Články s tagem: ochrana duševního vlastnictví

Meghan Markle v seriálovém hitu Suits ztvárnila postavu Rachel Zane. Původně paralegala a později talentovaného právníka v jedné z nejlepších newyorských advokátních kanceláří PEARSON HARDMAN. Pravděpodobně si však mnoho právních zkušeností neodnesla do reálného života. Bude totiž asi muset změnit název (rebrandovat) své aktivity kvůli podcenění ochranných známek třetích osob.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Pro výklad pojmu umělá inteligence (AI, Artificial Intelligence), stejně jako pro samotný výraz inteligence, neexistuje jediná obecně přijímaná definice.

Dne 1. června 2024 uplynul přesně rok od zahájení činnosti Jednotného patentového soudu (dále jen „UPC“).

Po letech relativního klidu probíhá v současné době v Evropské unii v oblasti průmyslového vlastnictví mimořádná legislativní aktivita.

Závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. listopadu 2023 čj. 2 As 192/2022-31 a jejich dopad na výmazová řízení u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Spolupráce orgánů vymáhajících právo je v současné době významným a nezastupitelným nástrojem při potírání trestné činnosti, přičemž význam takovéto spoluprácese neustále zvyšuje.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Právní úprava průmyslových vzorů je obsažena v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v platném znění.

Evropský parlament a Rada přijaly dne 29. dubna 2004 směrnici č. 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví, která je motivována nutností odstranění rozdílů v prostředcích k vymáhání práv duševního vlastnictví v členských státech Evropské unie.

Fond pro MSP Ideas Powered for business je grantový program, který byl vytvořen s cílem pomoci malým a středním podnikům (MSP) z EU chránit jejich práva duševního vlastnictví.

Startupy jsou hnacím motorem inovací a ekonomického růstu.

Poskytování software. Tvorba loga. Překlad knihy. Využití hudby či fotografií. Ať už v těchto situacích stojíte na straně tvůrce nebo někoho, kdo chce naopak výtvor využít, dost možná narazíte na licenční smlouvu. V tomto článku se dozvíte, co to vlastně licence je, kdy se vám může hodit a co všechno může licenční smlouva obsahovat.

V našem minulém příspěvku jsme připravili shrnutí, jaké otázky související s duševním vlastnictvím (IP) by měl každý startup řešit. Nyní se blíže podíváme na to, jak v praxi zajistit, aby startup měl k předmětnému duševnímu vlastnictví potřebná práva.

Duševní vlastnictví je základním kamenem drtivé většiny startupů. Z praxe však víme, že podchytit jeho klíčová právní úskalí je zejména v počátku života startupu náročné a nákladné a není mu tak věnována dostatečná pozornost.

Vyzkoušejte IP mediaci! Budete překvapeni, že i komplikované spory v oblasti autorských a průmyslových práv lze vyřešit dohodou. Podle světových statistik okolo 75 % mediačních jednání skončí uzavřením dohody. A to už stojí za to mediaci vyzkoušet.

Pro malé a střední podniky (SME) je i pro rok 2022 připravena podpora z Evropské komise, která je zprostředkována Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a národními úřady průmyslového vlastnictví.

Registrace ochranné známky Evropské unie je v dnešní době velmi populární, přičemž proces zápisu i základní pravidla námitkového řízení jsou upravena v nařízení o ochranné známce Evropské unie.

Praha 21. června (ČTK) - Upravit prostředí jednotného digitálního trhu, zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory a mimo jiné snížit zisky internetových platforem na úkor tvůrců obsahu, se kterým pracují, a především přizpůsobit autorský zákon vývoji má novela autorského zákona.

EUIPO neprávem prohlásil (průmyslový) vzor znázorňující kostku ze stavebnice LEGO za neplatný, když neposoudil relevanci uplatnění výjimky, které se dovolávala společnost Lego, ani nezohlednil všechny vzhledové znaky kostky.

Jedním z dosud nejrevolučnějších objevů 21. století se stal nástroj pro genetické úpravy CRISPR-Cas9. Metoda založená na přírodním imunitním systému bakterií [1] umožňuje, oproti dosavadním způsobům, provádět klasické operace genového inženýrství (odstraňování škodlivých a vkládání prospěšných sekvencí) s větší mírou přesnosti a spolehlivosti, navíc s výrazně nižší finanční a časovou náročností.

Na cestě od konceptu vývoje produktu až po komercializaci vzniká řada výstupů, ohledně kterých se mohou vyskytnout spory týkající se autorství. Tvůrci se setkávají s případy, kdy jim někdo „okopíruje“ jejich nápad, a to i přesto, že si své nápady chránili např. formou NDA (dohody o mlčenlivosti). Výsledkem pak mohou být komplikované soudní spory, předmětem kterých je dokazování autorství děl duševního vlastnictví.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.