Ostatní

Kryptoměna je z technického hlediska digitální či virtuální měna, která používá kryptografii pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů[1]. Stěžejní charakteristikou kryptoměny je blockchainová databáze, která zajišťuje nepopiratelnost a bezpečnost transakcí[2].

Aktuálním tématem, a to především s ohledem na stále rostoucí poptávku na trhu advokacie, je motivace a pracovní benefity zaměstnanců. Jak správně motivovat a udržet si schopné jedince? Kompenzují benefity časovou a psychickou náročnost práce v advokacii? Nejen o těchto problémech jsme se pobavili s Michaelou Tylmanovou, HR manažerkou v advokátní kanceláři White & Case LLP.

Evropský parlament přijal usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi k předložení občanskoprávních pravidel pro robotiku. Přestože usnesení není právně závazné, není vyloučeno, že Komise v budoucnu taková pravidla představí. Usnesení tak nyní otevírá prostor pro úvahy ohledně občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou robotem či k samotnému právnímu postavení robotů. Vzniká tak zřejmě nová oblast regulace, která ovlivní velký počet moderních průmyslových odvětví.

Ve druhé části příspěvku autor osvětluje řadu praktických otázek souvisejících s registrem smluv a jejich uveřejňováním. Věnuje se například tomu, které smlouvy nepodléhají uveřejnění, jak správně vyplnit metadata či jaké smluvní doložky je vhodno uzavírat.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

Můj příspěvek bude zaměřen na legislativní kontext zákona o registru smluv (dále jen „ZRS“), včetně ústavní stížnosti 30 senátorů. Věnovat se budu také tomu, proč by nás vůbec měl registr smluv zajímat, které smlouvy podléhají zveřejnění a jak v praxi poznat, zda smluvní partner je či není povinným subjektem. Druhá část příspěvku se pak bude věnovat procesu uveřejňování smlouvy a souvisejícím praktickým aspektům registru smluv, jako jsou opravy, doložky, dodatky apod. Na závěr zmíním rovněž změny, které přinesla novela č. 249/2017 Sb. s účinností od 18. srpna 2017.

Ústav práva módního průmyslu, nezisková organizace zabývající se propojením oblasti práva se světem módy, pořádala dne 12. října konferenci zaměřenou na právní úpravu modelingu a postavení začínajících modelek ve vztahu k agenturám v tomto silně konkurenčním prostředí. Konference se konala v prostorách VNITROBLOCKU, konkrétně Jack Daniels Musician Factory.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).

Pracovní skupina WP29 publikovala další „vodítka“ k výkladu novinek zaváděných obecným nařízením o ochraně osobních údajů („GDPR“ nebo „Nařízení“), do jehož účinnosti už zbývá méně než rok. V souvislosti se zvýšenými požadavky GDPR na správce věnujme pozornost výkladovému dokumentu, jenž se týká posouzení vlivu na ochranu osobních údajů („DPIA“ – Data Protection Impact Assessment). Proč vůbec DPIA a kdy správci vzniká povinnost posouzení vlivu provést?

Již zítra proběhne další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Jedním z témat, na které se účastníci mohou těšit, je novinka jménem GDPR, a to v podání Mgr. Lukáše Koukala a Mgr. Michala Zahradníka. Toto obecné nařízení o ochraně osobních údajů vám však krátce přiblíží již v následujícím rozhovoru.

Poměr státu a církve, resp. náboženské společnosti, je v Rakousku určován na prvním místě rakouskou spolkovou ústavou, ústavními zákony, judikaturou Ústavního soudního dvora, ústavami jednotlivých spolkových zemí, zákony a dalšími předpisy a konečně smluvním právem.

"Myslím, že humor k setkávání lidí patří a je jejich kořením," vysvětluje Mgr. et Mgr. Michal Vávra, proslulý nejen svými advokátními dovednostmi, ale také moderováním, který se i v letošním roce ujme moderování konference Právo ve veřejné správě. Jak se k této pro právníka nezvyklé činnosti dostal a na jaké přednášky se těší se můžete dozvědět v následujícím rozhovoru.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, zkráceně jen „GDPR“ anebo „nařízení“) představuje nejnovější legislativní počin na poli narůstající hodnoty a důležitosti osobních informací. Zvyšující se počet kybernetických krádeží osobních dat, predikování chování jednotlivce a automatické profilování využívané technologickými giganty k získání konkurenční výhody, společně s obavami o zneužití osobních dat donutili vlády k vytvoření nové evropské legislativy jasně definující práva občanů Evropské unie (dále jen „EU“ anebo „unie“) v oblasti ochrany dat a zabezpečující dostatečnou úroveň ochrany osobních dat na území unie.

