Ostatní

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na druhém místě, pootevírá dveře k etickým aspektům právních profesí. Její druhou část přinášíme dnes.

7. 2. 2015 sa na Slovensku uskutočnilo v poradí už ôsme a svojou témou a priebehom asi najkontroverznejšie referendum. Hoci skončilo neúspešne (s účasťou len 21,41%) a od jeho úplného počiatku testovalo limity právnej úpravy a poukázalo na niektoré problémy, ktoré sú s týmto inštitútom inherentne spojené. Vo svojom článku sa pokúsim čitateľa oboznámiť so základnou úpravou referenda na Slovensku a niektorými kontroverziami, ktoré v tejto súvislosti vznikli.

Zřejmě vůbec první konference v České republice týkající se výlučně právních otázek cestovního ruchu se 10. února 2015 uskutečnila v prostorách Právnické fakulty University Karlovy. Zdánlivě drobné právní disciplíně byl zcela odůvodněně věnován dostatečný prostor pro přednesy a debaty o aktuálních problematikách.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na druhém místě, pootevírá dveře k etickým aspektům právních profesí.

Vláda schválila dohodu o řešení platových nároků soudců a státních zástupců. Ve skutečnosti nejde o závaznou dohodu. Tu by musela uzavřít s každým jednotlivě. Navíc neřešila platové náležitosti právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž plat vychází z platu státních zástupců.

Ministryně Helena Válková dnes zaslala předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi dopis, v němž ho informuje o svém rozhodnutí podat s účinnosti k 1. březnu 2015 demisi na funkci členky vlády České republiky v souladu s čl. 73 odst. 1 Ústavy.

Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.

Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.

Letošní jubilejní 10. ročník celojustiční soutěže Právník roku, kterou pořádá ČAK a společnost EPRAVO.CZ, byl monumentální, a to hned z několika důvodů. V hlavním sále Kongresového centra se konal v pátek 30. ledna doslova symfonický koncert pod taktovkou moderátora-dirigenta Ondřeje Brzobohatého, který sám se stal hudební kostrou celého právnického orchestrálního tělesa, tedy oceněných právníků, a podbarvil tak meziprostor každého ocenění svéráznou hrou na klavír.

Pokračování příspěvku Mgr. Jakuba Grafnettera, který zadavatelům přináší praktické tipy a rady v oblasti veřejných zakázek.

Tento příspěvek jsem se rozhodl zaměřit na veřejné zakázky s tím, že se pokusím zdůraznit otázky, se kterými se v praxi setkávám čím dál častěji. Jde především o to, že zadavatelé si sami ztěžují svou již tak obtížnou situaci a díky předpisům, kterými jsou při zadávání vázáni, a víceméně úplně triviálními chybami anebo nepochopením některých systémů, které zadávací řízení přináší, si odbourávají možnost uzavření smluv ve veřejných zakázkách tam, kde by k tomu docházet nemuselo.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Pavel Salák, Ph.D., odborný asistent Katedry dějin státu a práva Masarykovy univerzity v Brně. To nejzajímavější z rozhovoru přinášíme ve verifikovaném přepisu. Jaký je vztah římského práva a (nového) občanského zákoníku a jak tento legislativní počin hodnotí doktor Salák?

S rozmachem internetu v posledních letech může dnes většina lidí i společností říci, že kromě reálného života žijí ještě život druhý – virtuální. I o internetu však platí známé pořekadlo o tom, že dokáže být dobrým sluhou, ale zlým pánem, a tak se s donedávna na reálný svět omezenými jednáními jako je šikana, obtěžování či stalking, můžeme stále častěji setkat i v realitě virtuální. A jelikož internet funguje nepřetržitě a mnoho činností v lidském životě je na něm více či méně závislých, uniknout před kybernetickými útoky je mnohdy velmi složité.

S koncem roku přichází nejvyšší čas zrekapitulovat, co zajímavého se událo v oblasti práva módního průmyslu v roce 2014.

Ve srovnání se zahraničím si vedeme velmi dobře, říká o vzdělávací činnosti Justiční akademie její ředitel Mgr. Filip Glotzmann. Mělo by být vzdělávání soudců povinné? O jaké programy je největší zájem a v jaké oblasti se chce Justiční akademie zlepšit?

S rapidním rozvojem moderních technologií je samozřejmostí, že většina agendy jak na úřadech, tak v obchodních společnostech se přenesla do digitální podoby. Rychlost a globální propojení prostřednictvím internetu mnoho záležitostí nesmírně ulehčilo a zjednodušilo.

Pod záštitou České advokátní komory a České národní skupiny AIPPI (Mezinárodní asociace pro ochranu duševního vlastnictví) se dne 25. listopadu 2014 konalo v paláci Dunaj fórum pod názvem „Aktuální otázky práva duševního vlastnictví“.

Úvod komentovaného článku, který vyšel na serveru novinky.cz v pondělí 24. listopadu 2014, zní skutečně děsivě – jen za posledních šest let Česká advokátní komora pokutovala 300 advokátů a 28 jich dokonce vyškrtla za nejrůznější prohřešky.

Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.

Studentský spolek Common Law Society měl v nedávné době příležitost pozvat na Právnickou fakultu UK v Praze dalšího zajímavého hosta, a to pana Mgr. Tomáše Hülleho, který studentům přednášel na téma vyjednávání a řešení sporů v Číně, a nakonec nejen to.

Nové právo aneb co nejdůležitějšího přinesl veřejné správě rok 2014, se řešilo ve dnech 5. a 6. listopadu 2014 v Hradci Králové, na již třetím ročníku specializované konference Právo ve veřejné správě 2014. S účastníky přijeli i tentokrát diskutovat nejen odborníci ze státní správy, ale také advokáti, akademici či soudní exekutoři a témat k diskuzi bylo hned několik.

V současném světě skoro každý existuje prakticky nejméně dvakrát. A to ve své fyzické podobě, a potom jeho virtuální já, jakýsi otisk sebe samého v kyberprostoru, kterých může být bezpočet. Za současného překotného vývoje, přerodu společnosti ve společnost informační, elektronizace veřejné správy, je právě ono virtuální já čím dál tím více určující. Dle mého názoru „Bohužel“. Málokdo si však uvědomuje, že na rozdíl od naší fyzické entity, která prožívá neuvěřitelný rozkvět svobod, náš virtuální dvojník je stále velice limitován.

Ve dnech 5.11. a 6.11.2014 se v Hotelu Černigov v Hradci Králové konala odborná konference Právo ve veřejné správě 2014 s podtitulem „Nové právo“. Byl jsem osloven pořadateli, abych tuto konferenci moderoval, což jsem s díky jako novou výzvu po moderaci letošního Právního prostoru přijal.

Již po osmé udělila Randova nadace při Spolku českých právníků Všehrd ocenění třem nejlepším diplomovým pracím z vybraných oborů práva, a to při slavnostním předání hodnotných cen dne 30. října 2014 ve Vlasteneckém sále Karolina.