Články s tagem: dohoda o vině a trestu

Dohoda o vině a trestu je nejmladší a svým charakterem nejvýraznější forma odklonu v trestním řízení. Do českého právního řádu byla zavedena relativně nedávno v roce 2012, přičemž se možnosti jejího uplatnění výrazným způsobem rozšířily v roce 2020, když došlo k rozšíření její aplikace na zvlášť závažné zločiny.

Brno 5. prosince (ČTK) - Krajský soud v Brně dnes uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi a Michalu Unzeitigovi mimo jiné podmíněné a peněžité tresty. Například Liškutin musí zaplatit 1,7 milionu korun. Soud jim dnes schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem.

V následujícím článku se zabývám odlišnými názory obviněného a jeho obhájce na sjednání dohody o vině a trestu, které se nezřídka objevují v praxi.

V následujícím článku se zabývám odlišnými názory obviněného a jeho obhájce na sjednání dohody o vině a trestu, které se nezřídka objevují v praxi.

V následujícím článku se zabývám odlišnými názory obviněného a jeho obhájce na sjednání dohody o vině a trestu, které se nezřídka objevují v praxi.

Olomouc 9. února (ČTK) - Především u drogové, ale i majetkové trestné činnosti dostávají na stůl soudci v Olomouckém kraji návrhy dohod o vině a trestu. Loni se podle nich počet návrhů významně zvýšil a trend pokračuje i letos.

Co jsou to vlastně konsenzuální způsoby vyřízení trestních věcí? Jsou to svým způsobem cizorodé prvky pro české trestní řízení, mají svůj původ v angloamerickém systému a postupně jsou zaváděny do českého trestního procesu, do trestního řádu.

Institut spolupracujícího obviněného byl v § 178a tr. řádu vytvořen zákonem č. 41/2009 Sb. Po jeho dosud poslední novelizaci provedené zákonem č. 333/2020 Sb. může státní zástupce od 1. 10. 2020 označit obviněného za spolupracujícího nejen v obžalobě, tak jako dosud, nýbrž nově také v dohodě o vině a trestu.

Institut spolupracujícího obviněného byl v § 178a tr. řádu vytvořen zákonem č. 41/2009 Sb. Po jeho dosud poslední novelizaci provedené zákonem č. 333/2020 Sb. může státní zástupce od 1. 10. 2020 označit obviněného za spolupracujícího nejen v obžalobě, tak jako dosud, nýbrž nově také v dohodě o vině a trestu.

Institut spolupracujícího obviněného byl v § 178a tr. řádu vytvořen zákonem č. 41/2009 Sb. Po jeho dosud poslední novelizaci provedené zákonem č. 333/2020 Sb. může státní zástupce od 1. 10. 2020 označit obviněného za spolupracujícího nejen v obžalobě, tak jako dosud, nýbrž nově také v dohodě o vině a trestu.

Brno 29. října (ČTK) - Až napodruhé Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu, kterou podnikatel Shahram Zadeh uzavřel se žalobcem v kauze miliardových daňových úniků.

Obecně není institut dohody o vině a trestu žádnou novinkou, avšak do relativně nedávné doby byl spojován výhradně s anglosaskou právní kulturou. V těchto zemích bývá institut označován jako plea bargaining či plea guilty. Postupem času však nachází uplatnění i na evropském kontinentu, a to především od počátku 21. století.

Obviněný může odstoupit od dohody o vině a trestu až do chvíle, než se soud odebere k závěrečné debatě.

Určitým úhlem pohledu existují dva typy začátku hlavního líčení. První, častější, je ten, že trestní soud zkrátka zahájí hlavní líčení - zpravidla za přítomnosti obžalovaného, státního zástupce, obhájce, veřejnosti, poškozených atp.

Odklony, anglicky diversion, znamenají odklonění od pravidelného průběhu trestního řízení. V České republice fungují od 90. let základní typy odklonů (zejména podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání), postupně se přidávaly další, naposledy to byla dohoda o vině a trestu.

Dohoda o vině a trestu je relativně mladý trestněprávní institut procesního charakteru, který byl do platné právní úpravy implementován novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. 9. 2012.[1]

Veřejný zájem může někdy spočívat i v projevení milosrdenství. Proč tomu tak je? Na to a mnohé další nám odpoví JUDr. Jan Lata, Ph.D., státní zástupce působící na Nejvyšším státním zastupitelství na odboru trestního řízení a od minulého roku prezident Unie státních zástupců.

Hostem pořadu Právo o páté byl docent JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z Katedry trestního práva Masarykovy univerzity v Brně. Zažívá trestní právo několik let po začátku nového milénia nějaký zásadní vývojový milník? Jak se dívá na dohodu o vině a trestu, institut korunního svědka nebo trest smrti?