Články s tagem: správní právo

Návrh nového stavebního zákona a s ním související změnový zákon schválila Poslanecká sněmovna ve středu 26. května ve třetím čtení.

K dotváření práva soudy dochází nepochybně již řádově mnoho let, u nás se však o něm začalo hovořit až relativně nedávno, první výslovné zmínky o něm nalézáme v časopisecké literatuře, monografiích a sbornících, formulované pod vlivem především německých autorů, spíše až počátkem tohoto století.

Problematika rozhodnutí podmíněných závazným stanoviskem a jejich přezkumu byla dlouho upravena jen správním řádem. Nyní ji ovšem nalezneme i ve stavebním zákoně.

Dnešní článek je již třetím v řadě našeho seriálu o územním plánování. Tentokrát se budeme podrobněji věnovat způsobům obrany proti územnímu plánu.

Návrh nového stavebního zákon začala projednávat Poslanecká sněmovna. Na mimořádné schůzi 5. listopadu 2020 rozhodla, že se návrhem budou dále zabývat hospodářský výbory, výbor pro veřejnou správu a ústavně právní výbor.

Jednou ze čtyř základních svobod, na kterých stojí Evropská unie, je volný pohyb služeb. V rámci realizace této svobody dochází k situacím, kdy podnikatel usazený v jednom členském státě poskytuje služby osobám v jiném členském státě, běžně se tak děje prostřednictvím vyslání svých zaměstnanců k provádění takových služeb. Při takovém vyslání je však nutné dodržovat pravidla na ochranu zaměstnanců ve členských státech, do kterých jsou pracovníci vysláni.

Ohledně způsobu zániku a výmazu zástavního práva a dalších práv z katastru nemovitostí panovaly v aplikační praxi určité nejasnosti. Nebylo vždy zřejmé, jakou listinu je nutné katastrálnímu úřadu doručit za účelem výmazu určitého práva z katastru nemovitostí, a ani samy katastrální úřady neměly tuto otázku ve své praxi sjednocenu. V tomto článku se budeme věnovat jednotlivým důvodům zániku zástavního práva a dalších práv zapisovaných do katastru nemovitostí, a též vkladovým listinám, které je nutné předložit katastrálním úřadům za účelem výmazu těchto práv z katastru nemovitostí.

V úvodním dílu našeho seriálu o územním plánování jsme se věnovali jeho cílům a úkolům. Zároveň jsme si stručně představili instituty a nástroje, které se k naplňování cílů a úkolů územního plánování používají. V dnešním díle na ten první navážeme a budeme se podrobněji věnovat územnímu plánu, který považujeme za stěžejní územně plánovací dokument. Porozumět tomu, jakým způsobem vzniká, co upravuje a co z něj mohu jako vlastník pozemku či zájemce o koupi pozemku vyčíst, je dle našeho názoru velmi důležité.

Nemovitosti, development a s tím související územní plánování je poměrně komplexní problematikou, kterou jsme se rozhodli zpracovat do série článků a podcastů, díky kterým se neztratíte v množství pojmů, zákonů a nástrojů. Věříme, že můžeme pomoci s plánováním jak obcím, které se chystají k úpravám, tak stavebníkům a developerům, kteří své plány potřebují sladit s územní regulací.

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále též „zákon“) je jednou z bezprostředních a zčásti jednorázových legislativní reakcí na vládou vyhlášený nouzový stav a na něho navázanou řadu souvisejících opatření přijatých státními orgány, které v uplynulých týdnech zásadně ovlivňují celospolečenský život.

Brno 9. října (ČTK) - Vládní rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě nelze přímo napadnout správní žalobou. Soudy se jím ale mohou zabývat jako podkladovým aktem, když řeší například žaloby úředníků odvolaných či přeřazených na základě takzvané systemizace. Plyne to z verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS).

Dne 24. 6. 2019 vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona,[1] který byl začátkem února předložen do připomínkového řízení. Rekodifikace stavebního práva je součástí plánu legislativních prací vlády pro rok 2019, hlavním deklarovaným účelem rekodifikace je celkové zjednodušení a urychlení výstavby.

