Lednová praxe s elektronickými lékařskými předpisy hlásí 1,7 milionu případů
Za prvních 14 dní (quasi)povinné elektronické preskripce předepsalo 11 tisíc zdravotnických zařízení a 23 tisíc lékařů 1.702.755 eReceptů, z nichž 87 % vydalo 2 670 lékáren. Jaké další kroky v digitalizaci poskytování zdravotních služeb je nutno očekávat?
Povinnost elektronické preskripce (eReceptu) je známa dlouhodobě. eReceptem se rozumí recept vystavený v elektronické podobě.
Hlavním rozdílem, oproti stávajícímu papírovému lékařskému receptu, je identifikátor eReceptu. Jde o 12místný kód v podobě kombinace alfanumerického a čárového kódu. Druhým poznávacím znakem je absence razítka a vlastnoručního podpisu vystavujícího lékaře. Ten místo něj připojuje podpis elektronický. eRecept může pacient od lékaře obdržet elektronicky (a rovněž na dálku) emailem, mobilní aplikací, zprávou SMS nebo v podobě papírové průvodky.
Lékařem vystavený eRecept je uložen do CÚER (Centrálního úložiště elektronických receptů) spravovaném Státním úřadem pro kontrolu léčiv. V lékárně pak lékárník načte identifikátor eReceptu a pokud je eRecept v CÚER nalezen, vydá předepsaný lék pacientovi.
Potud z pohledu pacienta zajímavá, avšak nijak zásadní inovace. Z pohledu aktivních účastníků systému, tedy registrujících lékařů, zdravotnických zařízení a lékáren, je s jeho zavedením spojena již poněkud rozsáhlejší administrativně technická agenda. Nicméně to hlavní, bez čeho nemá další elektronizace tímto směrem zásadní význam, teprve musí přijít. Jak z pohledu lékaře, tak z pohledu pacienta.
Zásadní změnu má přinést zavedení tzv. lékového záznamu, tj. seznamu všech léků, které pacientovi předepsali všichni jeho lékaři. Ve stávajícím systému ho uvidí jen pacient, lékař uvidí jen své předepsané léky, tedy stejně jako by nahlédli do své zdravotnické dokumentace.
Takováto změna však již vyžaduje rovněž zásadnější legislativní úpravu. Nejde totiž o nic jiného než o shromažďování a zpracování významného objemu citlivých osobních údajů. Tím se zdravotnická legislativa střetává s legislativou na ochranu osobních údajů, a to jak na národní, tak na komunitární úrovni (rovněž dnes tolik aktuálního a populárního evropského nařízení GDPR). Bude tedy stejně významné včas sledovat, jak dodatečné požadavky administrativně technického charakteru, tak současně další požadavky legislativy (čti právní povinnosti poskytovatele) na zajištění ochrany zpracování osobních údajů pacienta, neboť zpracováním se rozumí mj. také samotný náhled takovéhoto údaje.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
