Opravné položky k pohledávkám
V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.
Každá účetní jednotka by proto měla minimálně při účetní závěrce posoudit, zda by k pohledávkám, které jsou několik měsíců po splatnosti, měla vytvořit opravnou položku na snížení účetní hodnoty pohledávky. U snížení hodnoty se jedná o přechodný stav, jelikož je ještě šance, že dojde k úhradě před uplynutím promlčecí lhůty.
Opravné položky lze přitom vytvářet dvěma různými způsoby, a to jako zákonné – daňové, anebo účetní.
Zákonné, neboli daňově uznatelné opravné položky se řídí zákonem o rezervách, který jasně stanovuje do jaké výše a za jakých podmínkek vytvořit opravně položky tak, aby byly daňově uznatelné a mohly být uplatněny v daňovém přiznání. Účetní snížení hodnoty pohledávky je spojeno s minimem omezení, jelikož nemají dopad na daňový základ. Vytváří se v době, kdy subjekt zjistí, že dlužník je v platební neschopnosti. Tyto opravné položky jsou tvořeny povinně z důvodu zabránění zkreslení věrného obrazu účetnictví. Zásadní rozdíl mezi zákonnými a účetními opravnými položkami je ten, že zákonné jsou daňově uznatelné a účetní nikoliv.
Mají-li být vytvořeny k pohledávkám opravné položky, musí být splněny tyto podmínky:
- pohledávky musí být po splatnosti,
- nesmí být promlčeny (po dobu soudního řízení promlčecí lhůta neběží),
- musí být vedeny v účetnictví,
- nesmí být účetně odepsány,
- musí být při vzniku zdanitelným výnosem.
Opravné položky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát, rozvaze a příloze. V příloze k účetní závěrce uvádí výši opravných položek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a velké a střední účetní jednotky.
V případě, že pominou důvody existence opravné položky, musí být buď částečně, nebo zcela rozpuštěna. Ví-li účetní jednotka, že je snížení definitivní, nahradí opravnou položky jednorázový odpis.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




