Lednová praxe s elektronickými lékařskými předpisy hlásí 1,7 milionu případů
Za prvních 14 dní (quasi)povinné elektronické preskripce předepsalo 11 tisíc zdravotnických zařízení a 23 tisíc lékařů 1.702.755 eReceptů, z nichž 87 % vydalo 2 670 lékáren. Jaké další kroky v digitalizaci poskytování zdravotních služeb je nutno očekávat?
Povinnost elektronické preskripce (eReceptu) je známa dlouhodobě. eReceptem se rozumí recept vystavený v elektronické podobě.
Hlavním rozdílem, oproti stávajícímu papírovému lékařskému receptu, je identifikátor eReceptu. Jde o 12místný kód v podobě kombinace alfanumerického a čárového kódu. Druhým poznávacím znakem je absence razítka a vlastnoručního podpisu vystavujícího lékaře. Ten místo něj připojuje podpis elektronický. eRecept může pacient od lékaře obdržet elektronicky (a rovněž na dálku) emailem, mobilní aplikací, zprávou SMS nebo v podobě papírové průvodky.
Lékařem vystavený eRecept je uložen do CÚER (Centrálního úložiště elektronických receptů) spravovaném Státním úřadem pro kontrolu léčiv. V lékárně pak lékárník načte identifikátor eReceptu a pokud je eRecept v CÚER nalezen, vydá předepsaný lék pacientovi.
Potud z pohledu pacienta zajímavá, avšak nijak zásadní inovace. Z pohledu aktivních účastníků systému, tedy registrujících lékařů, zdravotnických zařízení a lékáren, je s jeho zavedením spojena již poněkud rozsáhlejší administrativně technická agenda. Nicméně to hlavní, bez čeho nemá další elektronizace tímto směrem zásadní význam, teprve musí přijít. Jak z pohledu lékaře, tak z pohledu pacienta.
Zásadní změnu má přinést zavedení tzv. lékového záznamu, tj. seznamu všech léků, které pacientovi předepsali všichni jeho lékaři. Ve stávajícím systému ho uvidí jen pacient, lékař uvidí jen své předepsané léky, tedy stejně jako by nahlédli do své zdravotnické dokumentace.
Takováto změna však již vyžaduje rovněž zásadnější legislativní úpravu. Nejde totiž o nic jiného než o shromažďování a zpracování významného objemu citlivých osobních údajů. Tím se zdravotnická legislativa střetává s legislativou na ochranu osobních údajů, a to jak na národní, tak na komunitární úrovni (rovněž dnes tolik aktuálního a populárního evropského nařízení GDPR). Bude tedy stejně významné včas sledovat, jak dodatečné požadavky administrativně technického charakteru, tak současně další požadavky legislativy (čti právní povinnosti poskytovatele) na zajištění ochrany zpracování osobních údajů pacienta, neboť zpracováním se rozumí mj. také samotný náhled takovéhoto údaje.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
