Půjčování nářadí a specializovaných přístrojů je dnes běžnou službou, která však zároveň podléhá jasným pravidlům občanského zákoníku. Právní vztahy mezi půjčovnami a zákazníky se odvíjejí zejména od úpravy nájmu a výpůjčky, přičemž klíčová je odpovědnost za škodu a dodržení pokynů poskytovatele. Rostoucí obliba těchto služeb tak vyvolává i důraz na přesné smluvní podmínky a prevenci rizik.

Půjčování nářadí jako efektivní a právně dobře uchopitelné řešení pro domácnost i stavebnictví

Převzetí majetku ve smyslu § 1893 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) nepatří mezi široce známé a užívané zákonné instituty přistoupení k dluhu. Až do nedávna platilo, že se jedná o ustanovení OZ, které nejen že se v praxi příliš nevyužívá, ale dokonce k němu neexistuje rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, natož pak praxe ustálená, která by byla okomentovaná v odborných textech a podrobena akademickému zkoumání. V recentní judikatuře Nejvyššího soudu se však použití § 1893 OZ objevilo[1], a s jistou nadsázkou tak můžeme říci, že se zde vyskytl staronový zákonný důvod přistoupení k dluhu.

Převzetí majetku jako zákonný důvod přistoupení k dluhu

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

Ústavní soud judikoval, že promlčecí lhůta nemůže začít plynout před splatností pohledávky

Koupě nemovitosti je pro většinu lidí významná životní událost.

Nejčastější chyby v kupní smlouvě na nemovitost a jak jim předejít

Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?

Pronájem bytu nebo domu k bydlení z pohledu pronajímatele, aneb na co si dát pozor: skončení nájmu a vyklizení – jak postupovat a čeho se vyvarovat – Díl 4.

Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.

Automatická pojistka pro advokátní úschovy s limitem až pět milionů začne platit od ledna

„Máte životní pojistku? A mohla bych ji vidět?“ – otázka, kterou si v roce 2026 nebude již nutné pokládat. Prezident Pavel totiž 21. srpna 2025 podepsal novelu občanského zákoníku, která zásadně promění oblast životního pojištění v České republice.

Novela občanského zákoníku mění pravidla životního pojištění

Smlouva o výkonu funkce představuje základní dokument, který upravuje práva a povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným. Pojďme si přiblížit jeho specifika.

Smlouva o výkonu funkce jednatele

V době, kdy je know-how, klientská databáze či technologické postupy klíčovým aktivem každého podnikatele, se jedním z důležitých nástrojů ochrany podnikatelských zájmů stává i konkurenční doložka.

Konkurenční doložka v pracovní smlouvě: Co musí obsahovat a kdy je platná

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Porovnání nadačních fondů a nadací

CODEXIS AI

Kongres Právní prostor 2026

Základní výcvik v mediaci | 100 hodin

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi.

Změny trestněprávní úpravy provedené novelou č. 270/2025 Sb.

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Na nedávné kauze kolem závěti zpěvačky Anny "Aničky" Slováčkové [1] se ukázalo, jak i drobná formální chyba může zmařit poslední vůli zůstavitele. Slováčková před smrtí sepsala závěť, v níž chtěla odkázat většinu majetku otci a bratrovi. Avšak protože jeden ze svědků její závěti byl osobou blízkou dědici (bratrovi), stala se tato část závěti neplatnou a dědictví se muselo rozdělit podle zákona jinak, než zamýšlela. Tento případ ilustruje, že při sepisování poslední vůle je třeba dbát na každou zákonnou formalitu. Níže přinášíme přehled nejčastějších chyb, kterých se lidé při sepisování závěti dopouštějí.

Nejčastější chyby při sepisování závěti

Zapomenuté schůzky nejsou nic příjemného. Pokud ale sjednanou schůzku na úřadu práce propásl uchazeč o zaměstnání, mohl se z banálního opomenutí stát problém se závažnými důsledky. Od října letošního roku však dochází ke změně. Jak bude taková situace posuzována nově?

Důsledky zmeškání schůzky na úřadu práce

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Výzva k opuštění bytu nebo podjatost při kontrole. Poskytne CODEXIS AI správné řešení?

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

smlouva

Právní Kontroverze s Danielem Pospíšilem: Jak AI mění právní praxi, výuku i odpovědnost právníků