Konference k aktuálním otázkám právní úpravy cestovního ruchu
Zřejmě vůbec první konference v České republice týkající se výlučně právních otázek cestovního ruchu se 10. února 2015 uskutečnila v prostorách Právnické fakulty University Karlovy. Zdánlivě drobné právní disciplíně byl zcela odůvodněně věnován dostatečný prostor pro přednesy a debaty o aktuálních problematikách.
Jak již v úvodu výstižně poznamenal Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc., děkan Právnické fakulty University Karlovy, „právo cestovního ruchu je jednou ze záležitostí, které se fakulta v rámci Mezioborového centra rozvoje právních dovedností rozhodla podporovat.“ Význam právní problematiky cestovního ruchu je zřejmý z účasti studentů na volitelném předmětu vyučovaném na zdejší fakultě i ze strany odborné veřejnosti. Znalosti této problematiky jsou důkazem schopnosti kombinovat znalosti nabyté z jednotlivých právních oborů, tj. jak z oblasti soukromého práva, tak práva veřejného či dokonce evropského.
Současné problémy právní úpravy cestovního ruchu představil JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D. Jako jakýsi evergreen označil problematiku pojištění cestovních kanceláří, dále také klíčové otázky ochrany zákazníka cestovních kanceláří. Základní právní úprava, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, v současné době vyčkává na svou novelizaci. Zmínit je nutné též institut smlouvy o zájezdu, upravený novým občanským zákoníkem, nebo v dnešní době často využívaný timeshare. Zásahy cestovního ruchu lze však nalézt i právní úpravě dopravy, ochrany přírody a krajiny, památkové péče nebo vydávání cestovních dokladů.
S návrhem nové klíčové směrnice týkající se cestovního ruchu přítomné podrobně seznámila Mgr. Renata Králová, vedoucí oddělení evropského a mezinárodního práva Ministerstva pro místní rozvoj. Cílem směrnice má být zejména zajištění řádného fungování vnitřního trhu a dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Zmíněny byly například povinné náležitosti smluv uzavíraných mezi cestovními kancelářemi a spotřebiteli, zajištění úpadku, převod smlouvy na jinou osobu či zpoždění odjezdu a příjezdu.
Velmi zajímavým tématem přispěla JUDr. Klára Havlíčková, M.A. ze společnosti Holubová advokáti s.r.o., která se zaměřila na soudní spory mezi spotřebiteli a pojišťovnami. Ve svém příspěvku uvedla obvyklou právní argumentaci obou stran sporu a neopomenula poznamenat též aktuální judikaturu nejvyšších soudních instancí. Problematika se týkala zejména soudních sporů plynoucích z pojištění zájezdu a s tím související povinnosti předložit dostatečné záruky pro zajištění vrácení vložených finančních prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku cestovní kanceláře. Zmíněn byl například rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Rechberger, podle nějž je stát povinen zajistit vrácení všech zaplacených finančních prostředků klientovi.
V rámci konference došlo i na problematiku obchodního práva či technických norem souvisejících s cestovním ruchem, v závěru nebyl opomenut ani slovenský zákon o podpore cestovného ruchu z roku 2010.
Jak uvedl sám pořadatel konference René Petráš, „takovéto akce by se měly konat častěji“. Doufejme, že obdobných konferencí a seminářů, zaměřených na specifické či nové právní disciplíny, bude do budoucna přibývat.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


