Opravné položky k pohledávkám
V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.
Každá účetní jednotka by proto měla minimálně při účetní závěrce posoudit, zda by k pohledávkám, které jsou několik měsíců po splatnosti, měla vytvořit opravnou položku na snížení účetní hodnoty pohledávky. U snížení hodnoty se jedná o přechodný stav, jelikož je ještě šance, že dojde k úhradě před uplynutím promlčecí lhůty.
Opravné položky lze přitom vytvářet dvěma různými způsoby, a to jako zákonné – daňové, anebo účetní.
Zákonné, neboli daňově uznatelné opravné položky se řídí zákonem o rezervách, který jasně stanovuje do jaké výše a za jakých podmínkek vytvořit opravně položky tak, aby byly daňově uznatelné a mohly být uplatněny v daňovém přiznání. Účetní snížení hodnoty pohledávky je spojeno s minimem omezení, jelikož nemají dopad na daňový základ. Vytváří se v době, kdy subjekt zjistí, že dlužník je v platební neschopnosti. Tyto opravné položky jsou tvořeny povinně z důvodu zabránění zkreslení věrného obrazu účetnictví. Zásadní rozdíl mezi zákonnými a účetními opravnými položkami je ten, že zákonné jsou daňově uznatelné a účetní nikoliv.
Mají-li být vytvořeny k pohledávkám opravné položky, musí být splněny tyto podmínky:
- pohledávky musí být po splatnosti,
- nesmí být promlčeny (po dobu soudního řízení promlčecí lhůta neběží),
- musí být vedeny v účetnictví,
- nesmí být účetně odepsány,
- musí být při vzniku zdanitelným výnosem.
Opravné položky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát, rozvaze a příloze. V příloze k účetní závěrce uvádí výši opravných položek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a velké a střední účetní jednotky.
V případě, že pominou důvody existence opravné položky, musí být buď částečně, nebo zcela rozpuštěna. Ví-li účetní jednotka, že je snížení definitivní, nahradí opravnou položky jednorázový odpis.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



