Běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Jedná se přitom o ustanovení relativně (jednostranně) kogentní, tj. nelze se od něj smluvně odchýlit v neprospěch nájemce bytu (viz ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku).
Cílem nařízení je posílit právní jistotu nájemce a pronajímatele ohledně provádění a úhrady údržby a oprav pronajatého bytu. Od účinnosti současného občanského zákoníku totiž pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu nebyly nikde definovány a záleželo tak na jejich výkladu smluvními stranami, resp. soudem v případě sporu smluvních stran o jejich výklad. Toto nařízení přitom navazuje na občanským zákoníkem zrušené nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se prováděl starý občanský zákoník z roku 1964. Odlišnost spočívá zejména ve zvýšení horního limitu nákladů na jednu drobnou opravu (náklad nesmí převyšovat 1.000,- Kč) a zvýšení horního limitu ročního součtu nákladů za drobné opravy (100,- Kč/m2 podlahové plochy bytu), které je povinen provádět a hradit nájemce. Dále je v nařízení reflektován technologický pokrok a do věcného vymezení drobných oprav tak byly doplněny opravy vyžádané novými technologiemi běžně se vyskytujícími v pronajímaných bytech.
Díky tomuto nařízení mají pronajímatelé i nájemci bytů od počátku tohoto roku jistotu, kdo z nich je povinen provádět a hradit údržbu a jednotlivé opravy bytu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
