Zásoby vlastní výroby a jejich ocenění v roce 2016
Rozsáhlá novela zákona o účetnictví, kterou je do české úpravy implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU, se dotkne také oceňování zásob vlastní výroby. Dosavadní způsob umožňoval účetním jednotkám zvolit si mezi oceněním zásob pouze na úrovni přímých nákladů, nebo připojit do tohoto ocenění také oprávněné režie nepřímých nákladů [§ 25 odst. 5, písm. c) zákona o účetnictví].
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Do nepřímých nákladů spadá např. podíl na mzdě mistra, podíl na nájemném, podíl na spotřebě elektřiny, podíl na odpisech strojů používaných pro výrobu více druhů výrobků, nebo podíl na nákladech ekonomického či konstrukčního oddělení.
Nová úprava uvádí, že vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Návrh novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele uvádí: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů příčinně přiřaditelných k danému produktu a vztahující se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahnují“ (myšleno náklady na odbyt – skladování, balení).
Nová úprava zvyšuje kompatibilitu s Mezinárodním účetním standardem IAS 2 Zásoby, podle kterého je nutné přiřadit vše, nikoliv pouze to, co účetní jednotka určí. Je ale otázkou, jak si s rozhodováním o zvolené metodě a zahrnování či nezahrnování nepřímých nákladů přičinně přiřaditelných poradí neauditované mikro a malé účetní jednotky. Chybné ocenění zásob totiž povede nejen ke správnímu deliktu z oblasti účetnictví, ale také bude mít dopad na daň z příjmů právnických osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.klimsova@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
