Články s tagem: právní prostor 2025

Společně se podíváme na celou řadu povinností, které vás budou trápit ve chvíli, kdy budete implementovat informační systém, který obsahuje AI, nebo jakýkoliv nástroj umělé inteligence. Podíváme se nejenom na AI Act, ale na celou řadu dalších regulací. Celé jsme se to pokusili vtělit do abecedy, ale nemusíte se bát, některá písmenka budeme přeskakovat. Vítejte u Abecedy implementace AI.

Nadpis je trošku zavádějící, protože když jsem tento příspěvek připravoval, bylo to ještě před blackoutem ve Španělsku a výpadky v Dánsku, kde odstavují větrné elektrárny. Příspěvek má tedy téma spíše oslího můstku.

Ještě do konce 20. století platilo, že většina technologií měla buď přímý, nebo nepřímý původ ve vojenském prostředí, či souvisela s inovacemi pro vojenské účely. Tato doba je pryč a aktuálně naopak většina inovací přichází z prostředí civilního.

V roce 2022 na veřejnost poprvé vyšel velký jazykový model, který změnil chápání celé řady z nás ohledně toho, co jsme si do té doby představovali pod umělou inteligencí. Dnes se umělá inteligence jako jedna z nových technologií dostává nejenom k nám do advokacie, za což jsme já i kolegové určitě rádi, ale i ke klientům, kteří samozřejmě mají k tomuto tématu celou řadu zvídavých dotazů. AI se přirozeně dostává i do českého soudnictví.

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.

Budu hovořit o vládním návrhu zákona, kterým se mění trestní řád, trestní zákoník, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a další související předpisy.

Podtitul dnešního příspěvku je „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“. Podíváme se na minulost, nedávnou minulosti i současnost doručování a elektronizace v pracovním právu.

Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.

Vybral jsem ze své soudní praxe jeden případ, ve kterém došlo k pravomocnému odsouzení jednatele společnosti v souvislosti s vyplácením jeho odměn za výkon funkce jednatele.

Vzhledem k tomu, že změn, které flexinovela zákoníku práce přináší, je mnoho, chtěl bych vám nabídnout pohled jen na ty nejdůležitější z nich. A chtěl bych vás pozvat k zamyšlení, jestli flexinovela naplňuje deklarovaný cíl, kterým je pomoc zaměstnavatelům a možná tak trochu získat zaměstnavatelské hlasy v blížících se volbách.

Název příspěvku jsem zvolila ne proto, aby by byl provokativní, ale protože se mě na to pořád někdo ptá. Nabízím tedy svou odpověď a náhled na problematiku z pohledu spoluautorky podnětů k novele.

Dnešním tématem je transpozice směrnice o transparentnosti v odměňování. Již loni jsme s pořadateli kongresu diskutovali, že bychom přednášku na tohle téma zařadili. Tehdy jsem říkal: „Pomalu to začíná být relevantní, pojďme o tom odstartovat veřejnou diskuzi.“ Nakonec jsme sice nabrali roční zpoždění, ale i přesto pořád ještě nemáme hotový návrh zákona, který by měl české právo se směrnicí uvést do souladu.

Na zdánlivě jasné téma – trestní odpovědnost statutárních orgánů se dnes podíváme jiným úhlem pohledu.

Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?

Ve dnech 27. a 28. května 2025 se v hotelu Jezerka na Seči u Chrudimi uskutečnil již 13. ročník odborného kongresu Právní prostor. Tradiční právní setkání nabídlo i letos řadu přednášek o nejaktuálnějších tématech a výzvách současné právní praxe.

Věděli jste o tom, že za známou frází Vítejte na palubě, kterou členové palubní posádky vítají příchozí pasažéry do letadla, se neskrývá pouze slušnost, ale její význam je daleko hlubší? A že úlohou letušek a stevardů není pouze servírovat čaj a kávu? Zapněte si pásy, čeká nás průlet právní úpravou bezpečnosti letu.

Dnes, 27. května 2025, byl v hotelu Jezerka u Sečské přehrady zahájen 13. ročník prestižního odborného kongresu Právní prostor. Tato dvoudenní akce, pořádaná Právním informačním systémem CODEXIS, je největší právní konferencí svého druhu v České republice. Kongres se zaměřuje na aktuální témata právní praxe, včetně změn v zákoníku práce, trestní odpovědnosti, využití umělé inteligence v právu a justičních otázek.

Mgr. Ondřej Běhal vede právní a compliance sekci v Pražské energetice a v oboru působí přes dvacet let. V rozhovoru přibližuje, jak se mění role podnikového právníka v energetice, jaké výzvy přináší digitalizace a proč je právo v této oblasti často stejně napínavé jako technika sama. Těšit se na něj můžete i na nadcházejícím Kongresu Právní prostor 2025.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

JUDr. Dalibor Kovář je partnerem největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který se ve své praxi specializuje na elektronické právní jednání a digitální transformaci v oblasti práva. Stál u vzniku bankovní identity v České republice a podílí se i na tvorbě legislativy. Již koncem května bude na kongresu Právní prostor hovořit o umělé inteligenci a s ní souvisejících budoucích výzvách pro české soudy.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

JUDr. Lucie Hrdá je známou českou advokátkou, která se ve své praxi dlouhodobě věnuje problematice sexualizovaného domácího násilí. O tom, zda byly změny v trestání sexualizovaného násilí nutné nebo jen aktivisticky vynucené, bude podrobněji hovořit již koncem května na kongresu Právní prostor.

Mgr. et Mgr. Michal Vávra je nejenom advokátem vykonávajícím advokacii na území dvou států, ale také osvědčeným moderátorem kongresu Právní prostor. Moderování kongresu se opět zhostí již na konci května.

Již 12. ročník úspěšné soutěže o nejlepší článek s právní tematikou "Ukaž svou kreativitu XII" vyhlásil právní informační systém CODEXIS ACADEMIA, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.