K možnosti využití institutu spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu - část I.

V tomto článku se zabývám některými aktuálními problémy, které se objevují v praxi při uplatňování tohoto institutu. Zejména odpovídám na otázku, zda může státní zástupce označit obviněného za spolupracujícího v dohodě o vině a trestu uzavřené v průběhu vyšetřování, nebo i po podání obžaloby v řízení před soudem, nebo také po nařízení hlavního líčení a v jeho průběhu.

Institut spolupracujícího obviněného od 1. 1. 2010

Zákonem č. 41/2009 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2010 vytvořen v § 178a tr. řádu institut spolupracujícího obviněného. Jeho účelem je zjištění a odhalení pachatelů velmi závažných trestných činů prostřednictvím osob, které se na trestné činnosti podílely, avšak byly ochotny podílet se na rozkrytí struktury zločinecké organizované skupiny a sdělit podstatné skutečnosti o hlavních pachatelích a organizátorech.

V praxi byl institut spolupracujícího obviněného využíván jen výjimečně. Limitujícím faktorem byla v praxi možnost jeho využití jen v řízení o zvlášť závažných zločinech, mezi něž patří jen ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku). Proto zákonem č. 193/2012 Sb. došlo k novelizaci § 178a tr. řádu tak, aby bylo možné uplatňovat institut spolupracujícího obviněného u všech zločinů, jimiž jsou trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby od pěti let (srov. § 14 odst. 2 tr. zákoníku). Ani tato novelizovaná úprava institutu spolupracujícího obviněného nepřinesla nárůst jeho využití v praxi.

Spolupracující obviněný není korunním svědkem

Spolupracující obviněný je zejména ve sdělovacích prostředcích nezřídka mylně označován jako korunní svědek.[1] Tak je tomu přesto, že pojem korunní svědek se v § 178a tr. řádu nevyskytuje.[2] Pojem korunní svědek však používají v praxi i některé orgány činné v trestním řízení, a to někdy jako synonymum pro pojem spolupracující obviněný, jindy jako označení nejdůležitějšího ze svědků. Tento stav je pro veřejnost matoucí.[3]

Zákonem č. 41/2009 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2010 doplněn v § 178a tr. řádu institut spolupracujícího obviněného, nikoliv institut korunního svědka. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu této novely trestního řádu uvedla: „Po proběhlé rozsáhlé diskusi nad imunitou před podáním obžaloby (někdy také nazývanou institutem ‚korunního svědka‘) nebyl tento institut zařazen do souvisejících novelizací, neboť při něm dochází k podstatnému omezení zásad legality a oficiality trestního řízení, a také k zásadnímu zásahu do principu rovnosti před zákonem.“[4]

Přestože institut korunního svědka u nás nebyl vytvořen, v praxi i někteří soudci mylně hovoří o možnosti výslechu spolupracujícího obviněného jako o výslechu korunního svědka nebo jen svědka, i když to trestní řád neumožňuje. Je-li obviněný označen za spolupracujícího, má nadále práva obviněného dle § 33, § 90 a násl. tr. řádu, která jsou pouze doplněna povinnostmi dle § 178a tr. řádu, avšak nestává se svědkem, který má povinnosti a práva dle § 97 tr. řádu.

„Zavedení institutu spolupracujícího obviněného představuje i určité vyústění diskusí o tom, zda má být do českého právního řádu zaveden institut korunního svědka, kdy k úpravě tohoto specifického nástroje boje s vysoce závažnou trestnou činností (zejména organizovaným zločinem) ve formě podmíněného zastavení (nebo přerušení) trestního stíhání zatím nedošlo.“[5]

Institut korunního svědka nebyl vytvořen ani následnými novelizacemi trestního řádu, včetně dosud poslední, provedené zákonem č. 333/2020 Sb.

K využití institutu spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu

Po novelizaci institutu spolupracujícího obviněného má ust. § 178a tr. řádu mírně doplněné znění. Změny a doplňky, které se týkají pouze odst. 1 a 4, zde uvádím tučně:

„Odst. 1: V řízení o zločinu může státní zástupce v obžalobě nebo v dohodě o vině a trestu označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný

a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,

b) dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a

c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,

a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním způsobil.

Odst. 4: Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.“

• První a zásadní změnou, obsaženou v § 178a odst. 1 tr. řádu, je možnost, aby státní zástupce označil obviněného za spolupracujícího nejen tak jako dosud v obžalobě, nýbrž nově také v dohodě o vině a trestu.
• Druhá změna je obsažena v nově vytvořeném § 178a odst. 4 tr. řádu. Podle ní má spolupracující obviněný povinnost setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v § 178a odst. 1 tr. řádu i v dalším průběhu trestního řízení, pokud jeho trestní stíhání skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal. Pokud spolupracující obviněný odvolá své doznání nebo poruší jiné závazky dle § 178a odst. 1 tr. řádu, může to být důvodem pro povolení obnovy řízení v jeho neprospěch. Takto novela reaguje na případy, kdy někteří obvinění, které státní zástupce označil za spolupracující, následně porušili své povinnosti dle§ 178a odst. 1 tr. řádu a nejčastěji v hlavním líčení odvolali své doznání, které podali před policejním orgánem konajícím vyšetřování. Tito spolupracující obvinění spoléhali na to, že porušení závazků obsažených v § 178a odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu pro ně nemůže mít nepříznivé důsledky. To se nyní v novém § 178a odst. 4 tr. řádu změnilo možností povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného.