Články s tagem: účetní jednotka

Evropská unie dlouhodobě usiluje o zvýšení transparentnosti podnikání a o větší důraz na udržitelnost. Přijetím směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“) byla povinnost nefinančního reportingu zásadně rozšířena.

V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.

Praha 23. července (ČTK) - Povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem zřejmě dopadne na méně firem. Zvýší se i limity pro rozřazování společností do kategorií účetních jednotek a zřejmě se zastaví i další rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou zprávu ESG.

Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?

Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.

Rozsáhlá novela zákona o účetnictví, kterou je do české úpravy implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU, se dotkne také oceňování zásob vlastní výroby. Dosavadní způsob umožňoval účetním jednotkám zvolit si mezi oceněním zásob pouze na úrovni přímých nákladů, nebo připojit do tohoto ocenění také oprávněné režie nepřímých nákladů [§ 25 odst. 5, písm. c) zákona o účetnictví].

Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.