Rekodifikace stavebního práva

Proti schválenému věcnému záměru se však již v rámci připomínkového řízení zvedla silná vlna kritiky, a to například ze strany některých akademiků,[2] České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě[3] nebo Nejvyššího správního soudu.[4]

Hlavními novinkami, které věcný záměr do stavebního práva přináší, jsou institucionální změny, elektronizace agendy, změny v oblasti územního plánování a i v rámci povolování staveb. Záměr předpokládá také změny soudního přezkumu.

Institucionální změny

Schválený věcný záměr předpokládá zcela novou dvoučlánkovou soustavu stavebních úřadů, jejichž působnost by již nadále neměla spadat pod obecní či krajské úřady. Vrcholným úřadem má být nově zřízený Nejvyšší stavební úřad. Stavební úřady by měly svěřenou kompletní stavební agendu, a to včetně zvláštních staveb dle složkových zákonů (tj. včetně staveb vodních, leteckých, drážních či silničních).

Postavení dotčených orgánů

Další významnou změnou je navrhované omezení účasti dotčených orgánů, věcný záměr totiž do značné míry předpokládá integraci agendy některých dotčených orgánů do činnosti stavebních úřadů[5] či zrušení některých agend bez náhrady. Vyjádření dotčených orgánů by nadále neměla mít formu závazného stanoviska, tj. tato vyjádření by nadále neměla mít povahu závazného podkladu pro řízení a stavební úřad by mohl vydat rozhodnutí v rozporu s tímto vyjádřením. Tento návrh je odbornou veřejností opět silně kritizován, neboť dává prostor pro libovůli a v důsledku může omezovat právo účastníků na spravedlivý proces.

Územní plánování

Věcný záměr předpokládá též koncepční změnu územního plánování, přičemž navrhuje zavést územní rozvojový plán, jakožto obecně závazný nástroj celostátního územního plánování, a dále zamýšlí změnit právní formu územně plánovací dokumentace. Na celostátní úrovni navrhuje formu vládního nařízení, na úrovni samosprávných celků pak zamýšlí nahradit opatření obecné povahy obecně závaznými vyhláškami. Taková změna by výrazně omezila okruh osob, které by se v rámci soudního přezkumu mohly bránit, což je věcnému záměru vytýkáno.

Rychlejší řízení?

Ke zrychlení procesu povolování staveb má pomoci zejména zavedení jednotného územního a stavebního řízení, elektronizace agendy či automaticky generované povolení staveb.

Věcný záměr předně navrhuje integrovat všechny alternativy územního a stavebního řízení, jakož i související řízení o posuzování vlivů na životní prostředí aj., do jediného řízení, v rámci kterého navrhuje nepřekročitelné lhůty pro vyjádření účastníků či dotčených orgánů. Výsledkem pak má být jediné rozhodnutí.

Pro urychlení celého procesu se dále navrhuje zavést formuláře pro elektronická podání. Věcný záměr počítá se zřízením jednotného informačního systému, do kterého by se podání i související dokumentace vkládala, a to s tím, že publikace v rámci takového systému by měla účinky na běh lhůt.

Silně kritizovaným návrhem je plánované zavedení automaticky generovaného povolení stavby v případech, ve kterých by stavební úřad nevydal rozhodnutí ve stanovené lhůtě. V takových situacích by informační systém sám vygeneroval automatické povolení stavby, vycházející čistě z podkladů předložených stavebníkem.

V důsledku proběhnuvšího připomínkového řízení věcný záměr nakonec zachovává úpravu současného stavebního zákona ohledně potřeby obstarání souhlasu vlastníka dle § 184a zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Děje se tak v důsledku silné kritiky původního návrhu striktně oddělovat soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty výstavby. Věcný záměr původně předpokládal, že by v rámci stavebního řízení nebylo nutné předkládat úřadu souhlas vlastníka s realizací stavby na jeho pozemku.

Věcný záměr zároveň počítá s institutem předběžné informace, která by měla při zachování podmínek garantovat po dobu 2 let podmínky, za kterých bude možné stavbu provést, kdo bude účastníkem stavebního řízení a jaké podklady bude nutné předložit. Při splnění vymezených podmínek může být v rámci takového řízení stavební povolení prvním úkonem v řízení.

Přezkum rozhodnutí

Věcný záměr představil též řadu změn v rámci správního a soudního přezkumu. Odvolací stavební úřad by měl mít nově povinnost vždy meritorně rozhodnout, tj. nebude možné věc vrátit úřadu prvního stupně k dalšímu řízení. Také krajské soudy by v rámci soudního přezkumu měly mít možnost napadané rozhodnutí změnit, tedy vydat rozhodnutí ve věci samé. Nový stavební zákon má zároveň závazně stanovit důvody pro přiznání odkladného účinku správní žaloby ve stavebních věcech.

Účinnost nového stavebního zákona?

V návaznosti na červnové schválení věcného záměru nyní probíhá příprava paragrafového znění zákona, jehož předložení Poslanecké sněmovně je vládou předpokládán na první polovinu roku 2020. Účinnost nového stavebního zákona by dle původních odhadů mohla být na jaře 2021, tento termín se však prozatím nejeví jako reálný. S ohledem na silnou vlnu kritiky, která prozatím věcný záměr rekodifikace stavebního práva provází, lze v rámci legislativního procesu očekávat rozsáhlou debatu a ke konečné podobě nového zákona nebo dokonce k jeho přijetí vede ještě dlouhá cesta.