Webové prezentace nově upravuje zákon o přístupnosti internetových stránek
Novinkou v právní úpravě webových prezentací je zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací.[1] Jeho cílem je zpřístupnit získávání informací nebo zabezpečování různých oblastí života nevidomým lidem, kterých v České republice žije na osmdesát tisíc. Zákon může usnadnit přístup na internet částečně také seniorům, kteří jsou nyní například ohledně vyplňování formulářů či zjišťování informací odkázáni na pomoc svých blízkých.
Weby přizpůsobené nevidomým totiž usnadňují rychlejší orientaci i uživatelům, kteří žádné zdravotní omezení nemají.
Přesná definice přístupné internetové stránky neexistuje, zákon o přístupnosti ale uvádí čtyři principy, které by měla splňovat. Za pomoci asistivních technologií potom může takovou stránku používat v běžném rozsahu i osoba se zdravotním postižením.
Zákon o přístupnosti transponuje do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Do 22. září loňského roku platila pro internetové stránky spravované státem a územním samosprávným celkem vyhláška o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Již zákon o informačních systémech ukládal orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožní se s nimi seznámit i osobám se zdravotním postižením.
Na koho zákon o přístupnosti dopadá?
Oproti dřívější právní úpravě zákon o přístupnosti rozšiřuje okruh povinných subjektů. Nyní se právní úprava vztahuje například na:
-
organizační složky státu (ministerstva, správní úřady)
-
soudy
-
státní zastupitelství
-
Akademii věd České republiky
-
Kancelář poslanecké sněmovny a Senátu
-
územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí
-
právnické osoby zřízené zákonem nebo založené či financované státem
-
veřejné výzkumné instituce.
Zákon o přístupnosti dopadá také na školy, pokud jde o obsah webových stránek, který je nutné zveřejňovat v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací nebo jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež. Stejně tak jsou škola a školská zařízení v tomto režimu povinná zveřejňovat informace podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Vyňata z působnosti zákona je Česká televize a Český rozhlas.
Na jaký typ obsahu je třeba požadavky zákona aplikovat?
Přestože se hovoří zejména o souvislosti s webovými stránkami, do působnosti zákona spadají i dokumenty kancelářských aplikací, pokud jsou dostupné na webu, intranetové (neveřejné) systémy, předtočené audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy. Zákon se naopak nevztahuje na mapy, archiválie, audiovizuální, zvukové nebo obrazové záznamy vysílané v reálném čase nebo obsah přejímaný z jiného zdroje.
[1] Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



