Články s tagem: právo na informace

Zajímá vás, kolik pokut rozdává Česká obchodní inspekce? Nebo jak rozhodují jiné úřady? Stačí se zeptat – díky právu na svobodný přístup k informacím vám musí odpovědět. V článku se dozvíte, co všechno se dá od veřejných institucí zjistit, jak takovou žádost podat a proč se vám to může hodit.

Nový německý zákon Lieferkettengesetz zavedl odpovědnost velkých korporací za prosazování lidských práv a za ochranu životního prostředí v celém jejich dodavatelském řetězci. České dodavatele tak nyní zajímá, zda a v jakém rozsahu mohou regulované subjekty přenášet své povinnosti i na ně.

Údaje v Národním zdravotnickém informačním systému lze poskytovat

Poskytnutí některých informací by mohlo narušit účel výběrového řízení

V otázce vstupu a pobytu cizích státních příslušníků ustálená judikatura Ústavního soudu konstantně zdůrazňuje, že Česká republika jako suverénní stát rozhoduje o tom, za jakých nediskriminujících podmínek je umožněn vstup a pobyt cizinců na vlastním území.[1]

Předvídatelnost a jednotnost soudního rozhodování či legitimní očekávání jsou základními prvky právní jistoty v právním státu. Moderní právní stát musí zajistit dostupnost textů soudních rozhodnutí i nižších soudů v oficiální elektronické podobě.

Praha 19. října (ČTK) - Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona, na základě které by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy zveřejněné na webu vlády dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně. Proti formulaci vnitra se však na serveru iROZHLAS.cz vyslovil spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Praha 17. září (ČTK) - Pražský hrad navrhl změnit zákon o svobodném přístupu k informacím tak, aby odmítnuté žádosti o informace posuzoval v případě Hradu jako nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. Nyní to, jestli státní instituce tají informace oprávněně, posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Nynější podoba zákona platí asi devět měsíců a Hrad usiluje o návrat do stavu, který byl před ní. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

To, že se věc odehrála v prostorách úřadu a v pracovní době z ní samo o sobě ještě nečiní věc, jejíž zveřejnění, včetně zveřejnění jmen a příjmení zúčastněných osob, je v obecném veřejném zájmu.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím lze odmítnout poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Pod tento důvod lze zahrnout také případy, kdy by poskytnutím informací byla ohrožena efektivita kontrolní činnosti úřadu.

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Po žadateli o informace, který nehodlá uhradit náklady vyhledávání informací, je nelze vymáhat jako náhradu škody. Ústavní soud doporučuje, aby úřady v takovém případě výši nákladů nejdříve odhadly a práci zahájili až po zaplacení.

Právo na informace se vztahuje nejenom na dosažené vzdělání úředníků, ale také na dosažené vzdělání všech osob, které se podílejí na výkonu veřejné správy.

Praha 12. března (ČTK) - Právo na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí, bude částečně omezeno. Snahu Senátu toto omezení zrušit dnes Sněmovna odmítla. Prosadila znovu soubor čtyř desítek novel navazujících na evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Přijala jej v podobě, kterou schválila v prosinci. Předlohu, která nabude účinnosti od příštího roku, nyní dostane k posouzení prezident.

Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti...

Na konferenci Právo ve veřejné správě v Brně mimo jiné vystoupí i Mgr. Lukáš Rothanzl se svým příspěvkem na téma Meze svobodného přístupu k informacím. Lukáš Rothanzl je advokátem, členem pracovní komise Legislativní rady vlády a členem několika rozkladových komisí. Je spoluautorem velkého komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Přístup k osobním údajům jako je plat či odměna by měl být buď zcela výjimečný nebo předvídatelný s ohledem na funkci ve veřejné správě, říká v rozhovoru pro Právní prostor Miroslav Mocek z Krajského úřadu Pardubického kraje. Ten se svým příspěvkem o zpřístupňování informací o platech a odměnách vystoupí na konferenci Právo ve veřejné správě.

V čase povolebním je vhodné novým zastupitelům představit judikaturu k § 82 písm. c) zákona o obcích, podle kterého mají právo na informace od zaměstnanců obecního úřadu a právnických osob obcí zřízených.

Situaci ohledně vztahu práva na informace a práva na nahlížení do spisu podle mého názoru celkem pěkně shrnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 124/2017.

Zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na vytváření nových informací. Nelze žádat správní orgán, aby novou informaci vytvořil. Co je však nová informace?

Informace o platech zaměstnanců nelze poskytovat bez dalšího, jak se někdy dovozuje z judikatury Nejvyššího správního soudu.

Obchodní společnost Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s. je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Nejvyšší správní soud se občas musí vypořádat i s tak absurdními případy, jako byla žádost o zaslání 6 kusů policejních polokošil, kterou žadatel odůvodnil svobodným přístupem k informacím.

Ústavní soud se ve svém nálezu IV. ÚS 1146/16[1] ze dne 20. června 2017 vyjádřil k charakteru společnosti ČEZ a.s. ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a konstatoval, že společnost ČEZ a.s. se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za povinný subjekt.