Právní úprava institutu předběžného opatření po novele OSŘ
Dne 30. 9. 2017 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 296/2017 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změnám v úpravě institutu předběžného opatření, kdy změnou v ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ byla zásadním způsobem rozšířena použitelnost institutu doplatku jistoty k zajištění náhrady škody.
Možnost soudu uložit navrhovateli předběžného opatření povinnost doplacení jistoty byla do účinnosti zmíněné novely omezena na případy, kdy by složená jistota zjevně nepostačovala k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením mohla vzniknout.
Nově je soud oprávněn vyzvat navrhovatele k doplacení jistoty také v případě, že obdrží opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který je podán ve věci týchž účastníků a z obdobných důvodů či za účelem obdobné zatímní úpravy poměrů. Z dikce ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ je zřejmé, že uvedený postup soudu je obligatorní ve všech případech, kdy uvedené podmínky budou naplněny. Zákon však dává soudu naprostou volnost při stanovení výše jistoty, kdy jediným korektivem mají být okolnosti daného případu.
Uložit povinnost doplatit jistotu navrhovateli má soud bezodkladně, jakmile zjistí, že se jedná o obdobný návrh. Zde považujeme za nutné rozlišovat tyto případy, které mají rozdílné procesní následky:
-
V případě, že existuje nebezpečí z prodlení a jsou splněny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření, soud bezodkladně nařídí předběžné opatření a současně vyzve navrhovatele ke složení doplatku jistoty. Následkem nezaplacení doplatku jistoty za těchto okolností je pak zrušení předběžného opatření dle ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ.
-
Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je soud povinen rozhodnout o návrhu na vydání předběžného opatření do 7 dnů. Neodmítne-li soud návrh na nařízení předběžného opatření a shledá-li důvody pro doplacení jistoty, vyzve bezodkladně navrhovatele, aby v souladu s ustanovením § 75b odst. 1 OSŘ do 3 dnů doplatil jistotu do výše určené soudem, přičemž k uplynutí 3denní lhůty by v ideálním případě mělo dojít v rámci 7denní lhůty k rozhodnutí o návrhu. Jestliže navrhovatel doplatek jistoty ve stanovené lhůtě nezaplatí, měl by soud návrh na nařízení předběžného opatření dle ustanovení § 75b odst. 2 OSŘ odmítnout.
V případě, že 3denní lhůta k doplacení jistoty uplyne až po uplynutí 7denní lhůty k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření, je soud povinen v souladu s ustanovením § 75c odst. 2 OSŘ o návrhu na předběžné opatření rozhodnout, resp. nařídit jej, jsou-li splněny důvody pro jeho vydání, i v případě, že doplatek nebyl dosud uhrazen. Pokud by doplatek jistoty nebyl následně uhrazen v poskytnuté lhůtě, předběžné opatření soud obdobně jako v předchozím případě zruší dle ustanovení § 77 odst. 2 OSŘ.
S ohledem na dikci předmětného ustanovení lze uzavřít, že soud může uložit povinnost k doplacení jistoty nejpozději spolu s vydáním předběžného opatření. Po nařízení předběžného opatření lze uložit povinnost ke složení doplatku jistoty pouze na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost (§ 76h OSŘ).
V této souvislosti pouze doplňujeme, že obecně není stanovena povinnost skládat jistotu, a tudíž ani doplatek jistoty, při podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci výživného, ve věcech pracovních, náhrady újmy na zdraví. Dále se povinnost složit jistotu nevztahuje na případy, kdy jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků či existuje-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma a navrhovatel osvědčí skutečnost, že jistotu nemohl bez své viny složit.
Závěrem pouze uvádíme, že k přijetí rozšíření možností soudu vyzvat navrhovatele k doplacení jistoty vedla zákonodárce dle důvodové zprávy snaha eliminovat opakované zjevně nedůvodné či šikanózní návrhy.
Další články
Evropská peněženka digitální identity. Co to je a jaký bude mít přínos?
Díky evropské peněžence digitální identity budou moci fyzické osoby i firmy rychleji komunikovat s úřady, prokazovat totožnost a sdílet potřebné údaje online.
Žaloba se zamítá. Žalobce má pravdu.
Píše se rok 2027 a novela stavebního zákona vyhlášená pod č. 215/2026 Sb. je účinná. Dálnice má odvést kamiony z obce. Jiří Šimek proti ní nic nemá – jen potřebuje dál zajíždět do svého ovocného sadu. Fiktivní příběh o střetu dvou rozumných zájmů, v němž nikdo nemusí být padouchem, aby vznikl skutečný problém.
Vánoční dárek jako právní paradox. Kdo má právo vracet, reklamovat a žádat peníze zpět?
Předvánoční období bývá každoročně spojeno s debatami o falešných slevách, nedoručených zásilkách nebo možnostech vrátit nevhodný dárek. Z právního pohledu je však vánoční nákup podstatně zajímavější.
Bytová politika mezi trhem a sociálním státem
Proč superdávky nenahradí veřejný fond dostupného bydlení?
Zkrácení lhůty pro opětovné vyžádání souhlasu s cookies. Digital Omnibus míří do další fáze jednání
Rada EU schválila vyjednávací pozici k Digital Omnibus. Návrh zmírňuje pravidla pro souhlas s cookies, zkracuje lhůtu pro opětovné dotázání a rozšiřuje výjimky.



