Články s tagem: mlčenlivost

Evropský soud pro lidská práva ve věci Černý a ostatní shledal porušení práva stěžovatelů, advokátů, na respektování soukromého života a korespondence kvůli založení jejich e-mailové komunikace s klientem do trestního spisu, a v této souvislosti i porušení práva na účinný prostředek nápravy. Česká právní úprava není jasná, předvídatelná a neobsahuje dostatečné záruky k ochraně této privilegované korespondence. Současně rozhodl o porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces, protože jim Ústavní soud nezaslal k vyjádření podání ČAK.

Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla oficiálně vyhlášena a nabývá účinnosti již 1. června 2025.

Poslanecká sněmovna v pátek 8. 3. 2025 schválila dlouho diskutovanou tzv. flexinovelu, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy a přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Nález Ústavního soudu vydaný 21. listopadu 2023 pod spisovou značkou IV. ÚS 662/23 je významným rozhodnutím nejen pro advokátní profesi, ale obecně i pro všechny účastníky řízení před soudy. Jeho podstatou je ochrana tzv. advokátní mlčenlivosti.

V praxi naší advokátní kanceláře se pravidelně setkáváme s požadavky klientů z řad zaměstnanců i zaměstnavatelů na revize pracovních smluv a souvisejících pracovněprávních dokumentů.

Povinnost správce daně, resp. úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, zachovávat mlčenlivost o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob, ukotvená v ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je stanovena poměrně rigorózně.

K problematice Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), anglicky „General Data Protection Regulation“ (dále jen „GDPR“), již bylo publikováno nepřeberné množství odborných článků, vysokoškolských kvalifikačních prací, apod., nicméně my se zaměříme na specifický aspekt GDPR, a to jeho (ne)aplikovatelnost při správě daní.

Přesto, že k domovním prohlídkám u advokátů nedochází každý den a nejsou tak úplně běžnou záležitostí, nikde není psáno, že k domovní prohlídce nemůže neplánovaně dojít. Je proto rozhodně namístě být obeznámen s tím, jakým způsobem by se advokát měl zachovat, kdyby jednoho dne u něho doma nebo v kanceláři nečekaně zaklepal policejní orgán a pro účely trestního řízení by se domáhal přístupu k některým jeho listinným dokumentům nebo elektronickým databázím umístěným na serverech či v cloudovém řešení.

O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.

Měli by doktoři ukončovat nedodělané operace? Co znamená restituční tečka pro probíhající řízení? Jaký důsledek by mělo prolomení mlčenlivosti advokáta? Na to vše nám poskytl odpovědi JUDr. Petr Meduna, samostatný advokát a mimo jiné člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni řadou povinností, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Jednou z nejdůležitějších z nich je povinnost mlčenlivosti.

Tato otázka mi vytanula na mysli, když jsem si před pár týdny přečetl pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka, podle něhož by napříště bylo advokátům a daňovým poradcům uloženo stát se pomocnou stráží daňové správy při výběru daní. Museli by jí totiž udávat své klienty, pokud by se dozvěděli informace „nasvědčující tomu“, že ze strany klienta „nedošlo nebo nedojde“ ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.

Je správné pomoci člověku, který je odsouzen na doživotí za zločiny, které nespáchal? Měl by advokát respektovat pravidla profesní etiky a být mlčenlivý o informacích, které získal v rámci obhajoby klienta? Když se tato dvě zadání střetnou, vyvstávají některá z nejnáročnějších etických a morálních dilemat advokáta. Tělo článku sestává ze čtyř částí, z nichž první uvádí modelový příklad a rozbor jednotlivých hledisek a argumentů, druhá příklady známých zahraničních kauz a zbývající dvě srovnávají relevantní právní úpravu mlčenlivosti v prostředí USA a ČR.

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. Nt 615/2014, mohou být klientská data advokátů uložená v cloudu zabavena i bez předchozího souhlasu advokátní komory či soudu.