Články s tagem: právo na informace

Dříve jsme vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp.zn. 3 As 159/2015), podle něhož nelze na základě žádosti o informaci poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována. Nálezem Ústavního soudu, sp.zn. IV. ÚS 3208/16, bylo však toto rozhodnutí zrušeno.

Způsobí-li zaměstnanec úřadu škodu, bývá tato skutečnost dříve, než o ní (formálně) rozhodne předseda úřadu, posuzována tzv. škodní komisí. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 1 As 120/2017, není řízení před takovou komisí čistě interní záležitostí a úřady jsou povinny na žádost poskytnout jak interní předpisy upravující chod škodní komise, tak informace o jejích členech.

Žadatel o informaci podle informačního zákona musí v případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací uhradit náklady. "Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací" je neurčitý pojem a Nejvyšší správní soud se zabýval jeho výkladem v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č.j. 3 As 159/2015-32, nelze na žádost o informace poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována.

Evropský soud pro lidská práva za svou existenci průběžně budoval judikaturu k určení, že čl. 8 Úmluvy poskytuje právo přístupu k informacím pro osoby, které byly ohroženy zdravotními riziky, způsobenými průmyslovým znečištěním prostředí. Případ Vilnes a ostatní proti Norsku, stížnost č. 52806/09 a 22703/10 ze dne 5. 12. 2013, rozšířil dosavadní přístup ve třech směrech.

Nejvyšší správní soud se zabýval možností ochrany třetí strany, pokud se správní orgán rozhodne poskytnout informace, které se této třetí strany přímo dotýkají.

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Veřejnost má právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 8 As 12/2015.

Při analýze otázky práva na informace u institucí EU je potřeba si vyjasnit fundamentální teoreticko-právní otázku, jestli lze toto právo považovat za základní lidské právo uplatnitelné mj. i v právu mezinárodním. V současnosti EU lavíruje mezi supranacionálním přístupem a pohledem intergovernmentálním, který se projevuje aplikací pravidel světa diplomacie (tj. mezinárodního práva). Existuje v případě unijních institucí prostor pro plnohodnotný přístup k informacím, tak jak jsme zvyklí z většiny členských zemí?

Ptáte-li se policie, zda zlikvidovala vám odebraný biologický vzorek, musí odpovědět do 15 dnů.

Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 As 189/2014 zkomplikoval život všem subjektům, které jsou povinny poskytovat informace podle informačního zákona. Rozhodl totiž, že ministerstvo dopravy má povinnost při poskytování smlouvy s Českými drahami o této skutečnosti vždy předem informovat České dráhy a dát jim prostor k vyjádření. A toto pravidlo se netýká jen Českých drah ...

Na konci srpna letošního roku byla prezidentem České republiky, po předchozím schválení v Poslanecké sněmovně a Senátu, bez většího zájmu zákonodárců posvěcena „technická" novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Schválené změny by mohly v blízké budoucnosti způsobit drobnou revoluci v oblasti zpracování informací. Novela je účinná od 10. září 2015.

Tento judikát vyvrací rozšířený právní názor, že úřad nemusí poskytovat informace, které nemá (právním předpisem uloženou) povinnost shromažďovat.

Praha 5. srpna (ČTK) - Podmínky přístupu k informacím ve veřejné správě se v ČR zřejmě mírně zlepší. Změnu podle požadavků EU má přinést vládní novela o svobodném přístupu k informacím, kterou dnes senátní ústavně-právní výbor jednomyslně doporučil schválit.

Brno 1. července (ČTK) - V případě, že existují dva možné výklady zákona o svobodném přístupu k informacím, je nutné dát přednost tomu příznivějšímu pro žadatele. Vyplývá to z nálezu, jímž se Ústavní soud (ÚS) dnes vyjádřil k letitému sporu o zdrojová data celostátního systému jízdních řádů. Soudci vyhověli stížnosti společnosti Seznam.cz, která se data dlouho snažila získat od firmy Chaps. Spor vyvolaný nečinností Chapsu by se nyní měl vrátit k Nejvyššímu správnímu soudu, jde však jen o dílčí krok, Seznam se obává dalších obstrukcí.

Praha 21. dubna (ČTK) - Zlepšit možnosti přístupu k informacím ve veřejné správě podle požadavků EU má vládní novela, kterou dnes doporučil poslancům schválit jen se změnou účinnosti petiční výbor. Možnost úřadů žádat úhradu za poskytované informace předloha nechává beze změn. Ukládá jim ale povinnost informovat žadatele o tom, že proti výši vyměřené částky mohou podat stížnost. Normu ještě bude posuzovat před dalším projednáváním na plénu ústavně-právní výbor.

Brno 10. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zkritizoval umělé protahování sporů o informace prostřednictvím "ping-pongu" mezi dvěma instancemi. Je nepřípustné, aby se úřady nebo státní podniky a příspěvkové organizace takto vyhýbaly povinnosti poskytnout žadateli informace. NSS situaci v novém rozsudku připodobnil k románu Josepha Hellera Hlava XXII nebo k Zámku Franze Kafky. Obě literární díla zpodobňují neproniknutelnou byrokratickou mašinérii.

Pokračování příspěvku Mgr. Františka Korbela, Ph.D., který se v něm zabývá právem na informace a problematikou veřejného registru smluv.

Jaký je stávající stav zveřejňování a zároveň poskytování smluv, které uzavírají povinné subjekty ať již s byznysem nebo s nepodnikajícími fyzickými a právnickými osobami případně i mezi sebou navzájem? Legislativní úprava je dvojí. Můžeme ji rozlišit na aktivní zveřejňování a poskytování na základě žádosti.

Brno 13. listopadu (ČTK) - Středočeská obec Psáry nebude platit pokutu za zveřejnění videozáznamu ze zasedání zastupitelstva, který obsahoval také informaci o výši platu a odměn ředitelky základní školy.

Již deset měsíců účinnosti má nový občanský zákoník (OZ) za sebou a diskuze okolo něj stále neutichly, naopak. Připravuje se snad ještě novější občanský zákoník? Doufejme, že nikoli a aktivity ministerstva spravedlnosti budou v tomto směru mířit jen k technické variantě úpravy stávající podoby kodexu. Co všechno nám však za těch 10 měsíců přinesl? Funguje vše tak, jak asi to jeho autoři představovali? A jaký je vůbec jeho vztah k doprovodné legislativě?

Bývalý náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu a informatiku Mgr. František Korbel, Ph. D., se dnes mimo advokacie věnuje také výuce práva na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze, kde vede výběrové kurzy legislativy a práva na informace. V oboru správního práva též publikuje a přednáší – je spoluautorem komentáře a sborníku judikatury k zákonu o svobodném přístupu k informacím a právo na informace tak bylo nosným tématem pěti následujících otázek a odpovědí.

Městský soud v Praze nedávno odsoudil podnikatele Romana Janouška za trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Tento rozsudek byl více než překvapivý, takže si spolužák Vojtěch Kilian, student pražské právnické fakulty, pro studijní účely vyžádal příslušný rozsudek, aby si doplnil a poopravil poznatky z přednášek trestního práva.