ESLP: Česká republika uspěla ve sporu o náhradu za regulované nájemné do konce roku 1999
Štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost Žalud proti České republice týkající se náhrady za nucené omezení vlastnického práva otce stěžovatele v důsledku regulace nájemného v období od ledna 1992 do prosince 1999.
Otci stěžovatele byl zkraje 90. let na základě restitučních předpisů navrácen bytový dům s deseti byty podléhajícími regulaci nájemného. Některé byty nájemníci v následujících letech opustili a byly následně pronajímány mimo tento režim. Otec stěžovatele požadoval před vnitrostátními soudy náhradu za nucené omezení vlastnického práva v důsledku regulace nájemného, a to ve výši rozdílu mezi regulovaným a tržním nájemným. Soudy mu přiznaly náhradu za období od ledna 2000 do prosince 2003, avšak za roky 1992 až 1999 jeho nárok zamítly.
Právní úpravou regulace nájemného se ESLP zabýval již ve věci R & L, s.r.o. a ostatní proti České republice. V té shledal, že v období od ledna 2002 chyběl pro zásah do majetkových práv pronajímatelů zákonný základ. V nyní posuzovaném období do prosince 1999 však regulace nájemného jasný právní základ měla a sledovala legitimní cíl sociálně-ekonomické politiky v oblasti bydlení, tedy oblasti, v níž zákonodárce požívá širokého prostoru pro uvážení, navíc v rámci transformace společnosti po pádu komunistického režimu. ESLP zdůraznil, že v době restituce domu musel být otec stěžovatele obeznámen s jeho stavem, existencí bytů s regulovaným nájemným i platnou právní úpravou. Příjmy z pronájmu domu pokrývaly, nebo dokonce převyšovaly, běžné náklady na údržbu, přičemž počet bytů podléhajících regulaci se postupně snižoval a některé byty byly pronajímány za neregulované nájemné. Náklady, které otec stěžovatele vynaložil na rekonstrukci a modernizaci domu, aby zvýšil jeho hodnotu, pak podle ESLP nelze požadovat po státu.
ESLP proto dospěl k závěru, že stěžovatel ani jeho otec nemuseli nést nepřiměřenou zátěž v důsledku zásahu do jejich vlastnického práva a stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Rozsudek naleznete v originálním anglickém znění zde.
Anotace rozsudku bude v dohledné době k dispozici v české databázi judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních lidskoprávních orgánů zde.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



