Procesní právo

Uplatňování nároku vyplývajícího z odpovědnosti České republiky a územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu státní, resp. veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem může přinášet nemalé problémy. K vyvarování se základních procesněprávních omylů slouží následující text.

Článek se zabývá předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení pohledávek jeho věřitelů. Všímá si toho, že tzv. oddlužovací novela přináší výraznou (a značně problematickou) změnu nastavení minimální ekonomické nabídky dlužníka pro jeho věřitele a zároveň relativizuje míru uspokojení jejich pohledávek.

Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) svým usnesením ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 6 Tdo 425/2019, odmítl dovolání obviněného horolezce, který byl soudy nižších instancí uznán vinným z přečinu těžkého ublížení na zdraví dle ust. § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, když při slaňování poškozeného řádně nezajistil slaňovací lano, čímž došlo k pádu poškozeného z výšky přibližně 10 metrů. V důsledku pádu poškozený utrpěl vícečetné zlomeniny.

Ministerstvo spravedlnosti minulý týden představilo přepracovaný návrh zákona o hromadných žalobách. Jelikož změn není málo, je cílem tohoto článku představit ty nejzásadnější z nich.

Od 1. listopadu roku 2012 je v zákoně č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“) obsaženo ustanovení § 128a upravující podmínky pro odmítnutí zjevně bezdůvodně podaného insolvenčního návrhu, jinými slovy tzv. šikanózního insolvenčního návrhu.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Únos dítěte do zahraničí je pro všechny zúčastněné psychicky náročné krizové období, které však lze vyřešit a v praxi se to v ČR často děje nečekaně rychle. V následujícím článku se dočtete odpovědi na základní otázky pojící se s tématem mezinárodního únosu dítěte – příkladmo jaké situace vůbec pod pojem mezinárodní únos spadají, který soud bude v dané věci příslušný rozhodovat nebo např. jak to chodí s náklady v návratovém řízení.

Ačkoliv zákonodárce připustil účast nejudikované pohledávky, pokud jde o přihlášku, pro provedení rozvrhu, a tedy její reálné uspokojení vyžaduje, aby šlo již o pohledávku vykonatelnou. Je to právně teoreticky správné řešení, ovšem vyvolává to nutné procesní odchylky, pokud je konán rozvrh ve chvíli, kdy pohledávka ještě není judikovanou.

V krátkém textu jsou zmíněny novely právních předpisů z roku 2017 s dopadem pro exekuční řízení. Objasňují se příčiny úpravy, očekávaná aplikační praxe a výklad s důrazem na intertemporální působnost.

I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu). 

Názory jednotlivých soudů na poměřování nákladů exekuce ve snížené či nesnížené výši se často různí, a to i v rámci senátů jednoho soudu. Při přihlédnutí k samotnému znění daňového řádu a nákladů které bude daňový subjekt povinen uhradit, se autor přiklání k poměřování nákladů v poloviční výši.

Ustáleným předmětem diskusí odborné veřejnosti v oblasti exekucí jsou v poslední době účinky insolvenčního řízení na probíhající exekuce, uvolňování podmínek oddlužení, zastavování exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích doložek a otázka místní příslušnosti soudních exekutorů.

Soudní exekutoři byli v České republice zavedeni jako nová právnická profese teprve v roce 2001. Stalo se tak v době, kdy v naší zemi doznívaly dopady hluboké ekonomické krize z druhé poloviny devadesátých let.

Zjistil jsem, že práce na Ústavním soudu má určitá úskalí. Pozoruji na sobě, že jak slábnou mé vědomosti a povědomí o pozitivním právu, tím podstatně sílí mé právní názory na to, jak by pozitivní právo mělo vypadat. Můj dnešní příspěvek bude toto úskalí dobře ilustrovat.

V pondělí 1. července letošního roku vláda schválila návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové na komplexní novelizaci občanského exekučního řádu, jejímž cílem má být řešení problematiky vícečetných exekucí.

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení podnikatelů.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí).

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Článek se věnuje potenciální úpravě systému opravných prostředků v rámci připravované rekodifikace civilního práva procesního. Úvodem je zdůrazněna nutnost provedení rekodifikace samotné jakožto důsledek proběhnuvší rekodifikace soukromého práva hmotného.

Hospodárnost řízení, naplnění procesní ekonomie, odbřemenění soudů, zkrátka zefektivnění soudnictví a další výhody slibuje navrhovaná úprava zákona o hromadných žalobách. V čem institut class action spočívá a jak bude uplatňován? Čtěte s námi dále.

Volné uvážení exekučního soudu v otázce výběru osoby exekutora založené na hospodárnosti a efektivitě řízení nelze v praxi realizovat, neboť jde o hodnocení značně subjektivní a často i nepřezkoumatelné. Exekuční soud ve fázi vydávání pověření exekutora nemá k dispozici exekuční spisy exekutorů.

Postavení a role státního zastupitelství podle čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky v justičním systému spočívá v tom, že je určeno k zastupování státu v trestním řízení. Současně však působí jako ochránce veřejného zájmu i v dalších v případech, které stanoví zákon. Působnost státního zastupitelství se dělí na dvě hlavní oblasti. Působnost trestní a netrestní, do níž spadá i jeho role v občanském soudním řízení. Obě dvě tyto působnosti se vzájemně ovlivňují a prolínají.

Letošní rok je pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým.