Články s tagem: komentovaná judikatura

Následující pojednání plynule navazuje na mou předchozí sérii příspěvků, neb rozebírá případ, jehož skutkové okolnosti by mohly upoutat pozornost nejednoho čtenáře bulvárních plátků. Na jeho pozadí se Nejvyšší soud vyjadřuje k limitům svobody projevu a výkladu právní úpravy způsobů odčinění zásahu do osobnostních práv na Facebooku.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.

Jsou-li dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazební důvod dle § 67 písm.c) tr.ř., spočívající v trestní minulosti obviněného, tak jejich pádnost dále posiluje jakákoli absence informací o legálním zdroji jeho příjmů.

Jistota za návrh na nařízení předběžného opatření je složena u soudu včas, je-li nejpozději v den podání návrhu na účet soudu připsána. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, č.j. 4 Cmo 338/2013-32

K trestnosti činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1 trestního zákona postačovala nedbalost; k trestní odpovědnosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku je vyžadována hrubá nedbalost. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, č.j. 5 Tdo 1324/2013-59

Absenci majetkového pojištění věcí před zničením požárem není samo o sobě možné považovat za porušení generální prevenční povinnosti. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze se dne 4. února 2014, č.j. 1 Cmo 303/2013-166

Pochybení v zápisech v osobním diáři účastníka, obchodní zaneprázdnění a selhání paměti nejsou omluvitelným důvodem neúčasti u jednání. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2013, č.j. 2 Cmo 175/2013-6

Osobní příplatek může být součástí platu. Jeho režim vyplývá z ustanovení § 131 zákoníku práce, které je též opatřeno tímto názvem. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1752/2013

Uvedený soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlo na území členského státu, v němž se tento soud nachází. Komentář k Rozsudku Soudního dvora Evropské unie - Peter Pinckney (C-170/12)

Věřitelovo tolerování protiprávního stavu nezaplacení splatného závazku dlužníkem nepředstavuje bez dalšího dohodu o změně splatnosti původního závazku. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2013, čj. 6 Cmo 452/2012-201

Jestliže se odsouzený ke spáchání trestného činu zjevně nedoznal, musela být dle odvolacího senátu jeho subjektivní vina (subjektivní stránka, úmyslné zavinění) dovozena jinak. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2012, sp. zn. 5 To 388/2012

Komentované rozhodnutí se týká méně tradiční "nekalosoutěžní" problematiky. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013, čj. 3 Cmo 92/2013-216

Problematika zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem patří k bestsellerům judikatorní tvorby příslušného senátu dovolacího soudu. Komentář k Rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013

Stěžovatelem je Oleg Ryabtsev, ruský občan, který se narodil v roce 1967 a žije ve městě Perm a jeho stížnost se týká namítaného špatného zacházení ze strany orgánů činných v trestním řízení během zatčení stěžovatele v roce 2004. Komentář k Rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ryabtsev proti Rusku

Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013

Nejzajímavější pasáží odůvodnění předkládaného rozhodnutí je úvahová část týkající se problematiky správního uvážení a tzv. absolutní volné úvahy. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2013, čj. 5 Afs 84/2012-40

Princip předvídatelnosti označuje Ústavní soud ve své rozhodovací produkci za jeden z podstatných předpokladů sebeurčení každého jednotlivce". Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. III. ÚS 3221/11

Stěžovatel se narodil v roce 1938 a žije v Brémách v Německu. V roce 1996 poté, co 40 let pracoval na Ukrajině, odešel stěžovatel do důchodu a začal pobírat důchod. Komentář k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Pichkur proti Ukrajině

Institut nadbytečnosti zaměstnance obsahuje zajímavou a citlivou komplikaci, která zdaleka nemá jen pracovněprávní parametry, nýbrž spíše aspekty sociální, ekonomické, technické, psychologické atd. Komentář k rozsudku Nejvyššíhou soudu ČR ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1138/2013

Na počátku řízení, při rozhodování o vzetí obviněného do vazby, byl dovozen pouze důvod vazby koluzní. Komentář k rozhodnutí Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2013, sp. zn. 44 To 92/2013

Mezi způsobem doručení procesního úkonu (soudní písemnosti) a hmotné právního úkonu (jednání) byl ještě do 31. 12. 2013 podstatný rozdíl. Komentář k rozhodnutí Ústavního soudu - Nález ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 2474/13

Stěžovatel je ukrajinský občan, který se narodil v roce 1961 a v současnosti je ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody. 21. dubna 2005 byl předvolán na policejní stanici, aby byl jako svědek vyslýchán ve věci vyšetřování dvojnásobné vraždy, která se stala večer 20. dubna 2005, kdy byly zavražděni sousedé stěžovatele žijící o jedno patro nad stěžovatelem ve stejném bytovém domě. Komentář k rozhodnutí Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Bandaletov proti Ukrajině

Předkládané rozhodnutí Nejvyššího soudu neprosazuje novátorské řešení předmětné otázky. Jde však o velmi přehledně uspořádaný rozsudek, který by mohl v jistém smyslu sloužit jako "opakovací cvičebnice" ve vztahu k problematice daně z přidané hodnoty. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3039/2011

Stěžovatelkou je Inés Del Rio Prada, španělská občanka, která se narodila v roce 1958 a v současnosti je ve výkonu trestu ve vězení v Galicii. Komentář k rozhodnutí Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Del Rio Prada proti Španělsku