Lepší ochrana zaměstnanců díky změně směrnice
Ochrana zaměstnanců a současně volný pohyb služeb? Zůstává otázkou, zda je to vůbec možné. Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES upravuje, do jaké míry se na vyslané pracovníky uplatní „jádro kogentních ustanovení“ hostitelského členského státu, nezávisle na tom, jaké právo je na pracovní vztah aplikovatelné podle nařízení Řím I.
Dne 9. července 2018 byla v Úředním věstníku EU zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Termín implementace do národního práva byl podle čl. 3 směrnice stanoven do 30. července 2020.
Podle návrhu Komise je hlavním oficiálním cílem reformy směrnice “stejná mzda za stejnou práci na stejném místě ” – tedy platnost stejných mzdových podmínek v rámci jednoho členského státu, nezávisle na tom, zda se jedná o domácího či vyslaného pracovníka. V čl. 1 směrnice jsou navíc stanoveny následující cíle: podpora volného pohybu služeb, zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a ochrana pracovníků na základě sociální konvergence.
Vysílání pracovníků do jiných států v rámci poskytování služeb se týká především činností vázaných na určitou lokalitu - jako jsou stavební práce, bezpečnostní služby, ostraha budov, osobní služby jako ošetřovatelská péče a přepravní služby. V roce 2016 bylo v rámci EU vysláno zhruba 2,3 miliónů pracovníků; hlavní cílovou zemí je Německo, hlavními zeměmi původu jsou Polsko a další země střední a východní Evropy. Počet případů vyslání od roku 2010 několikanásobně vzrostl.
Nejdůležitější změny se týkají především úplné rovnosti mezd vyslaných pracovníků, zavedení maximální doby, po jejímž překročení se na vyslání uplatní veškeré právní předpisy hostitelského státu. Dojde i k rozšíření kogentní platnosti předpisů pro vysílání v obecně závazných kolektivních smlouvách na všechna hospodářská odvětví a vyšší transparentnosti pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání.
Řada členských států vnímá přijatou změnu velmi kriticky. Důvodem je především skutečnost, že se sice zvýší ochrana zaměstnanců, současně však ztratí institut vyslání pro podniky na atraktivitě. Je proto pravděpodobné, že klesne počet případů vyslání. Polsko a Maďarsko proto podaly žalobu na neplatnost směrnice u Evropského soudního dvora.
Zdroj: BNT journal
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




