Zásoby vlastní výroby a jejich ocenění v roce 2016
Rozsáhlá novela zákona o účetnictví, kterou je do české úpravy implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU, se dotkne také oceňování zásob vlastní výroby. Dosavadní způsob umožňoval účetním jednotkám zvolit si mezi oceněním zásob pouze na úrovni přímých nákladů, nebo připojit do tohoto ocenění také oprávněné režie nepřímých nákladů [§ 25 odst. 5, písm. c) zákona o účetnictví].
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Do nepřímých nákladů spadá např. podíl na mzdě mistra, podíl na nájemném, podíl na spotřebě elektřiny, podíl na odpisech strojů používaných pro výrobu více druhů výrobků, nebo podíl na nákladech ekonomického či konstrukčního oddělení.
Nová úprava uvádí, že vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Návrh novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele uvádí: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů příčinně přiřaditelných k danému produktu a vztahující se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahnují“ (myšleno náklady na odbyt – skladování, balení).
Nová úprava zvyšuje kompatibilitu s Mezinárodním účetním standardem IAS 2 Zásoby, podle kterého je nutné přiřadit vše, nikoliv pouze to, co účetní jednotka určí. Je ale otázkou, jak si s rozhodováním o zvolené metodě a zahrnování či nezahrnování nepřímých nákladů přičinně přiřaditelných poradí neauditované mikro a malé účetní jednotky. Chybné ocenění zásob totiž povede nejen ke správnímu deliktu z oblasti účetnictví, ale také bude mít dopad na daň z příjmů právnických osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.klimsova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
