Kavárenský seminář: Cyklus NOZ - Závazkové právo pod vlivem NOZ
Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.
Spolek Common Law Society (zkráceně „CLS“) je jedním z několika studentských spolků působících na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho členové z řad studentů, bývalých absolventů i pedagogů fakulty se rok co rok snaží zaujmout své spolužáky a kolegy rozmanitými akademickými akcemi, propojenými vzájemně jedním základním termínem – právo, a pokoušejí se tak zprostředkovat všem zájemcům výuku a poznání některých zajímavých právních institutů a témat trochu originálnější cestou.
Kouzlo kavárenských seminářů
Spolu s přednáškami pořádanými přímo v budově fakulty, na něž jsou každoročně zváni zajímaví hosté z prostředí práva či politiky, filmovými semináři, na kterých jsou prezentovány názory odborných přednášejících v návaznosti na předem promítnutý film, či také mnoha společenskými akcemi a výlety po České Republice i mimo ni, jsou základním stavebním kamenem programu nabízeného CSL tzv. kavárenské semináře. Jedná se o tradiční akci spolku, oblíbenou především pro její neformálnost a pohodlnost, neboť jednotlivé semináře se odehrávají pravidelně již několik let v příjemném prostředí restaurace a kavárny U Chlupatýho ducha v Praze.
Tentokrát na téma „Závazkové právo pod vlivem NOZ“
V úterý 14. října 2014 se konal první seminář tohoto cyklu zabývající se závazkovým právem smluvním i deliktním pod vlivem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Na toto téma promluvil se zhruba třiceti hosty semináře JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D., jeden z vyučujících katedry občanského práva pražské právnické fakulty a odborník na výše uvedenou oblast.
Seminář byl zahájen krátkým úvodem přednášejícího, jehož cílem bylo především shrnout základní problematické změny v oblasti závazků obsažené v NOZ a upozornit na jejich složitost či obtížnou aplikovatelnost v praxi. Následovala zhruba hodinová diskuze s přednášejícím, umožňující hostům získat odpovědi na záludné dotazy z této oblasti, z většiny podpořené především aktuálně probíhající přípravou studentů na skládání písemné praktické zkoušky z občanského práva (“klauzurní práce”). Diskuze se dotkla významných institutů jako je počítání lhůt v občanském právu, problematiky vlastnického práva a jeho ochrany, v největším rozsahu pak systému určování povinnosti k náhradě majetkové a nemajetkové újmy podle NOZ v závislosti na konkrétní situaci, osobnosti škůdce i poškozeného.
V rámci posledně zmíněného tématu se diskutující zaměřili především na § 2971 NOZ, jehož ustanovení upravuje náhradu nemajetkové újmy v případě, kdy „...škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné…“. Nová soukromoprávní úprava dává tímto ustanovením možnost k náhradě újmy každému, kdo způsobenou újmu pociťuje důvodně jako osobní neštěstí, které nelze odčinit jinak. Tedy, dle závěru učiněného v rámci seminární diskuze, díky NOZ může dosáhnout náhrady nemajetkové újmy v případě události násilné a „zvlášť zavrženíhodné“ každý, kdo se jí domáhá a unese tíhu důkazního břemene.
Závazkové právo pod vlivem NOZ je téma obsáhlé natolik, že by se o něm dalo diskutovat v mnohem rozsáhlejším čase, než jaký poskytuje jeden kavárenský seminář. Přesto si dovolím tvrdit, že se v rámci tohoto semináře všem účastníkům akce povedlo během hodiny a půl vyzdvihnout mnoho zásadních občanskoprávních institutů a upozornit na fakt, že nový občanský zákoník přinesl mnoho nových možností do sféry obligací a občanského práva vůbec.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



