Kavárenský seminář: Cyklus NOZ - Závazkové právo pod vlivem NOZ
Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.
Spolek Common Law Society (zkráceně „CLS“) je jedním z několika studentských spolků působících na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho členové z řad studentů, bývalých absolventů i pedagogů fakulty se rok co rok snaží zaujmout své spolužáky a kolegy rozmanitými akademickými akcemi, propojenými vzájemně jedním základním termínem – právo, a pokoušejí se tak zprostředkovat všem zájemcům výuku a poznání některých zajímavých právních institutů a témat trochu originálnější cestou.
Kouzlo kavárenských seminářů
Spolu s přednáškami pořádanými přímo v budově fakulty, na něž jsou každoročně zváni zajímaví hosté z prostředí práva či politiky, filmovými semináři, na kterých jsou prezentovány názory odborných přednášejících v návaznosti na předem promítnutý film, či také mnoha společenskými akcemi a výlety po České Republice i mimo ni, jsou základním stavebním kamenem programu nabízeného CSL tzv. kavárenské semináře. Jedná se o tradiční akci spolku, oblíbenou především pro její neformálnost a pohodlnost, neboť jednotlivé semináře se odehrávají pravidelně již několik let v příjemném prostředí restaurace a kavárny U Chlupatýho ducha v Praze.
Tentokrát na téma „Závazkové právo pod vlivem NOZ“
V úterý 14. října 2014 se konal první seminář tohoto cyklu zabývající se závazkovým právem smluvním i deliktním pod vlivem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Na toto téma promluvil se zhruba třiceti hosty semináře JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D., jeden z vyučujících katedry občanského práva pražské právnické fakulty a odborník na výše uvedenou oblast.
Seminář byl zahájen krátkým úvodem přednášejícího, jehož cílem bylo především shrnout základní problematické změny v oblasti závazků obsažené v NOZ a upozornit na jejich složitost či obtížnou aplikovatelnost v praxi. Následovala zhruba hodinová diskuze s přednášejícím, umožňující hostům získat odpovědi na záludné dotazy z této oblasti, z většiny podpořené především aktuálně probíhající přípravou studentů na skládání písemné praktické zkoušky z občanského práva (“klauzurní práce”). Diskuze se dotkla významných institutů jako je počítání lhůt v občanském právu, problematiky vlastnického práva a jeho ochrany, v největším rozsahu pak systému určování povinnosti k náhradě majetkové a nemajetkové újmy podle NOZ v závislosti na konkrétní situaci, osobnosti škůdce i poškozeného.
V rámci posledně zmíněného tématu se diskutující zaměřili především na § 2971 NOZ, jehož ustanovení upravuje náhradu nemajetkové újmy v případě, kdy „...škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné…“. Nová soukromoprávní úprava dává tímto ustanovením možnost k náhradě újmy každému, kdo způsobenou újmu pociťuje důvodně jako osobní neštěstí, které nelze odčinit jinak. Tedy, dle závěru učiněného v rámci seminární diskuze, díky NOZ může dosáhnout náhrady nemajetkové újmy v případě události násilné a „zvlášť zavrženíhodné“ každý, kdo se jí domáhá a unese tíhu důkazního břemene.
Závazkové právo pod vlivem NOZ je téma obsáhlé natolik, že by se o něm dalo diskutovat v mnohem rozsáhlejším čase, než jaký poskytuje jeden kavárenský seminář. Přesto si dovolím tvrdit, že se v rámci tohoto semináře všem účastníkům akce povedlo během hodiny a půl vyzdvihnout mnoho zásadních občanskoprávních institutů a upozornit na fakt, že nový občanský zákoník přinesl mnoho nových možností do sféry obligací a občanského práva vůbec.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