Mým dnešním úkolem bude s Vámi prodiskutovat novinky ve stavebním právu za rok 2018, tj. co se za poslední rok událo. Nejprve byla přijata tzv. velká novela stavebního zákona, a to pod č. 225/2017 Sb. O pár měsíců později byla přijata novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací – zákon č. 169/2018 Sb., která nabyla účinnosti ke konci srpna 2018, a mj. částečně napravila nedostatky velké novely.

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D., odborný asistent katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a asistent soudce Nejvyššího soudu, vystoupí na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem věnujícím se nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

Počátkem letošního roku vzešla z iniciativy zastupitelstva Pardubického kraje novela zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, týkající se rozhodování o podjatosti úředních osob. Do ustanovení § 14 SpŘ se navrhuje vložit nový odstavec 2, v následujícím znění: „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku“.

Jestliže se na vašem pozemku nachází vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002, které vám nepatří, ale musíte tolerovat jeho přítomnost a případnou údržbu, může se jednat o věcné břemeno, přestože není zapsané v katastru a přestože k jeho zřízení nebyl dán ze strany vlastníka pozemku souhlas. Zákon ovšem zároveň za takové věcné břemeno přiznává dotčeným vlastníkům finanční náhradu, pokud tato samozřejmě již nebyla vypořádána. O tuto náhradu lze ale žádat jen do konce tohoto roku (resp. přesně do 2. ledna 2019).

Na novou úpravu správního trestání v podání JUDr. Lukáše Potěšila, Ph.D. se v rámci jeho příspěvku můžete těšit na dalším ročníku nadcházející konference Právo ve veřejné správě 2017. O zásadních změnách v oblasti správního trestání si však můžete přečíst již teď v našem krátkém rozhovoru.

Brno 13. ledna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost aktivistky Kateřiny Krejčové, která zpochybnila policejní zákrok proti účastníkům akce na podporu multikulturalismu. Městský soud v Praze loni dospěl k závěru, že shromáždění nikdo nerozpustil, policie totiž zakročila jen proti několika lidem sedícím na zemi. Proto námitky Krejčové považoval za nedůvodné. NSS se ztotožnil s názorem městského soudu, vyplývá z odůvodnění, které má ČTK k dispozici.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 72/2015-67, není nezákonným zásahem správního orgánu úkon městské části, kterým nakládá s jí svěřeným majetkemetkem, neboť městská část v tomto případě nemá postavení správního orgánu, ale účastníka soukromoprávního vztahu.

Provádění důkazu listinou podle § 53 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“) patří k jednomu z nejčastějších způsobů dokazování, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o správní řízení zahájené na základě žádosti podle § 44 SŘ nebo z moci úřední podle § 46 SŘ.

Institut rozkladu představuje řádný opravný prostředek uplatňovaný v rámci správního řízení proti nepravomocným rozhodnutím v případech, kdy je již v prvním stupni rozhodováno na nejvyšší (ústřední) úrovni státní správy. Jedná se tedy o dispozitivní právo účastníků řízení napadnout prvoinstanční rozhodnutí ústředního správního úřadu či osoby stojící v jeho čele (ministra, příp. vedoucího). Právní úprava dlouhodobě počítá i s rozhodováním na úrovni státních tajemníků ministerstev na základě tzv. služebního zákona.

Brno 8. října (ČTK) - Krajský soud v Brně chyboval v kauze Libyjce, jenž požádal v Česku o azyl, avšak podle zákona má být předán na Maltu, kde poprvé vstoupil na půdu Evropské unie. Soud se dostatečně nevypořádal s jeho obavami z podmínek pro azylanty na Maltě. Pokud správní soud nepřizná žalobě v řízení o udělení azylu odkladný účinek, musí to řádně odůvodnit, zdůraznil v dnešním nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Po článku o změnách správního řádu vyvolaných občanským zákoníkem, které mají přesah do všech agend veřejné správy, navážeme příspěvkem o vybraných aspektech rekodifikace ve vztahu k dalším předpisům v gesci Ministerstva vnitra.