Webové prezentace nově upravuje zákon o přístupnosti internetových stránek
Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.
Weby přizpůsobené nevidomým totiž usnadňují rychlejší orientaci i uživatelům, kteří žádné zdravotní omezení nemají.
Přesná definice přístupné internetové stránky neexistuje, zákon o přístupnosti ale uvádí čtyři principy, které by měla splňovat. Za pomoci asistivních technologií potom může takovou stránku používat v běžném rozsahu i osoba se zdravotním postižením.
Zákon o přístupnosti transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Do 22. září loňského roku platila pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Již zákon o informačních systémech ukládal orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožní se s nimi seznámit i osobám se zdravotním postižením.
Na koho zákon o přístupnosti dopadá?
Oproti dřívější právní úpravě zákon o přístupnosti rozšiřuje okruh povinných subjektů. Nyní se právní úprava vztahuje například na:
-
organizační složky státu (ministerstva, správní úřady)
-
soudy
-
státní zastupitelství
-
Akademii věd České republiky
-
Kancelář poslanecké sněmovny a Senátu
-
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí
-
právnické osoby zřízené zákonem nebo založené či financované státem
-
veřejné výzkumné instituce.
Zákon o přístupnosti dopadá také na školy, pokud jde o obsah webových stránek, který je nutné zveřejňovat v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací nebo jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež. Stejně tak jsou škola a školská zařízení v tomto režimu povinná zveřejňovat informace podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Vyňata z působnosti zákona je Česká televize a Český rozhlas.
Na jaký typ obsahu je třeba požadavky zákona aplikovat?
Přestože se hovoří zejména o souvislosti s webovými stránkami, do působnosti zákona spadají i dokumenty kancelářských aplikací, pokud jsou dostupné na webu, intranetové (neveřejné) systémy, předtočené audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy. Zákon se naopak nevztahuje na mapy, archiválie, audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy vysílané v reálném čase nebo obsah přejímaný z jiného zdroje.
[1] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
