Novinky v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí

Souhlasila s úpravou textu v novele tohoto zákona tak, že “soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí“, oproti původní povinnosti přiznávat odkladný účinek vždy, když hrozilo vykonání napadeného rozhodnutí před rozhodnutím soudu. Podle senátorů a nyní i podle poslanců novela nyní umožní soudům nepřiznat žalobě odkladný účinek (a nezablokovat tak výkon napadeného rozhodnutí, tedy např. výstavbu dle vydaného stavebního povolení) v případě, že by měla jednoznačně “šikanózní charakter”. Není to ovšem zdaleka jediná změna, kterou novela do posuzování vlivu staveb na životní prostředí od 6. 3. 2015 přinese. Jaké tedy jsou další novinky této velmi intenzivně diskutované novely?

Možnost napadat u soudu

Dříve bylo dle rozhodovací praxe soudů dovozováno, že občanské sdružení činné v oblasti ochrany životního prostředí, které je účastníkem příslušného navazujícího řízení, nemůže s ohledem na svůj charakter být zkráceno na právu na příznivé životní prostředí. Takové právo náleží jen fyzickým osobám. Proto byla sdružení jako žalobci legitimována k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí jen v případě, že byla v předcházejícím řízení zkrácena na svých procesních právech (možnost vyjádřit se, možnost účastnit se jednání apod.). Nově podle ustanovení § 9b odst. 1 ZEIA, je zákonem v případě záměrů podléhajících EIA výslovně stanoveno, že dotčená veřejnost (tedy zejména ekologické iniciativy) může napadat i hmotnou (a samozřejmě nadále i procesní) zákonnost rozhodnutí vydaného navazujícím řízení. Presumuje se existence práv, na kterých může být ekologická iniciativa zkrácena i po věcné stránce, na základě jejich žalob bude tak možný přezkum i věcné podstaty napadeného rozhodnutí, tedy např. to zda stavební úřad správně zohlednil vliv výstavby na konkrétní aspekt životního prostředí.

Rozsáhlejší administrativa vedoucí k prodloužení procesu stavby

Podle § 9b ZEIA v novelizovaném znění bude správní orgán v navazujícím řízení týkajícím se záměru podléhajícího EIA, tedy např. stavební úřad v územním řízení, povinen zveřejňovat řadu informací v navazujících řízeních na úřední desce, a to po dobu 30 dní. Od zveřejnění těchto informací má veřejnost dle § 9c ZEIA 30 dní na vyjádření (připomínky) k těmto informacím, s tímto vyjádřením se musí příslušný úřad vypořádat v rámci svého rozhodnutí. Tím pochopitelně dojde k prodloužení takových navazujících řízení. Také se nově v navazujících řízeních povinně doručuje veřejnou vyhláškou (vyvěšením na úřední desce), což je dalších 15 dní zpoždění proti běžnému doručování.

Odvolání proti stavebnímu povolení bude moci podat v zásadě kdokoliv

Dotčená veřejnost dle § 3 písm. i) bod 2 novelizovaného ZEIA (tedy právnická osoba soukromého práva která dle zakladatelského právního jednání má předmětem činnosti ochranu životního prostředí nebo veřejného zdraví a nepodniká a současně (i) v době zveřejnění informací v navazujícím řízení existuje aspoň 3 roky NEBO (ii) která má podporu 200 osob – neověřené podpisy na podporující podpisové listině) může dle § 9c odst. 4 novelizovaného ZEIA podat odvolání proti rozhodnutí v navazujícím řízení. Oproti dosavadní úpravě v zákoně č. 114/1992 Sb. (která nadále platí pro ostatní řízení netýkající se záměrů podléhajících EIA) se pro tyto účely nemusí dopředu přihlásit příslušnému správnímu orgánu jako ekologická iniciativa působící v jeho regionu, ani se nemusí v zákonné lhůtě 8 dnů od zveřejnění informace o zahájení příslušného řízení přihlašovat jako účastník navazujícího řízení. Při nedodržení tohoto postupu sice ekologická iniciativa nebude moci uplatňovat práva účastníka příslušného navazujícího řízení, ale bez ohledu na to bude moci podat odvolání proti takovému navazujícímu rozhodnutí.

Přezkum již vydaných EIA

Podle přechodných ustanovení novely ZEIA budou již vydaná stanoviska EIA (u záměrů, kde dosud nejsou vydána všechna potřebná navazující rozhodnutí) před zahájením navazujícího řízení prověřována příslušným správním orgánem (podle záměru buď Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad), zda vyhovují požadavkům právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 2011/92/EU. Pokud nevyhoví, bude pro další realizaci záměru nutné nové posouzení EIA již podle nové právní úpravy.

Již probíhající navazující řízení týkající se záměrů, pro které již EIA byla vydána, pokud v nich dosud neuplynula lhůta pro uplatnění námitek/připomínek, budou prodloužena o povinné zveřejnění informací a dání lhůty veřejnosti k vyjádření.