Vyjednávání o konečné podobě převratné směrnice o autorském právu
Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.
Návrh nové směrnice o autorském právu je reakcí na vývoj digitálního sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Po zářiovém hlasování evropského parlamentu je zjevné, že na potřebnosti této směrnice panuje v EU shoda a nyní probíhají jednání o výsledném znění.
Návrh směrnice vzbudil pozornost zejména ustanoveními čl. 11 a 13. Článek 11 bývá nepřesně označován také jako „daň z odkazů“. Podstatou je udělení některých práv autorů také vydavatelům tiskových publikací, kteří budou oprávnění povolit nebo zakázat rozmnožování v publikaci vydaného díla a jeho sdělování veřejnosti prostřednictvím komunikačních technologií. Díky tomu mají být vydavatelé bez dalšího oprávněni jednat s poskytovateli služeb informační společnosti (např. google, seznam, facebook) a zejména poskytovateli agregátních zpravodajských služeb o odměně za sdělování publikovaných děl veřejnosti na internetu. To doposud mohou pouze po smluvním převodu těchto práv, která náleží autorům.
Článek 11 je kritizován, protože uvedená práva mají ve výsledku mít jak autoři děl, tak vydavatelé, přičemž není jasné, jakými pravidly se bude řídit vztah těchto dvou subjektů. Pozměněné znění návrhu přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení dává stejné oprávnění také organizátorům sportovních událostí.
Článek 13 zakládá povinnost poskytovatelů služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorských děl nahrávaných jejich uživateli (typicky youtube, vimeo, stream, uloz.to) monitorovat uživateli nahrávaný obsah a bránit porušování autorských práv. Poskytovatelé relevantních online služeb mají podle návrhu užívat software, který rozpoznává autorská díla nahraná uživateli a umožňuje na jejich nahrání reagovat. Podobný systém již dnes funguje například v rámci služby youtube pod názvem Content ID. Úpravy navrhované evropským parlamentem do čl. 13 přidávají ustanovení o tom, že takové nahrání díla uživatelem je sdělováním autorského díla veřejnosti.
Kritika tohoto ustanovení upozorňuje na to, že podobné systémy rozpoznávání autorských děl nebudou schopny mezi filtrovanými autorskými díly rozpoznat užití díla na základě zákonné licence. V praxi tak může dojít k zamezování zveřejňování užití díla po právu např. formou karikatury, parodie nebo v rámci zpravodajství.
Podobný systém kontroly uživateli nahrávaného obsahu bude zároveň znamenat významné náklady, které ztíží vstup na trh poskytování služeb informační společnosti. Přitom jde o pole již dnes z velké části ovládané několika silnými hráči.
Článek 13 znamená částečné prolomení doposud uplatňované doktríny tzv. „bezpečného přístavu“ vycházející z čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu. Podle tohoto ustanovení poskytovatelé služeb informační společnosti při splnění podmínek neodpovídají za informace ukládané jejich uživateli. Přijetí směrnice proto bude více či méně zásadním krokem ve vývoji regulace digitálního prostoru, podle konkrétního přijatého znění.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




