Vyjednávání o konečné podobě převratné směrnice o autorském právu
Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.
Návrh nové směrnice o autorském právu je reakcí na vývoj digitálního sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Po zářiovém hlasování evropského parlamentu je zjevné, že na potřebnosti této směrnice panuje v EU shoda a nyní probíhají jednání o výsledném znění.
Návrh směrnice vzbudil pozornost zejména ustanoveními čl. 11 a 13. Článek 11 bývá nepřesně označován také jako „daň z odkazů“. Podstatou je udělení některých práv autorů také vydavatelům tiskových publikací, kteří budou oprávnění povolit nebo zakázat rozmnožování v publikaci vydaného díla a jeho sdělování veřejnosti prostřednictvím komunikačních technologií. Díky tomu mají být vydavatelé bez dalšího oprávněni jednat s poskytovateli služeb informační společnosti (např. google, seznam, facebook) a zejména poskytovateli agregátních zpravodajských služeb o odměně za sdělování publikovaných děl veřejnosti na internetu. To doposud mohou pouze po smluvním převodu těchto práv, která náleží autorům.
Článek 11 je kritizován, protože uvedená práva mají ve výsledku mít jak autoři děl, tak vydavatelé, přičemž není jasné, jakými pravidly se bude řídit vztah těchto dvou subjektů. Pozměněné znění návrhu přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení dává stejné oprávnění také organizátorům sportovních událostí.
Článek 13 zakládá povinnost poskytovatelů služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorských děl nahrávaných jejich uživateli (typicky youtube, vimeo, stream, uloz.to) monitorovat uživateli nahrávaný obsah a bránit porušování autorských práv. Poskytovatelé relevantních online služeb mají podle návrhu užívat software, který rozpoznává autorská díla nahraná uživateli a umožňuje na jejich nahrání reagovat. Podobný systém již dnes funguje například v rámci služby youtube pod názvem Content ID. Úpravy navrhované evropským parlamentem do čl. 13 přidávají ustanovení o tom, že takové nahrání díla uživatelem je sdělováním autorského díla veřejnosti.
Kritika tohoto ustanovení upozorňuje na to, že podobné systémy rozpoznávání autorských děl nebudou schopny mezi filtrovanými autorskými díly rozpoznat užití díla na základě zákonné licence. V praxi tak může dojít k zamezování zveřejňování užití díla po právu např. formou karikatury, parodie nebo v rámci zpravodajství.
Podobný systém kontroly uživateli nahrávaného obsahu bude zároveň znamenat významné náklady, které ztíží vstup na trh poskytování služeb informační společnosti. Přitom jde o pole již dnes z velké části ovládané několika silnými hráči.
Článek 13 znamená částečné prolomení doposud uplatňované doktríny tzv. „bezpečného přístavu“ vycházející z čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu. Podle tohoto ustanovení poskytovatelé služeb informační společnosti při splnění podmínek neodpovídají za informace ukládané jejich uživateli. Přijetí směrnice proto bude více či méně zásadním krokem ve vývoji regulace digitálního prostoru, podle konkrétního přijatého znění.
Zdroj: BNT journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




