Opravné položky k pohledávkám
V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.
Každá účetní jednotka by proto měla minimálně při účetní závěrce posoudit, zda by k pohledávkám, které jsou několik měsíců po splatnosti, měla vytvořit opravnou položku na snížení účetní hodnoty pohledávky. U snížení hodnoty se jedná o přechodný stav, jelikož je ještě šance, že dojde k úhradě před uplynutím promlčecí lhůty.
Opravné položky lze přitom vytvářet dvěma různými způsoby, a to jako zákonné – daňové, anebo účetní.
Zákonné, neboli daňově uznatelné opravné položky se řídí zákonem o rezervách, který jasně stanovuje do jaké výše a za jakých podmínkek vytvořit opravně položky tak, aby byly daňově uznatelné a mohly být uplatněny v daňovém přiznání. Účetní snížení hodnoty pohledávky je spojeno s minimem omezení, jelikož nemají dopad na daňový základ. Vytváří se v době, kdy subjekt zjistí, že dlužník je v platební neschopnosti. Tyto opravné položky jsou tvořeny povinně z důvodu zabránění zkreslení věrného obrazu účetnictví. Zásadní rozdíl mezi zákonnými a účetními opravnými položkami je ten, že zákonné jsou daňově uznatelné a účetní nikoliv.
Mají-li být vytvořeny k pohledávkám opravné položky, musí být splněny tyto podmínky:
- pohledávky musí být po splatnosti,
- nesmí být promlčeny (po dobu soudního řízení promlčecí lhůta neběží),
- musí být vedeny v účetnictví,
- nesmí být účetně odepsány,
- musí být při vzniku zdanitelným výnosem.
Opravné položky se vykazují ve výkazu zisků a ztrát, rozvaze a příloze. V příloze k účetní závěrce uvádí výši opravných položek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a velké a střední účetní jednotky.
V případě, že pominou důvody existence opravné položky, musí být buď částečně, nebo zcela rozpuštěna. Ví-li účetní jednotka, že je snížení definitivní, nahradí opravnou položky jednorázový odpis.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




