Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací

V rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016 se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou, zda mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací ve smyslu informačního zákona zahrnuje případ, kdy materiály, z nichž mají být informace poskytovány, jsou již archivovány a zpracování informace tak vyžaduje šetření v archivu. V daném případě se odhadovaná časová náročnost pohybovala okolo dvou hodin práce a požadovaná částka za toto zpracování činila 400 Kč.

Městský soud vyšel z toho, že dle instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV, vyhledání informací trvající méně než jednu hodinu není mimořádně rozsáhlé a tudíž dvouhodinové pátrání v archivu již za mimořádně rozsáhlé považovat lze.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že sama skutečnost, že podklady byly uloženy v archivu, nepředstavuje bez dalšího naplnění podmínky mimořádné rozsáhlosti. Úhrada za mimořádně rozsáhlé vyhledávání lze požadovat s ohledem na povahu požadovaných informací a poměry povinného subjektu. V daném případě byl povinným subjektem Úřad městské části Praha 13, tedy správní orgán s dostatečným materiálním a personálním vybavením a zabezpečením, a žadatel požadoval zcela konkrétní a přesně vymezené informace vztahující se k nedávným volbám, navíc označil dokumenty, ve kterých se požadované informace nachází (stálý seznam voličů) a při vyhledávání tedy nemusel úřad vyvinout ani rozsáhlou vyhledávací aktivitu ani výraznější intelektuální činnost.

Nejvyšší správní soud odmítnul, že by z instrukce Ministerstva spravedlnosti vyplývalo, že vyhledávání trvající déle než hodinu je možno bez dalšího označit za mimořádně rozsáhlé. Každou žádost o informace je vždy třeba posuzovat individuálně a jakýkoliv paušální či obecný přístup (např. dle počtu hodin vyhledávání) by byl dle soudu nesprávný.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde