Články s tagem: směrnice

Již několik let se intenzivně připravuje právní úprava zástupných (hromadných) žalob, jednak vnitrostátní (aktuální návrh českého zákona o hromadných žalobách byl zveřejněn dne 22. ledna 2020, „Návrh zákona“), jednak evropská (aktuální návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů byl schválen dne 28. listopadu 2019 Radou EU, „Návrh směrnice“), přičemž se obě vyvíjejí paralelně, nikoliv však jednotně.

Před více než šesti lety jsem se v článku „Je možné prodávat „použité“ e-knihy?“ zabýval problematikou prodeje „použitých“ e-knih a vycházel jsem při tom z německé judikatury. Nyní se při výkladu dané otázky můžeme opřít o rozsudek Soudního dvora EU (SDEU), které je závazné i pro soudy jednotlivých členských zemí EU, které musí při rozhodování stejné právní otázky aplikovat principy unijního práva způsobem, jakým je interpretoval SDEU.

Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo také ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž se nově zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.

Dne 13. 6. 2019 schválila Evropská rada Směrnici Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „Směrnice“).

Všechny rafinované milovníky Nabokova románu Lolita, jakož i jednodušší surfaře po sociálních sítích, zneužívající dětské zvědavosti a důvěřivosti, bych rád upozornil na ustanovení trestního zákoníku, které platí teprve pět let a zase tak často se o něm nemluví.

Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh směrnice stanovící společné minimální normy a pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU.

Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí).

V nedávné době byla přijata Směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky při prodeji potravin. Tato oblast byla dlouho v zorném úhlu unijních orgánů, hledaly se dostatečné důvody pro regulaci a její správná forma. Mezitím mnoho zemí přistoupilo k vlastní, vnitrostátní regulaci – mezi nimi všechny státy Visegrádské čtyřky.

Dne 11. 4. 2018 předložila Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů,[1] který modernizuje a nahrazuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.

Dne 26. 3. 2019 byla Evropským parlamentem schválena nová směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, která zásadním způsobem ovlivní podobu internetu v Evropě. Součástí směrnice jsou i kontroverzní a laickou i odbornou veřejností značně kritizované články 15 (dříve 11) a 17 (dříve 13).

Praha 14. února (ČTK) - Podoba evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu, jak se na ní ve středu večer dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu (EP), znamená podle českých Pirátů "malou domů" pro copyrightovou lobby, která všem ostatním vnutí robotickou cenzuru. Piráti budou proti přijetí návrhu, téma spojují s květnovými eurovolbami, uvedli v dnešní tiskové zprávě. Unie vydavatelů naopak směrnici vítá, podle ní umožní vydavatelům chránit jimi vytvořený obsah před bezplatným komerčním využíváním.

Na konci minulého roku, 11. prosince 2018, schválil Evropský parlament s Radou Evropské unie tři nové předpisy z oblasti energetiky:

Na evropské úrovni je již delší dobu projednáván návrh směrnice, jejíž přijetí může způsobit další, a to poměrně výraznou novelizaci insolvenčního zákona.

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.

Dne 1. 1. 2019 v České republice a dne 14. 1. 2019 na Slovensku nabyde účinnosti novela zákona o ochranných známkách („Novela“), která vychází z evropské směrnice. Novela je značně rozsáhlá a přináší pro vlastníky ochranných známek několik důležitých změn.

Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.

Ve zdravotnických oborech snad neexistuje osoba, která by se nesetkala s pojmem protipadělková směrnice. Dvě slova vzbuzující povyk ze strany osob oprávněných k výdeji léčivých přípravků veřejnosti (dále také jako „oprávněná osoba“ či „oprávněný subjekt“), typicky pak farmaceutů.

Praha 14. září (ČTK) - Česká republika měla do dnešního dne zavést do svého právního řádu kontroverzní směrnici Evropské unie zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi. Normu, která by tak učinila, čeští politici ale přijmout nestihli. Česku tak budou ze strany Evropské unie hrozit sankce. Podle ministerstva vnitra je na tom podobně většina členských států.

Praha 6. září (ČTK) - Česká republika nestihne včas zavést kritizovanou směrnici Evropské unie zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi. K návrhu nařízení vlády o zbraních, který měl částečně směrnici do českého práva implementovat, mělo několik úřadů připomínky. Ministerstvo vnitra je nyní musí vyřídit. Evropské země mají čas na zavedení směrnice do 14. září. Termín je nereálné stihnout podle úřadu vlády i předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Ten dnes podepsal petici proti odzbrojení, která evropskou směrnici kritizuje a která požaduje zakotvení práva na držení zbraní v ústavě. Chtěl tím podle svých slov ukázat, že se Sněmovna snaží najít řešení problému se směrnicí.

V reakci na technický pokrok, trend digitalizace, jakož i vznik nových internetových médií představuje Evropská unie další legislativní akt v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který je odrazem již dva roky připravované reformy autorského práva.

Vnitřní trh se svými volnými pohyby a obzvlášť volný pohyb osob patří do podstaty Evropské unie. Je jedním z mechanismů, který umožňuje, aby se osoby mohly volně pohybovat za prací, čímž je posilována obchodní bilance mezi zeměmi EU. Cílem je tak vyrovnat poměry v tom kterém, regulovaném zaměstnání ve všech členských státech EU. Proto byla v roce 2005 přijata směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která sjednotila požadavky týkající se úrovně vzdělání, potřebných znalostí a jiných aspektů regulovaných povolání.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?