Články s tagem: závazky

Postoupení pohledávky je v praxi velice často využívaným institutem. V jakých případech však postoupit pohledávku nelze a na co si dát pozor?

V tomto příspěvku se budeme zabývat situací, kdy autoservis způsobí na jím opravovaném vozu škodu a vlastník vozu požaduje namísto opravy vozu náhradu způsobené škody v penězích, přičemž autoservis navzdory žádosti vlastníka vůz přesto opraví. Zejména v případě, kdy takovým autoservisem bude neautorizovaný smluvní servis určený pojišťovnou k opravě vozu po dopravní nehodě, může vzniknout otázka, zda vlastník vozu je povinen navzdory své žádosti o peněžní náhradu škody přijmout nevyžádaně opravený vůz, resp. zda má autoservis nárok požadovat po vlastníku vozu náhradu za provedenou (nevyžádanou) opravu.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku zaobírá otázkou, v jakém rozsahu podle současné zákonné úpravy přechází práva a povinnosti z nájemního vztahu na nového vlastníka pronajaté věci.

Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) se ve své recentní judikatuře[1] zabýval okamžikem počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závazku není mezi stranami explicitně dohodnuta a není stanovena ani zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jinak. NS ČR se tak vyjádřil k otázce, na jejímž řešení nepanuje jednotný názor a je předmětem bohatých diskuzí v odborných kruzích i rozhodovací praxe českých soudů

Pokud použiji při své činnosti pomocníka a ten způsobí někomu škodu, mám jako principál, tedy ten, kdo pomocníka použil, odpovědnost za pomocníka? Bude jeho pochybení přičteno mně?

V souvislosti s pandemií virového onemocnění Covid-19, které je způsobeno novým druhem koronaviru označovaným jako SARS-CoV-2 (dále jen „Koronavirus“), přijímají jednotlivé státy světového společenství s cílem zamezit v co nejvyšší možné míře jeho šíření v rámci populace řadu mimořádných veřejnoprávních opatření.

Koronavirus (COVID-19) je v dnešních dnech vůbec nejdiskutovanějším tématem. Není pochyb o tom, že epidemie koronaviru může významně zasáhnout do řady právních vztahů v oblasti pracovního a závazkového práva.

V době psaní tohoto příspěvku celý realitní trh s napětím vyhlížel okamžik, kdy vstoupí v účinnost zcela nový zákon o realitním zprostředkování (dále jako „ZRZ“), jehož znění počátkem ledna letošního roku podepsal prezident republiky a 17. února vyšel ve sbírce zákonů. ZRZ, který mimo jiné rámcovým způsobem upravuje některé smluvní typy, které jsou v realitní praxi hojně a tradičně využívány, bude účinný již od 3. 3. 2020.

Máme-li se dnes zaměřit na problémové otázky závazkového práva, je třeba předně říci, že občanský zákoník je sice účinný již téměř tři roky, avšak problémů neubývá, ba naopak. Čím více odborných děl vzniká, tím více přibývá problematických oblastí, a to v přímé úměře s množícími se názory dalších a dalších autorů.

O závazkovém právu ve světle rekodifikace byla řeč s JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., která působí jako odborná asistentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, jako advokátka a také jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je také autorkou či spoluautorkou řady publikací o ochodním právu či hospodářské soutěži. Vystoupí rovněž na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, a to s příspěvkem "Vybrané (stále) problémové otázky zavázkového práva podle (N)OZ".

V tomto příspěvku se budeme zabývat velmi tajuplným institutem - společným jměním manželů. Přiznám se, že to není institut, který by byl dlouhodobě předmětem mého zájmu, ale s kolegou Petrem Téglem jsme se rozhodli proniknout do tajů této oblasti a došli jsme k závěru, že na některé otázky by bylo vhodné se podívat z trošku odlišného pohledu.

Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. Z hlediska soukromoprávní teorie je odpověď samozřejmě negativní, pacht je doslova po staletí typickým obligačním vztahem podobným nájmu. Nicméně nedocílil zákonodárce přijetím ustanovení § 2333 NOZ (obdobně § 2203 NOZ pro nájem) určitého prolomení této zásady?

Tento článek se zaměřuje na využití občanskoprávního institutu předsmluvní odpovědnosti při jednání o uzavření pracovněprávní smlouvy. Jinými slovy, jaké důsledky lze vyvodit z jednání strany, která přislíbí druhé straně zaměstnání, nebo naopak nástup do zaměstnání, ale uzavření pracovní smlouvy na poslední chvíli odmítne?

Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.