Vyjednávání o konečné podobě převratné směrnice o autorském právu
Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.
Návrh nové směrnice o autorském právu je reakcí na vývoj digitálního sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Po zářiovém hlasování evropského parlamentu je zjevné, že na potřebnosti této směrnice panuje v EU shoda a nyní probíhají jednání o výsledném znění.
Návrh směrnice vzbudil pozornost zejména ustanoveními čl. 11 a 13. Článek 11 bývá nepřesně označován také jako „daň z odkazů“. Podstatou je udělení některých práv autorů také vydavatelům tiskových publikací, kteří budou oprávnění povolit nebo zakázat rozmnožování v publikaci vydaného díla a jeho sdělování veřejnosti prostřednictvím komunikačních technologií. Díky tomu mají být vydavatelé bez dalšího oprávněni jednat s poskytovateli služeb informační společnosti (např. google, seznam, facebook) a zejména poskytovateli agregátních zpravodajských služeb o odměně za sdělování publikovaných děl veřejnosti na internetu. To doposud mohou pouze po smluvním převodu těchto práv, která náleží autorům.
Článek 11 je kritizován, protože uvedená práva mají ve výsledku mít jak autoři děl, tak vydavatelé, přičemž není jasné, jakými pravidly se bude řídit vztah těchto dvou subjektů. Pozměněné znění návrhu přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení dává stejné oprávnění také organizátorům sportovních událostí.
Článek 13 zakládá povinnost poskytovatelů služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorských děl nahrávaných jejich uživateli (typicky youtube, vimeo, stream, uloz.to) monitorovat uživateli nahrávaný obsah a bránit porušování autorských práv. Poskytovatelé relevantních online služeb mají podle návrhu užívat software, který rozpoznává autorská díla nahraná uživateli a umožňuje na jejich nahrání reagovat. Podobný systém již dnes funguje například v rámci služby youtube pod názvem Content ID. Úpravy navrhované evropským parlamentem do čl. 13 přidávají ustanovení o tom, že takové nahrání díla uživatelem je sdělováním autorského díla veřejnosti.
Kritika tohoto ustanovení upozorňuje na to, že podobné systémy rozpoznávání autorských děl nebudou schopny mezi filtrovanými autorskými díly rozpoznat užití díla na základě zákonné licence. V praxi tak může dojít k zamezování zveřejňování užití díla po právu např. formou karikatury, parodie nebo v rámci zpravodajství.
Podobný systém kontroly uživateli nahrávaného obsahu bude zároveň znamenat významné náklady, které ztíží vstup na trh poskytování služeb informační společnosti. Přitom jde o pole již dnes z velké části ovládané několika silnými hráči.
Článek 13 znamená částečné prolomení doposud uplatňované doktríny tzv. „bezpečného přístavu“ vycházející z čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu. Podle tohoto ustanovení poskytovatelé služeb informační společnosti při splnění podmínek neodpovídají za informace ukládané jejich uživateli. Přijetí směrnice proto bude více či méně zásadním krokem ve vývoji regulace digitálního prostoru, podle konkrétního přijatého znění.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



