Ostatní

Poslanecká sněmovna PČR v úterý 10. února 2015 přijala novelu zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (ZEIA). Původně navrhovaný v zásadě automatický odkladný účinek žalob proti tzv. navazujícím rozhodnutím (územní rozhodnutí, stavební povolení apod.) týkajícím se záměrů podléhajících posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) neprošel senátem a sněmovna na návrh senátu povinnost soudu přiznávat žalobám odkladný účinek omezila.

Vztah podnikatelů a kolektivních správců autorských práv je často diskutovaným tématem. Leckdy se při řešení této problematiky můžeme setkat s velmi vyhrocenými názory, padají výrazy typu „vybírání výpalného“ a věc se zdá být dokonce natolik závažnou, že politické strany do svých programů zahrnuly změnu či dokonce úplné zrušení kolektivní správy jako takové. Bohužel informace v médiích jsou často poněkud zkreslené a mnohý podnikatel pak ani neví, jaká má vlastně ve vztahu ke kolektivní správě práva a povinnosti.

„Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“ Kdo by neznal slavnou hlášku z korupční aféry, která na jaře roku 2004 otřásla domácí fotbalovou scénou. Po více jak deseti letech od jejího vypuknutí by bylo bláhové si myslet, že nebezpečí "podmáznutých“ zápasů českému fotbalu, resp. světovému sportu jako takovému, nehrozí. Co více, hrozba ovlivňování sportovních událostí díky internetu a rozmachu nelegálního sázení dosáhla takových rozměrů, že bez nadsázky ohrožuje samotné kořeny sportovního zápolení.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na třetím místě, zkoumá vlivy angloamerickéhp právního systému na systém, který je nám vlastní - tedy ten kontinentální. Druhou část této práce si můžete přečíst dnes.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na třetím místě, zkoumá vlivy angloamerického právního systému na systém, který je nám vlastní - tedy ten kontinentální.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na druhém místě, pootevírá dveře k etickým aspektům právních profesí. Její druhou část přinášíme dnes.

7. 2. 2015 sa na Slovensku uskutočnilo v poradí už ôsme a svojou témou a priebehom asi najkontroverznejšie referendum. Hoci skončilo neúspešne (s účasťou len 21,41%) a od jeho úplného počiatku testovalo limity právnej úpravy a poukázalo na niektoré problémy, ktoré sú s týmto inštitútom inherentne spojené. Vo svojom článku sa pokúsim čitateľa oboznámiť so základnou úpravou referenda na Slovensku a niektorými kontroverziami, ktoré v tejto súvislosti vznikli.

Zřejmě vůbec první konference v České republice týkající se výlučně právních otázek cestovního ruchu se 10. února 2015 uskutečnila v prostorách Právnické fakulty University Karlovy. Zdánlivě drobné právní disciplíně byl zcela odůvodněně věnován dostatečný prostor pro přednesy a debaty o aktuálních problematikách.

Práce, která se v soutěži "Cena Františka Weyra" umístila na druhém místě, pootevírá dveře k etickým aspektům právních profesí.

Vláda schválila dohodu o řešení platových nároků soudců a státních zástupců. Ve skutečnosti nejde o závaznou dohodu. Tu by musela uzavřít s každým jednotlivě. Navíc neřešila platové náležitosti právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž plat vychází z platu státních zástupců.

Ministryně Helena Válková dnes zaslala předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi dopis, v němž ho informuje o svém rozhodnutí podat s účinnosti k 1. březnu 2015 demisi na funkci členky vlády České republiky v souladu s čl. 73 odst. 1 Ústavy.

Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.

Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.

Letošní jubilejní 10. ročník celojustiční soutěže Právník roku, kterou pořádá ČAK a společnost EPRAVO.CZ, byl monumentální, a to hned z několika důvodů. V hlavním sále Kongresového centra se konal v pátek 30. ledna doslova symfonický koncert pod taktovkou moderátora-dirigenta Ondřeje Brzobohatého, který sám se stal hudební kostrou celého právnického orchestrálního tělesa, tedy oceněných právníků, a podbarvil tak meziprostor každého ocenění svéráznou hrou na klavír.

Pokračování příspěvku Mgr. Jakuba Grafnettera, který zadavatelům přináší praktické tipy a rady v oblasti veřejných zakázek.

Tento příspěvek jsem se rozhodl zaměřit na veřejné zakázky s tím, že se pokusím zdůraznit otázky, se kterými se v praxi setkávám čím dál častěji. Jde především o to, že zadavatelé si sami ztěžují svou již tak obtížnou situaci a díky předpisům, kterými jsou při zadávání vázáni, a víceméně úplně triviálními chybami anebo nepochopením některých systémů, které zadávací řízení přináší, si odbourávají možnost uzavření smluv ve veřejných zakázkách tam, kde by k tomu docházet nemuselo.

Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.

Hostem pořadu Právo o páté byl JUDr. Pavel Salák, Ph.D., odborný asistent Katedry dějin státu a práva Masarykovy univerzity v Brně. To nejzajímavější z rozhovoru přinášíme ve verifikovaném přepisu. Jaký je vztah římského práva a (nového) občanského zákoníku a jak tento legislativní počin hodnotí doktor Salák?

S rozmachem internetu v posledních letech může dnes většina lidí i společností říci, že kromě reálného života žijí ještě život druhý – virtuální. I o internetu však platí známé pořekadlo o tom, že dokáže být dobrým sluhou, ale zlým pánem, a tak se s donedávna na reálný svět omezenými jednáními jako je šikana, obtěžování či stalking, můžeme stále častěji setkat i v realitě virtuální. A jelikož internet funguje nepřetržitě a mnoho činností v lidském životě je na něm více či méně závislých, uniknout před kybernetickými útoky je mnohdy velmi složité.

S koncem roku přichází nejvyšší čas zrekapitulovat, co zajímavého se událo v oblasti práva módního průmyslu v roce 2014.

Ve srovnání se zahraničím si vedeme velmi dobře, říká o vzdělávací činnosti Justiční akademie její ředitel Mgr. Filip Glotzmann. Mělo by být vzdělávání soudců povinné? O jaké programy je největší zájem a v jaké oblasti se chce Justiční akademie zlepšit?

S rapidním rozvojem moderních technologií je samozřejmostí, že většina agendy jak na úřadech, tak v obchodních společnostech se přenesla do digitální podoby. Rychlost a globální propojení prostřednictvím internetu mnoho záležitostí nesmírně ulehčilo a zjednodušilo.

Pod záštitou České advokátní komory a České národní skupiny AIPPI (Mezinárodní asociace pro ochranu duševního vlastnictví) se dne 25. listopadu 2014 konalo v paláci Dunaj fórum pod názvem „Aktuální otázky práva duševního vlastnictví“.

Úvod komentovaného článku, který vyšel na serveru novinky.cz v pondělí 24. listopadu 2014, zní skutečně děsivě – jen za posledních šest let Česká advokátní komora pokutovala 300 advokátů a 28 jich dokonce vyškrtla za nejrůznější prohřešky.

Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.