Články s tagem: nájem bytu

Nájemní bydlení je otázkou, která se týká podstatné řady z nás, neboť všichni někde bydlíme nebo byty pronajímáme. Ve svém příspěvku se budu věnovat nejvíce aktuálním otázkám, tj. problematice smluvní pokuty a jistoty, přes téma úročení jistoty, až po aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, která se vztahuje zejména k výpovědi ze strany pronajímatele.

V souladu s velmi protektivní úpravou institutů týkajících se bytových potřeb fyzických osob, je v občanském zákoníku též zakotveno předkupní právo nájemců bytů v domech, které mají být rozděleny na jednotky za účelem jejich budoucího prodeje. V současnosti je předkupní právo upraveno v § 1187 občanského zákoníku.

Chrání současná úprava nájmu bytu a domu nájemce dostatečně? Lze vůbec uvažovat o jejím "uvolnění"? Přestože nám toto téma představí na již 9. ročníku odborného kongresu Právní prostor 2019, o některé postřehy se s námi podělil JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D. již nyní.

Změna judikatury v důsledku rozhodnutí ESLP ve věci Čapský a Jascheová proti České republice.

Nájemní smlouva patří mezi nejpoužívanější smluvní typy, neboť kromě jiného zajišťuje uspokojování bytových potřeb. Nájem domu a bytu upravuje občanský zákoník ve zvláštním pododdíle, pro nějž platí některá zvláštní pravidla chránící nájemce (k tomu níže srov. zakázaná ustanovení v nájemní smlouvě). Přestože je nájemci prostřednictvím těchto pravidel poskytována značná ochrana, měl by při uzavírání nájemní smlouvy věnovat zvýšenou pozornost některým jejím ujednáním.

I když nájemní smlouvu uzavírá jako nájemce jediná osoba, mohou v bytě bydlet i jiní lidé. Kdo a za jakých podmínek může v nájemním bytě kromě nájemce pobývat a jaké povinnosti jsou s tím spojené? Jaký počet osob žijících v pronajímaném bytě je ještě únosný? A co když vám pronajímatel zakáže vodit si domů návštěvy?

Jednou z nezvaných a nemilých návštěv v bytě je jistě příchod exekutora. V případě nájemního bytu může exekuce postihnout jak věci nájemce, tak věci pronajímatele, ačkoliv se jedná o dluh druhé strany nájemního vztahu. Exekutor může přijít i kvůli dluhům manžela pronajímatele či nájemce. Jak tedy zabránit tomu, aby byly exekucí postiženy vaše věci?

Praha 5. ledna (ČTK) - Kompromisní návrh zákona o sociálním bydlení, z něhož vypadla povinnost obcí zajistit sociální byty potřebným, by mohla provázet při projednávání menší debata. Je tak šance ho do voleb stihnout přijmout. Novinářům to dnes řekli ministr pro lidská práva Jan Chvojka a ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD).

Právní úprava nájmu se nyní řídí novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“), ve kterém jsou podrobně upraveny jednotlivé typy nájmů. Samozřejmě nájem věcí nemovitých, jako např. nájem domů, bytů, nebytových prostor či prostor sloužících k podnikání, je nejčastěji užívaným typem nájmu.

Ukončit nájem bytu lze několika způsoby. Nejčastěji se setkáváme s dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem o skončení nájmu, ale zákon také oběma stranám umožňuje podat výpověď z nájmu. Všechny způsoby ukončení nájmu se však řídí určitými pravidly.

Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Postavení manželů a partnerů při společném bydlení je velmi rozdílné, a to ať již užívají nemovitost na základě nájemní smlouvy nebo nemovitost ve vlastnictví jednoho či obou z nich. Tento článek má za cíl popsat právní úpravu u jednotlivých typů bydlení a upozornit na rozdíly mezi právní úpravou týkající se manželů a partnerů.

Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.

Oznámení o zvýšení nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, je při špatně vypočtené (vyšší) částce neplatné jako celek.

Tento článek navazuje na předchozí část o ochraně nájemníka dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, při vzniku nájemního vztahu. Tato další část by měla zmíněný text doplnit o výklad ochrany nájemníka při skončení nájemního vztahu, kdy je otázkou, zda nový občanský zákoník vyvažuje zvýšenou ochranu nájemníka tomuto poskytovanou při vzniku nájmu bytu posílením postavení pronajimatele. Právě pro právní úpravu skončení nájmu bytu pak platí jako zásada spíše druhý z uvedených principů.

Mimo mnoha jiných revolučních změn, jež nám přinesl občanský zákoník č. 89/2012 v oblasti nájmu bytu je jednou z nejpodstatnějších změna týkající se formy nájemní smlouvy. Tato změna je uvedena v ustanovení § 2237 tohoto zákona. Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajimatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

Stejně jako do jiných smluvních typů, přinesl občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 revoluční změny také do právní úpravy nájmu bytu (§ 2235 – 2301 občanského zákoníku). Je zajímavé sledovat, nakolik je dle této nové právní úpravy posílena či naopak upřena ochrana nájemníkovi bytu.

Snad všichni jsme zaregistrovali, že největší změnou občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 u nás v oblasti nájmu bytů je absolutní vypuštění bytových náhrad.

Občanský zákoník u nás účinný od 1. 1. 2014 přinesl mimo jiných revolučních změn v oblasti nájmu bytu také naprosto odlišný přístup k vymezení předmětu nájmu. Opouští se dosavadní tradiční koncepce, kdy bytem bylo to, co bylo stavebním úřadem jako byt kolaudováno.