Europoslanci chtějí lepší dohled EU nad sociálními sítěmi
Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla co nejdříve zavést závazná pravidla, která by zefektivnila boj s dezinformacemi a dohled nad fungováním sociálních sítí.
Shodla se na tom dnes velká část poslanců Evropského parlamentu v debatě s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou. Většina zákonodárců zdůrazňovala, že EU nesmí omezit svobodu projevu, na což podle Jourové pamatují normy navržené komisí, které budou EP a členské státy projednávat v příštích měsících.
Podnětem k debatě bylo zejména zablokování účtů někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa na twitteru a facebooku. K tomu se firmy rozhodly po útoku jeho příznivců na sídlo Kongresu a v souvislosti s jeho opakovanými, ale důkazy nepodloženými tvrzeními o manipulacích v listopadových prezidentských volbách.
“Fakt, že mohou (firmy) trvale odstranit účet úřadujícího prezidenta na základě vágních kritérií a nejasného dohledu, je doopravdy znepokojující,” prohlásila dnes Jourová, podle níž EU naléhavě potřebuje pravidla stanovující konkrétní odpovědnost sociálních sítí.
Komise v prosinci navrhla takzvané zákony o digitálních službách a trzích, které zavádějí pro provozovatele internetových stránek povinnost rychle odstraňovat nelegální obsah, což až dosud činili pouze dobrovolně. Normy zároveň chrání svobodu projevu a uživatelé internetu by díky ní měli například dostat možnost efektivně se bránit neoprávněnému smazání svých příspěvků.
Řada zvláště pravicových europoslanců zdůrazňovala, že nová pravidla musejí bezvýhradně zaručit, že příspěvky neporušující zákon nebudou cenzurovány. “Svoboda projevu musí být naším výchozím požadavkem pro sociální média,” uvedl konzervativní europoslanec Geert Bourgeois, s nímž se v tomto bodě shodla řada dalších řečníků. Někteří zdůrazňovali, že o případné oprávněnosti mazání příspěvků mají rozhodovat nezávislé soudy, jejichž činnost se musí přizpůsobit éře, v níž se lidé budou stále více zabývat tím, zda jsou informace šířené na internetu pravdivé.
“My a internetové platformy nejsme soupeři, musíme společně najít rovnováhu, která zajistí dodržování našich hodnot a zároveň rozvoj technologií,” prohlásil liberální člen EP Dragoš Tudorache, podle kterého musí nová pravidla respektovat i svobodu podnikání firem.
Většina zákonodárců se shodla na tom, digitální pravidla by měla dostat definitivní podobu co nejdříve. “Pro Evropu je to příležitost, jak být opět v čele. Udali jsme tón s nařízením o ochraně osobních údajů GDPR a nyní můžeme znovu,” vítala návrh prvních komplexních unijních pravidel upravujících provoz digitálního prostředí socialistická europoslankyně Marina Kaljurandová.
O návrhu komise budou v příštích měsících vyjednávat zástupci EP a členských států. Vzhledem k často rozdílnému pohledu jednotlivých zemí se očekává, že konečné schválení norem může být i záležitostí několika let.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


