Články s tagem: svoboda projevu

Tento článek se zabývá neuroprávem[1], tedy zejména novými neurotechnologiemi a možnostmi jejich užití s praktickými i teoretickými dopady v rámci stávajícího právního diskurzu.

Ještě do konce 20. století platilo, že většina technologií měla buď přímý, nebo nepřímý původ ve vojenském prostředí, či souvisela s inovacemi pro vojenské účely. Tato doba je pryč a aktuálně naopak většina inovací přichází z prostředí civilního.

Dne 12. listopadu 2024 vydal Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) rozsudek ve věci Associated Newspapers Limited proti Velké Británii (stížnost č. 37398/21). ESLP řešil otázku, zda náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů právního zástupce z odměny ze zisku („CFA“) a pojistného sjednaného na úhradu nákladů („ATE“), které byly přiznány v nepřiměřeně vysokém měřítku, je v rozporu se svobodu projevu. ESLP dospěl k závěru, že příslušný právní režim Spojeného království upravující náhradu nákladů porušil svobodu projevu společnosti Associated Newspapers Limited („Associated Newspapers“), předního britského vydavatelství, a tudíž došlo k porušení článku 10 EÚLP.

Poskytovatelé zdravotních služeb by měli vědět, že jejich veřejná prezentace musí být nejen přesná a pravdivá, ale také etická a v souladu s právními normami. Co k tomuto tématu řekl ve svém nedávném rozhodnutí Nejvyšší správní soud?

Při trestání šíření toxikomanie je třeba zohlednit, že svoboda projevu chrání i kontroverzní projevy a sdělení

Brusel 24. ledna (zpravodajka ČTK) - Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání (CULT) dnes potvrdil nová pravidla pro svobodu médií, která mají zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií.

Je ukládání trestní sankce za pomluvu v dnešní společnosti stále žádoucí a udržitelné, zejména s ohledem na možné negativní důsledky pro práci médií a konkrétních novinářů při informování o záležitostech veřejného zájmu?

Zcela zásadní dopad rozhlasu, tak typický pro první polovinu 20. století, nebo televize, která dominovala druhé polovině 20. století, se zdá být do značné míry minulostí.

Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

Ministerstvo vnitra připravuje zákon umožňující omezit online přístup k informačnímu obsahu, který je způsobilý ohrozit chráněné zájmy České republiky.

Recentně se v praxi setkáváme čím dál častěji s požadavky klientů, aby jejich prohřešky z minulosti byly v on-line prostředí zapomenuty. To znamená, že žádají buď odstranění, anebo anonymizaci článku, který se týká jejich osoby a zpravidla ji vykresluje v negativním světle. Z naší praxe můžeme konstatovat, že české mediální domy jednají v souladu s judikaturou, zejména s níže rozebraným rozhodnutím a vycházejí požadavkům k anonymizaci vstříc.

Co mají společného pirát, přítelkyně Aquamana, uříznutá špička prstu a 💩 v posteli?

S ohledem na rapidní vývoj nových technologií, kam patří také internet, vzniká potřeba právní regulace obsahu, který se objevuje na webových stránkách provozovatelů internetových platforem.

Média jsou od toho, aby s někým manipulovala a jde jenom o to, aby soudy pohlídaly rozumnou mez, kde končí povolené hranice hodnocení, kritického úsudku či názorů na konkrétní téma.

Pokud se někdo dopouští veřejným projevem schvalování či podporování útoků Ruské federace na Ukrajinu, může se dopustit trestného činu. Není toto omezení projevu v rozporu se svobodu projevu?

Svoboda projevu je chráněna a svoboda projevu soudců není výjimkou. Na rozdíl od ostatních lidí ve společnosti jsou však soudci ve svých projevech limitováni zákonnými i etickými požadavky na výkon funkce soudce.

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

Brno 3. června (ČTK) - Verdikt nad mužem, který napsal na sociální síti nenávistný komentář pod fotografii prvňáků teplické základní školy, přezkoumá Nejvyšší soud.

Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla co nejdříve zavést závazná pravidla, která by zefektivnila boj s dezinformacemi a dohled nad fungováním sociálních sítí.

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že je s novináři zacházeno jinak a přísněji než s jinými osobami, uvádí nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18.

Internet je v současné době důležitým nástrojem v životě jednotlivce. Internet slouží ke komunikaci mezi lidmi navzájem, i mezi jednotlivci a vládou, k přijímání informací a vyjadřování názorů a myšlenek. Prostřednictvím internetu vykonává jednotlivec svá základní práva, jako je např. právo na svobodu vyjadřování a právo přijímat informace, právo na soukromí, na vzdělání apod.

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." - John Stuart Mill