Kritéria pro povinný audit po novele zákona o účetnictví
V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.
Poslanecká sněmovna i Senát schválily novelu zákona o účetnictví, která výrazně zúží okruh účetních jednotek podléhajících povinnému auditu. K platnosti novely ještě zbývá podpis Prezidenta ČR a publikace ve sbírce listin. (pozn. red.: Zákon byl vyhlášen dne 2. 9. 2025 ve Sbírce zákonů v částce 316 pod číslem 316/2025 Sb.)
Hlavní změna spočívá v tom, že audit bude povinný pouze pro účetní jednotky zařazené do kategorie střední a velké. Malé účetní jednotky tak nově auditní povinnosti nepodléhají, i když dříve pod ni spadaly. Výjimku tvoří pouze subjekty veřejného zájmu (např. banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů), které budou povinný audit absolvovat i nadále bez ohledu na kategorii.
Pokud účetní jednotka nepřekročí alespoň dva ze tří níže uvedených limitů ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, audit pro ni nebude povinný:
- aktiva nad 120 mil. Kč (dosud 40 mil. Kč)
- obrat nad 240 mil. Kč (dosud 80 mil. Kč)
- více než 50 zaměstnanců
Změna v pravidlech auditu úzce souvisí s novelizovanými limity pro rozdělení účetních jednotek do kategorií. Dochází k výraznému navýšení peněžních hranic pro ročního úhrnu čistého obratu a hodnoty aktiva. Limit pro průměrný počet zaměstnanců zůstává beze změny.
Níže uvádíme nové limity, podle kterých se bude posuzovat zařazení do kategorie. Každá kategorie účetní jednotky má odlišné požadavky na rozsah účetní závěrky a povinnost auditu. Účetní jednotka spadá do vyšší kategorie, pokud ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí alespoň dvě hodnoty:
Mikro účetní jednotka
- Aktiva ≤ 11 mil. Kč
- Obrat ≤ 22 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤ 10
Malá účetní jednotka
- Aktiva ≤120 mil. Kč
- Obrat ≤240 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤50
Střední účetní jednotka
- Aktiva ≤600 mil. Kč
- Obrat ≤1.200 mil. Kč
- Počet zaměstnanců ≤250
Velká účetní jednotka
- k rozvahovému dni překročí alespoň 2 hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.
Nová pravidla se začnou uplatňovat od 1. 1. 2026. Pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle kalendářního roku, se posuzují údaje za roky 2024 a 2025.
Zdroj:
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Sněmovní tisk 783 – Novela zákona o účetnictví
Další články
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
