Články s tagem: judikatura ESLP
Humor v rozhodnutích ESLP
Často se setkáváme s tím, že parodii, humor či sarkasmus, se lidé snaží napadat žalobou na ochranu osobnosti. Nicméně judikatura ESLP zaměřená na humor, kterou tento článek shrnuje, v mnohých případech upřednostňuje svobodu projevu zakotvenou v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).
ESLP: Toth a Crișan proti Rumunsku jako vodítko pro české spory o ochranu osobnosti na sociálních sítích
Kde leží hranice mezi oprávněnou kritikou výkonu veřejné moci a nepřípustným zásahem do osobnostních práv na sociálních sítích? Nese autor kritického příspěvku odpovědnost i za urážlivé či difamační komentáře dalších uživatelů, které sám nenapsal? A jaké požadavky klade Evropský soud pro lidská práva („ESLP“) na vnitrostátní soudy při vyvažování práva na ochranu pověsti s právem na svobodu projevu v online prostředí?
Působení v online prostoru z pozice učitele
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.
ESLP vydal rozsudek proti České republice k ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty
Evropský soud pro lidská práva ve věci Černý a ostatní shledal porušení práva stěžovatelů, advokátů, na respektování soukromého života a korespondence kvůli založení jejich e-mailové komunikace s klientem do trestního spisu, a v této souvislosti i porušení práva na účinný prostředek nápravy. Česká právní úprava není jasná, předvídatelná a neobsahuje dostatečné záruky k ochraně této privilegované korespondence. Současně rozhodl o porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces, protože jim Ústavní soud nezaslal k vyjádření podání ČAK.
Asistovaná reprodukce v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Článek představuje a analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se asistované reprodukce, pročež vyvozuje právní závěry, resp. důsledky, které z této rozhodovací praxe vyplývají. Zabývá se kupř. udělením souhlasu s umělým oplodněním, anonymním i neanonymním dárcovstvím gamet, přístupem k metodám umělého oplodnění a preimplantační genetické diagnostice, umělému oplodnění post mortem, nakládáním s nadbytečnými embryi pro vědecký výzkum či omezením přístupu k IVF kvůli věku.
ESLP: Česká republika uspěla ve sporu o náhradu za regulované nájemné do konce roku 1999
Štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost Žalud proti České republice týkající se náhrady za nucené omezení vlastnického práva otce stěžovatele v důsledku regulace nájemného v období od ledna 1992 do prosince 1999.
Délka vazby u nenásilných zvlášť závažných zločinů de lege ferenda
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.
Nový web zpřehlednil mezinárodní judikaturu o lidských právech
Praha 18. června (ČTK) - Právníci dostali nový praktický nástroj k vyhledávání mezinárodní lidskoprávní judikatury. Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) spustila nový webový portál mezisoudy.cz.
De/kriminalizace pomluvy: přiměřená sankce, nebo odrazující prvek pro diskuzi o veřejném zájmu?
Je ukládání trestní sankce za pomluvu v dnešní společnosti stále žádoucí a udržitelné, zejména s ohledem na možné negativní důsledky pro práci médií a konkrétních novinářů při informování o záležitostech veřejného zájmu?
Právní kontroverze: Lidská práva pod lupou s Kateřinou Šimáčkovou
V podcastu Právní kontroverze se soudkyní ESLP Kateřinou Šimáčkovou si povídáme nejen o tom, jak Soud zajišťuje, aby jeho rozhodnutí nebyla ovlivněna vnějšími tlaky a zájmy, ale také například o vyvažování mezi principem univerzálnosti a respektem k různorodosti členských států a mnohém dalším.
Štrasburský soud: Zásahy českého státu do platů soudců neporušily jejich práva
Evropský soud pro lidská práva dnes vydal rozsudek ve věci platů šesti českých soudců. V něm jednomyslně shledal, že Česká republika neporušila práva stěžovatelů v souvislosti se zásahy do soudcovských platů v letech 2011–2014. Stěžovatelé před štrasburským soudem namítali porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.
Anonymizace článků ve světle vyvažování práva na svobodu projevu a práva být zapomenut
Recentně se v praxi setkáváme čím dál častěji s požadavky klientů, aby jejich prohřešky z minulosti byly v on-line prostředí zapomenuty. To znamená, že žádají buď odstranění, anebo anonymizaci článku, který se týká jejich osoby a zpravidla ji vykresluje v negativním světle. Z naší praxe můžeme konstatovat, že české mediální domy jednají v souladu s judikaturou, zejména s níže rozebraným rozhodnutím a vycházejí požadavkům k anonymizaci vstříc.
Legitimita sledování a šíření fotografií z výkonu práce v průběhu trestu odnětí svobody
Bývalý fotbalista, nynější fotbalový trenér Tomáš Řepka se soudil s bulvárním týdeníkem o legitimitu jeho sledování a šíření fotografií z výkonu jeho práce v pekárně v průběhu trestu odnětí svobody.
