Vyjednávání o konečné podobě převratné směrnice o autorském právu
Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.
Návrh nové směrnice o autorském právu je reakcí na vývoj digitálního sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Po zářiovém hlasování evropského parlamentu je zjevné, že na potřebnosti této směrnice panuje v EU shoda a nyní probíhají jednání o výsledném znění.
Návrh směrnice vzbudil pozornost zejména ustanoveními čl. 11 a 13. Článek 11 bývá nepřesně označován také jako „daň z odkazů“. Podstatou je udělení některých práv autorů také vydavatelům tiskových publikací, kteří budou oprávnění povolit nebo zakázat rozmnožování v publikaci vydaného díla a jeho sdělování veřejnosti prostřednictvím komunikačních technologií. Díky tomu mají být vydavatelé bez dalšího oprávněni jednat s poskytovateli služeb informační společnosti (např. google, seznam, facebook) a zejména poskytovateli agregátních zpravodajských služeb o odměně za sdělování publikovaných děl veřejnosti na internetu. To doposud mohou pouze po smluvním převodu těchto práv, která náleží autorům.
Článek 11 je kritizován, protože uvedená práva mají ve výsledku mít jak autoři děl, tak vydavatelé, přičemž není jasné, jakými pravidly se bude řídit vztah těchto dvou subjektů. Pozměněné znění návrhu přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení dává stejné oprávnění také organizátorům sportovních událostí.
Článek 13 zakládá povinnost poskytovatelů služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorských děl nahrávaných jejich uživateli (typicky youtube, vimeo, stream, uloz.to) monitorovat uživateli nahrávaný obsah a bránit porušování autorských práv. Poskytovatelé relevantních online služeb mají podle návrhu užívat software, který rozpoznává autorská díla nahraná uživateli a umožňuje na jejich nahrání reagovat. Podobný systém již dnes funguje například v rámci služby youtube pod názvem Content ID. Úpravy navrhované evropským parlamentem do čl. 13 přidávají ustanovení o tom, že takové nahrání díla uživatelem je sdělováním autorského díla veřejnosti.
Kritika tohoto ustanovení upozorňuje na to, že podobné systémy rozpoznávání autorských děl nebudou schopny mezi filtrovanými autorskými díly rozpoznat užití díla na základě zákonné licence. V praxi tak může dojít k zamezování zveřejňování užití díla po právu např. formou karikatury, parodie nebo v rámci zpravodajství.
Podobný systém kontroly uživateli nahrávaného obsahu bude zároveň znamenat významné náklady, které ztíží vstup na trh poskytování služeb informační společnosti. Přitom jde o pole již dnes z velké části ovládané několika silnými hráči.
Článek 13 znamená částečné prolomení doposud uplatňované doktríny tzv. „bezpečného přístavu“ vycházející z čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu. Podle tohoto ustanovení poskytovatelé služeb informační společnosti při splnění podmínek neodpovídají za informace ukládané jejich uživateli. Přijetí směrnice proto bude více či méně zásadním krokem ve vývoji regulace digitálního prostoru, podle konkrétního přijatého znění.
Zdroj: BNT journal
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




