Články s tagem: předběžné opatření

Předběžné opatření v oblasti ochrany osobnosti fyzických osob a dobré pověsti právnických osob slouží k zajištění ochrany práv účastníků v situacích, kdy nelze vyčkat na pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Jejich smyslem je poskytnout dočasnou právní ochranu tam, kde by prodlení mohlo způsobit nenapravitelnou újmu.

A zase ten adidas… Co si budeme namlouvat, pruhy zkrátka táhnou. Ale! Kdy je užití pruhovaného vzoru konkurencí ještě pořád fér a kdy už ne? A co když k pruhům přidáme jinou slavnou ochrannou známku? Třeba fajfku společnosti Nike? Mění se tím něco? Přinášíme Vám další zajímavé rozhodnutí, tentokrát z Německa, které se pokusilo na tyto otázky odpověď. Ale! Podle našeho názoru si zaslouží minimálně další diskuzi.

Zatímco na EURO 2024 již padl rekord o nejrychlejší gól v historii evropského šampionátu, ještě před samotným zahájením mistrovství Evropy ve fotbale došlo ve světě patentů k jednomu z nejrychlejších rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání předběžného opatření. Díky tomuto rozhodnutí jednotného patentového soudu tak fanoušci nemusí spoléhat na bystrozrakost rozhodčích, ale u sporných ofsajdů a dalších porušení pravidel budou moci věřit v nestrannou a nezaujatou technologii video-asistenta rozhodčího (VAR). Fanouškům patentů pak radí, jak se bránit patentovým trollům.

Předběžné opatření představuje svébytný prostředek zajištění ochrany subjektivního práva tam, kde na to obvyklá cesta přes civilní soudní řízení svými postupy nestačí (zejména pro nedostatek rychlosti).

Nadpis tohoto článku představuje otázku, kterou si klade celá řada rodičů, ale i členové odborné veřejnosti. V praxi je čím dál více patrné, že v oblasti vyživovací povinnosti chybí možnost snížit dříve stanovené výživné předběžným opatřením. V současné době je toto prakticky nemožné a rodiči, kterému se podstatně změní poměry, nezbývá než podat k soudu návrh na snížení výživného či se domáhat odkladu výkonu rozhodnutí.

Soudní řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je specifické hned z několika důvodů. Jedním z nich je zakotvení speciálního institutu jistoty.

V poměrně recentním řízení jsem se dostala do procesně velmi zajímavé situace, která mě vedla k hlubší úvaze o tom, jak byl měl vlastně soud a/nebo účastníci opatrovnického řízení správně procesně postupovat v případě, že ještě před zahájením řízení ve věci samé na návrh některého z účastníků nařídí soud usnesením předběžné opatření, avšak následně již žádný z účastníků nepodá návrh na zahájení řízení ve věci samé, neučiní tak ani kolizní opatrovník, ale ani soud a řízení jaksi „neproběhne“.

Došlo poslední novelou zákona o zvláštních řízeních soudních k odstranění výkladových problémů úpravy předběžných opatření ve věcech nezletilých dětí?

Vzhledem k aktuálnosti očkování nezletilých dětí proti COVID-19 došlo nejen mezi rodiči rozvedenými ke sporům, zda nezletilé dítě naočkovat či nikoliv. O návrhu na vydání předběžného opatření rozhodoval v prosinci také Obvodní soud pro Prahu 7.

S postupným plynutím času je třeba kritičtěji hodnotit další trvání předběžného opatření

Ve svých minulých článcích jsem se zaměřila na vymezení pojmu syndrom zavrženého rodiče a možnosti obrany v případě lehkého nebo středního stupně syndromu. Tento článek na předchozí plynule navazuje a zaměřuje se na možnosti zavrženého rodiče v případě existence těžkého stupně syndromu, kdy je situace značně komplikovanější a řešení problému obtížnější.

Dne 30. 9. 2017 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 296/2017 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změnám v úpravě institutu předběžného opatření, kdy změnou v ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ byla zásadním způsobem rozšířena použitelnost institutu doplatku jistoty k zajištění náhrady škody.

Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2013 stihla ještě před skončením svého mandátu projednat několik novel procesních předpisů, které se významným způsobem dotýkají dosavadní podoby některých aspektů civilního řízení; tyto novely byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 291/2017 Sb. a č. 296/2017 Sb. V následujícím textu upozorníme na ty nejdůležitější změny, které by neměly ujít pozornosti nejen právnické veřejnosti.

V rámci nové úpravy rodinného práva, účinné od 1. 1. 2014, došlo ke sjednocení podmínek zásahu vertikálního (ve vztahu mezi státem a občanem) i horizontálního (ve vztahu mezi občany), který je veden do vzájemného práva dítěte a rodiče na výchovu a péči předběžným opatřením. Tato klíčová změna ale zůstává v praxi opomíjena.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Navrhovatel předběžného opatření musí splnit dvě procesní povinnosti, aby bylo jeho návrhu vyhověno – musí alespoň osvědčit existenci žalovaného nároku a vedle toho prokázat skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon budoucího rozhodnutí mohl být ohrožen. Rozdíl pojmů „osvědčit“ a „prokázat“ spočívá v míře jistoty o pravdivosti zatím pouze tvrzeného skutkového stavu věci. Komentář usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.9.2014, č.j. 1 Cmo 162/2014-222

Pod záštitou České advokátní komory a České národní skupiny AIPPI (Mezinárodní asociace pro ochranu duševního vlastnictví) se dne 25. listopadu 2014 konalo v paláci Dunaj fórum pod názvem „Aktuální otázky práva duševního vlastnictví“.

Jen zjevně nepravdivé informace hrubě vybočující z pravidel vyvážené reportáže mohou odůvodnit omezení svobody projevu předběžným opatřením, jímž soud uloží povinnému „stáhnout“ reportáž z internetu. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, čj. 3 Cmo 3/2014-86

Jistota za návrh na nařízení předběžného opatření je složena u soudu včas, je-li nejpozději v den podání návrhu na účet soudu připsána. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, č.j. 4 Cmo 338/2013-32