Závaznost soudních rozhodnutí – judikatura Evropského soudu pro lidská práva a judikatura Soudního dvora EU
V červnu 2017 hostilo Brno zcela výjimečnou akci evropského rozměru. Na půdě Nejvyššího soudu České republiky se za účasti předsedů nejvyšších a ústavních soudů zemí Rady EU odehrálo setkání předsedů ESLP a SDEU.
Hlavním tématem třídenní konference byla především samotná závaznost rozhodnutí Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva. Mezi oběma evropskými soudu existuje nejméně od roku 2009[1] a následně od prosince 2014, kdy Soudní dvůr EU vydal svůj posudek 2/13 neslučitelnosti návrhu dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se zákládajícími smlouvami EU[2], tj. Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU, společný jmenovatel, kterým není nic menšího než rozhodování o ochraně lidských práv ve sjednocené Evropě. Jedním z cílů konference byla věcná, provokativní a kritická analýza současných trendů evropské justice, jak je uvedené v lákavém webu konference[3].
Tenkou červenou linií pak bezpochyby zůstalo i hledání funkčního dialogu mezi oběma evropskými soudy, který byl poněkud zmražen právě posudkem Soudního dvora 2/2013. Otázka závaznosti rozhodnutí zmiňovaných soudů tak nezůstala jen v rovině čisté závaznosti a jejich následné vykonatelnosti, ale rezonovala i v souvislostech přednosti jednoho z nich dvou v případě, že bude rozhodováno o lidských právech. Gentlemanská dohoda mezi oběma soudy prozatím předvídá lidskoprávní nadřazenost judikatury ESLP nejen proto, že na ni SDEU ve své judikatuře dotýkající se lidských práv odkazuje, ale nadále díky prozatím neatakovanému rozhodnutí ESLP ve věci Bosphorus[4]. V tomto rozsudku ESLP uvedl, že státy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“) odpovídají za slučitelnost opatření přijatých na základě svých mezinárodních závazků s Úmluvou. Závazek přijatý v souvislosti s členstvím v mezinárodní organizaci je oprávněný potud, pokud i tato mezinárodní organizace (rozumějme Evropská unie) má ekvivalentní ochranu práv jako je ochrana dle Úmluvy, a tato skutečnost může být přezkoumána Evropským soudem pro lidská práva.
Konference se konala v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy.
[1] Přijetí a platnost Lisabonské smlouvy.
[2] SDEU návrh shledal neslučitelný s primárním právem EU.
[3] http://conference2017.supremecourt.cz/
[4] Bosphorus Hava Yolları Turizm ve Ticaret Anonim Şirketi v. Ireland [GC], rozsudek velkého senátu z 30. června 2005, sp. zn. 45036/98
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