Tak jako každý průmysl i móda potřebuje k fungování a rozvoji přístup k finančním zdrojům. Na současném trhu nalezneme celou řadu standardních nástrojů a produktů, které jsou podnikům věnujícím se módě na průmyslové úrovni zpravidla dobře známé a často využívané. Jedná se o klasické bankovní úvěry užívané k financování investic například do nového zařízení nebo rozšíření podniku; kontokorentní nebo revolvingové linky určené pro pokrývání provozních potřeb či linky pro bankovní záruky běžně užívané zejména při obchodu se zahraničím.

„Novela veterinárního zákona rozhodně problém „množíren“ nevyřeší. Toto ale ani nebylo cílem,“ upozorňuje JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová, předsedkyně spolku ANIMAL EYE, věnujícího se ochraně zvířat. Více o nedávné novele veterinárního zákona, která vstupuje v účinnost již 1. 11., či o moderované diskusi Hlavou proti zdi o boji proti organizovanému zločinu se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.

Stephen Hong působil jako jeden z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Od roku 2010 je vedoucím „Bid Management“ společnosti NTT Com Asia Limited. V praxi se zaměřuje především na vyjednávání smluv a řízení nabídek v regionu. Působí také jako arbitr a mediátor.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

„Zadavatel se vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů,“ hodnotí možné výhody zadávání zakázek na kvalitu Mgr. Ing. Anna Francová, advokátka z Frank Bold advokáti, která se specializuje na zpracování zadávací dokumentace a administrace veřejných zakázek a která v rámci letošního ročníku konference Právo ve veřejné správě vystoupí s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Na co si při tomto postupu dát pozor či jaké může mít výhody se dozvíte v následujícím rozhovoru.

„Zákon o registru smluv není třeba doplňovat. Do budoucna by spíše mělo dojít k odstranění zcela zbytečných výjimek,“ říká Mgr. Petr Bouda z Frank Bold Advokáti, jenž se na tvorbě zákona o registru smluv podílel a který s přednáškou „Registr smluv – prakticky“ vystoupí na 6. ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Jakých chyb se subjekty při zveřejňování dopouštějí či které údaje lze bez obav znečitelnit se dozvíte v následujícím rozhovoru.

„Právní stav by neměl mít své vlastní zájmy. Jediným jeho zájmem by měla být služba byznysu, služba lidem,“ poznamenává Mingchao Fan, regionální ředitel Mezinárodní obchodní komory pro Asii a specialista na arbitráže, který se představil na letošním ročníku mezinárodní letní akademie pořádané European Centre For Career Education v rámci diskusního panelu věnovanému budoucnosti právnické profese a výzvám na globální úrovni. Jak může profesi obohatit mladá generace právníků? A je třeba se obávat nástupu umělé inteligence? O těchto a dalších tématech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Možná již víte, a pokud ne, tak byste vědět měli, že dne 25. 5. 2018 nabývá účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“), které nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nařízení GDPR je přímo aplikovatelné ve všech zemích EU včetně ČR, aniž by jej bylo třeba schvalovat vnitrostátním legislativním procesem, a jeho účelem je harmonizovat právní předpisy o ochraně osobních údajů ve všech členských zemích EU a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.

V příspěvku je proveden rozbor současného ukrajinského zákonodárství o svobodě svědomí a náboženských organizacích a je tu též konstatována důležitost jeho kompatibility nejen s mezinárodními právními dokumenty, ale i s celoevropskými standardy v této oblasti. Autor rozebírá nejdůležitější články platného ukrajinského zákona „O svobodě svědomí a náboženských organizacích“, uvádí své názory o posledních změnách v zákoně, tom, že některá jeho ustanovení byla shledána protiústavními, a zvažuje perspektivy reformy ukrajinského zákonodárství v současné politické a ekonomické situaci, která je na Ukrajině.