Články s tagem: vykonatelnost

Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.

Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?

Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.

V souvislosti s existencí dluhu zajištěného ručitelským prohlášením, a následným splněním dluhu ručitelem věřiteli, vzniká subrogační regres, v rámci kterého přechází na ručitele poskytující zajištění pohledávka a její příslušenství, zajištění, i další práva s pohledávkou spojená.[1]

Členství v Evropské unii s sebou nese nesporně řadu výhod. Zařazení členských států do jednotného trhu vede v řadě oblastí k usnadnění života občanům členských států. Na druhou stranu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přináší i některá praktická úskalí plynoucí z ne zcela harmonizovaných právních řádů členských států v některých oblastech.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V posledních měsících vydal Nejvyšší soud řadu rozhodnutí, která se dotýkala (tu více, tu méně) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti.

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Skutečnost, že nájem skončil, či že vlastnické právo bylo převedeno na kupujícího, je třeba, stejně jako všechny jiné podmínky, prokázat při nařízení výkonu rozhodnutí. Na druhou stranu je třeba uvést, že prokázání splnění podmínky skončení nájmu z jiného důvodu než uplynutím času nájmu sjednaného na dobu určitou bude pro oprávněného problematické. O podmínkách nejen ve vztahu k vyklizení je pojednáno níže.

Ačkoliv je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti občanským soudním řádem (§ 274) i exekučním řádem (§ 40) zařazen bez větších rozdílů mezi ostatní tituly pro výkon rozhodnutí, postup při jeho sepisování i následný výkon rozhodnutí, respektive exekuce, jsou natolik odlišné od procesu, kterým prochází ostatní tituly pro výkon rozhodnutí [1], že vyžaduje zvláštní pozornost.

Notářské zápisy se svolením dlužníka k přímé vykonatelnosti jsou oblíbeným nástrojem věřitelů, jak zvýšit a především usnadnit dobytnost pohledávek za dlužníkem. Chyby při jejich sepisování však poměrně často vedou k tomu, že jako exekuční titul neobstojí a exekuce podle nich nemůže být provedena, čímž je zmařen jejich hlavní účel.

Pronajímatelé nemovitých věcí, např. bytových jednotek, nejednou museli řešit situaci, kdy nájemce po skončení doby nájmu nepředal ve smluveném termínu předmět nájmu a po uplynutí sjednané doby tento předmět dále užíval. Jaké možnosti má pronajímatel, který chce jako řádný občan postupovat v souladu s právními předpisy, tj. civilněprávní cestou a nenaplnit např. skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku? Nabízí právní řád alternativní řešení?

Mohou strany rozhodčího řízení dohodou sjednat způsob, kterým jim bude doručen rozhodčí nález?