Soud ve Štrasburku: Kárný senát Nejvyššího správního soudu není nezávislý
Praha/Brno 23. června (ČTK) - Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost.
Kauza rodu Lichtenštejnů – kauza století?
Mohlo by dojít k zásadnímu prolomení vnitrostátní koncepce restituční judikatury, a tím i vzniku právní nejistoty ohledně majetku, který byl ze strany státu konfiskován a souvisejících povinností státu k náhradě za tento majetek?
Česko u ESLP neuspělo se snahou zvrátit verdikt o vrahu Tempelovi
Praha 23. listopadu (ČTK) - Česko neuspělo se snahou zvrátit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), které se zastalo doživotně odsouzeného vraha Roberta Tempela. ČTK to dnes sdělil mužův advokát Jakub Kříž, informaci potvrdilo ministerstvo spravedlnosti. Rozsudek se stal minulý týden konečným, a Tempel se tak nyní může obrátit na český Ústavní soud s žádostí o obnovu svého trestního řízení.
Právo na zákonného soudce v České republice
Článek se zabývá problematikou práva na zákonného soudce v České republice, a to z hlediskaprávní úpravy a především judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Právo na zákonného soudce je zaručeno tím, že pravidla přidělování soudní agendy jsou stanovena přímo v rozvrhu práce (formální aspekt) a tato pravidla musí být určena předem a musí obsahovat záruky proti případnému zneužití (materiální aspekt).
ESLP: ČR porušila práva odsouzeného vraha Roberta Tempela
Štrasburk 25. června (ČTK) - Česká republika porušila práva Roberta Tempela, který byl za dvojnásobnou vraždu odsouzen na doživotí. Konstatoval to dnes Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který vyhověl Tempelově stížnosti podané v roce 2012. Soud v dnešním verdiktu uvedl, že Česko upřelo Tempelovi právo na spravedlivý proces a že proces nebyl dokončen v přiměřené lhůtě. Český stát má proto Tempelovi vyplatit odškodné v součtu zhruba 13.000 eur (zhruba 350.000 korun). Tempelův advokát Jakub Kříž uvedl, že jeho klient se nyní může obrátit na český Ústavní soud a navrhnout obnovu svého řízení. To ČTK potvrdilo i ministerstvo spravedlnosti.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mutu a Pechstein: Sportovní arbitrážní soud je nezávislým a nestranným soudem. Alespoň prozatím.
Švýcarsko porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv (EÚLP) tím, že nezaručilo Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu před Sportovním arbitrážním soudem (CAS). Odvolací rozhodčí řízení před CAS je nucené a tím pádem podléhá všem podmínkám práva na spravedlivý proces dle čl. 6 EÚLP.
ESLP: Žádná neomezená kontrola soukromé internetové komunikace na pracovišti
Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.
Aktuální rozhodování Ústavního soudu
Začátkem svého příspěvku bych rád představil objem práce, který leží před Ústavním soudem. Každý rok soudy v České republice rozhodnou přibližně tři čtvrtě milionů věcí, z toho asi 4 000 skončí jako ústavní stížnost u Ústavního soudu. Úspěšnost ústavních stížností je po léta poměrně malá, pohybuje se kolem 6 %.
Závaznost soudních rozhodnutí – judikatura Evropského soudu pro lidská práva a judikatura Soudního dvora EU
V červnu 2017 hostilo Brno zcela výjimečnou akci evropského rozměru. Na půdě Nejvyššího soudu České republiky se za účasti předsedů nejvyšších a ústavních soudů zemí Rady EU odehrálo setkání předsedů ESLP a SDEU.
Další korekce rozhodnutí Delfi proti Estonsku – pomluva a komentáře
Nové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Pihl proti Švédsku se týká odpovědnosti provozovatelů nekomerčních blogů za difamační komentáře.
Snadnější vyhledávání judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Díky instruktážnímu videu ministerstva spravedlnosti.
Ministerstvo spravedlnosti ČR se rozhodlo ještě více zpřístupnit důležitá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) prostřednictvím instruktážního videa. Již více než rok mají čeští občané přístup k této judikatuře prostřednictvím databáze judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Pro širší veřejnost může být poněkud komplikované se v nepřeberném množství rozsudků ihned ESLP zorientovat. Video má však ukázat, že nalézt potřebnou judikaturu nemusí být až tak těžké.
Ministerstvo spravedlnosti zpřístupňuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v češtině. Ulehčí tak práci soudům i občanům
„Věřím, že tato databáze nejen zajistí větší viditelnost a přístupnost judikatury štrasburského soudu, k čemuž se Česká republika mým prostřednictvím spolu s ostatními státy Rady Evropy zavázala na letošní březnové konferenci v Bruselu, ale významně přispěje i k tomu, že Evropská úmluva o lidských právech bude orgány veřejné moci v České republice každodenně naplňována. Ubude tak důvodů, proč se čeští občané musí na štrasburský soud obracet,“ vyjádřil své přesvědčení ministr spravedlnosti Robert Pelikán.



