Senát schválil zúžení okruhu firem podléhajících povinnému auditu
Praha 23. července (ČTK) - Povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem zřejmě dopadne na méně firem. Zvýší se i limity pro rozřazování společností do kategorií účetních jednotek a zřejmě se zastaví i další rozšiřování povinnosti firem vypracovávat zprávu o udržitelnosti, takzvanou zprávu ESG.
Počítá s tím novela zákona o účetnictví a dalších zákonů, kterou dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Limity pro rozdělení účetních jednotek na malé, střední a velké se podle návrhu EU zvyšují zhruba o inflaci z let 2013 až 2022, uvedl již dříve náměstek ministra financí Tomáš Holub. Pro dotčené účetní jednotky, které se dostanou do nižší kategorie, to podle něj bude znamenat méně povinností v účetním výkaznictví. Počet firem podléhajících auditu se podle něj sníží z 20.000 na zhruba 10.000.
Pro povinný audit bude muset firma překročit dva ze stanovených limitů, ačkoli dosud stačil jeden. Hranice obratu pro povinný audit se zvyšuje z 80 milionů na 240 milionů korun a hodnota aktiv ze 40 milionů na 120 milionů Kč, jen kritérium počtu 50 zaměstnanců se nemění. U subjektů, které už nyní podléhají povinnosti vypracovávat zprávu ESG, se zvyšuje hranice počtu zaměstnanců z 500 na 1000, od níž budou této povinnosti podléhat.
Podle původního vládního návrhu se měla povinnost firem vypracovávat zprávu ESG vztahovat i na menší firmy. Evropská unie nyní ale jedná o zmírnění pravidel, zejména o dvouletém odkladu jejich účinnosti. Sněmovna proto na základě dalšího pozměňovacího návrhu upravila předlohu tak, že další fázi zastavila. Účetní jednotky s méně než 1000 zaměstnanci nebudou muset vyhotovovat zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti za letošní rok.
Se zúžením okruhu společností podléhajících povinnému auditu nesouhlasil v úterý v senátním hospodářském výboru prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík. Podle něj to odstraní kontrolu u 12.000 účetních jednotek a bude to dlouhodobě pro Česko nevýhodné. Podle něj to zhorší boj třeba proti hospodářské kriminalitě nebo proti praní špinavých peněz. Uváděl příklady zemí, které limity následně raději snížily, a současně varoval, že změna zhorší reputaci Česka v mezinárodním měřítku.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
