Články s tagem: směrnice

Praha 10. srpna (ČTK) - Pokud by Česko muselo přijmout směrnici EU o zbraních, tak se to nestihne do září 2018, kdy vyprší lhůta pro zavedení normy do českého právního řádu. Zavedení směrnice si vyžádá změny nebo vytvoření nových zákonů, které by mohly platit nejdříve v polovině roku 2019. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a nyní ji poslalo do meziresortního připomínkového řízení. ČTK má dokument k dispozici. Vláda by o analýze mohla jednat v září. Více než 150 stránkový dokument se zabývá tím, co se bude muset udělat, kdyby Česko muselo přijmout směrnici, proti které podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Nový zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže reaguje na legislativu přijatou na úrovni EU. Cílem nového zákona je významně zlepšit a usnadnit způsob, jakým se osoby poškozené porušením soutěžního práva mohou domáhat náhrady škody u vnitrostátních soudů. Subjektům, kterým byla způsobena škoda, se přijetím návrhu zákona významně zlepší procesní postavení při ochraně jejich práv zaručených soutěžním právem.

Mé dnešní téma je velmi aktuální, a to i legislativně, neboť v parlamentu leží návrh novel zákona o zpřísňování trestní represe ve vztahu k dětem, což je podle mého názoru cesta naprosto opačná, než jakou bychom měli zvolit. Mimochodem jsem nedávno postřehl, že byla napsána studie ohledně přínosu zpřísnění trestů u mladistvých a za závažné trestné činy u dospělých, která dospěla k závěru, že žádný přínos mít nebude, jediným výsledkem bude větší naplnění věznic.

V prosinci 2014 vstoupila v platnost směrnice 2014/104/EU upravující některé otázky náhrady škody vzniklé protisoutěžním jednáním, a to kartely a zneužitím dominantního postavení. Účelem směrnice je zejména ulehčit pozici poškozených před soudem, ale též ochránit podniky, které poskytnou soutěžním úřadům účinnou součinnost při odhalování kartelů. Tato směrnice měla být implementována do 27. 12. 2016.

Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.

V oblasti odpadového hospodářství prochází legislativním procesem novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, která bude mít dopady zejména na retailové obchodníky. Touto novelou dochází k implementaci směrnice Evropského parlamentu, která si klade za cíl omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Praha 20. března (ČTK) - Počet unijních směrnic, které Česko nestihlo zapracovat do svého právního řádu, se během loňského roku zhruba zdvojnásobil na dvě desítky. Řadu zákonů, které tento tzv. transpoziční deficit snižují, ale Parlament letos přijal či alespoň rozjednal. Vyplývá to z vládní zprávy o přejímání legislativních závazků ČR vůči EU, kterou kabinet poslal k projednání Senátu.

Nevyhnutelnou podmínkou pro fungování moderní společnosti a vytvoření bezpečného obchodu se službami je bezesporu bezpečnost internetu, soukromých sítí a informačních systémů. V dnešní době, kdy narušení kybernetické bezpečnosti může způsobit lidská chyba, přírodní událost, technické selhání či úmyslný útok, je otázka digitální ochrany velmi důležitá. Navíc k takovým selháním dochází stále ve větší míře.

Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016.

V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.

Dne 20. května 2016 nabyde směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU účinnosti. Tabáková směrnice upravuje označení výrobků, zohledňuje nové vědecké poznatky na poli tabákového průmyslu a nahrazuje směrnici 2001/37/ES. Změny jsou viditelné i v novelách českého zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.

Dne 25. června 2015 nabyla účinnosti Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, tzv. 4. AML směrnice, která byla přijata v rámci balíčku opatření proti praní špinavých peněz.

Štrasburk 8. září (zvláštní zpravodaj ČTK) - Evropský parlament dnes schválil směrnici zakazující klonování zemědělských zvířat a dovoz a prodej výrobků pocházející z klonů. Europoslanci schválili příslušný návrh Evropské komise doplněný o některé jejich vlastní zpřísňující pozměňovací návrhy. Ty i do budoucna prakticky vylučují klonování hovězího dobytka, vepřů, ovcí, koz či koní chovaných a rozmnožovaných pro zemědělské účely. Na trh se po schválení Evropským parlamentem navíc nemají dostat ani produkty jejich potomků.

Praha 24. března (ČTK) - Česko nemělo do konce loňského listopadu převedeny do českého práva čtyři směrnice EU. Do konce letošního dubna by se však podle ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jejich počet mohl mírně zvýšit. Dienstbier to uvedl při senátní k projednávání vládní zprávy o přejímání legislativních závazků kvůli českému členství v EU.

Nedávný senátorský návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě[1] znovu rozvířil vášnivou debatu týkající se státních zásahů do úpravy otevíracích hodin obchodů všeho druhu. Vzhledem k počtu zasažených svátků[2] nelze očekávat, že toto opatření nějak výrazně změní chod našich dějin, rozšíření předmětného zákazu i na neděle bychom však jistě pocítili všichni.

Pokračování článku o změnách právního rámce volného pohybu služeb v souvislosti se změnami sekundárních právních předpisů.

Pojem volného pohybu služeb představuje v právu EU jednu z pěti základních svobod vnitřního trhu. Zahrnuje v první řadě možnost dočasného poskytování služeb podnikatelem usazeným v některém členském státě na území jiného členského státu, aniž by se v něm rovněž nezbytně musel usadit. Volný pohyb služeb tedy představuje situace, kdy se přes hranice členských států přemisťuje poskytovatel, příjemce, nebo též dotyčná služba samotná.

Obchodníci elektrem s prodejní plochou větší než 400 metrů čtverečncíh budou muset zdarma odebírat vysloužilé malé spotřebiče. Vyžaduje to nová evropská směrnice, která vstoupí v platnost 15. února.