Zastrašování novinářů pokutami
Orgány činné v trestním řízení by se měly vyvarovat ve vztahu k novinářům jednání, které by mohlo vyvolávat dojem, že je s novináři zacházeno jinak a přísněji než s jinými osobami, uvádí nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18.
Ústavní soud řešil pokutu novináři, který se nedostavil k podání vysvětlení. Akceptoval, že pokutu ve výši 20 tisíc, s přihlédnutím k dalším okolnostem případu, mohl důvodně vnímat jako šikanu či zastrašování. Šlo zde o investigativního novináře zabývajícího se vysokou politikou, vyslýchaného v souvislosti s touto jeho činností. Podle Ústavního soudu se příliš vysoká pokuta může jevit jako pokus ovlivnit novináře, aby nevyužil svého práva odepřít informace podle tiskového zákona, a tím pádem by šlo o zásah do svobody tisku.
Ústavní soud však uloženou pokutu nezrušil, jelikož byla již vrchním soudem podstatně snížena (na 3 tisíce).
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy
Ruská propaganda
Zákaz vysílání obsahu kanálu Russia Today se vztahuje i na internetové stránky, které jsou veřejnosti volně přístupné
Ověřování věku uživatelů pornografických webů
členské státy mohou vyžadovat ověřování věku uživatelů pornografických internetových stránek a zakázat šíření informací týkajících se silničních kontrol
Odmítnutí evropského zatýkacího rozkazu
Členský stát, který odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz z důvodu vězeňských podmínek ve vystavujícím členském státě, musí vynaložit veškeré úsilí, aby byl trest odnětí svobody vykonán na jeho území
