Právní regulace kryptoměn
Kryptoměna je z technického hlediska digitální či virtuální měna, která používá kryptografii pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů[1]. Stěžejní charakteristikou kryptoměny je blockchainová databáze, která zajišťuje nepopiratelnost a bezpečnost transakcí[2].
Co je to kryptoměna?
Dle Evropské centrální banky je virtuální měna vyjádřením hodnoty v digitální formě, která není vydána centrální bankou, úvěrovou institucí nebo vydavatelem elektronických peněz a která může být za určitých okolností použita jako alternativa k penězům.[3]
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML Zákon“) definuje virtuální měnu pro účely tohoto zákona jako „,elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta“.
V současné době existuje již celkem více než 1250 kryptoměn. Mezi nejznámější patří Bitcoin[4], Ethereum, Bitcoin Cash, Ripple, Litecoin.[5]
Jak jsou kryptoměny v České republice regulovány?
Ze stanoviska České národní banky ze dne 10. února 2014[6] vyplývá, že:
- kryptoměny nejsou považovány za měnu (měnovou jednotku),
- kryptoměny nejsou považovány za elektronické peníze[7],
- kryptoměny nepředstavují pohledávku držitele kryptoměny za jinou osobou,
- nákup a prodej kryptoměn na vlastní účet nepředstavuje žádnou platební službu, stejně tak transakce s kryptoměnou a vedení „účtu“ („virtuální peněženky“),
- v případě směny kryptoměny na Kč se nejedná o směnárenský obchod,
- kryptoměny nejsou investičním nástrojem,
- k obchodování nebo „těžbě“ kryptoměn není potřeba žádné povolení,
- povolení není třeba ani k přijímání úhrad za zboží a služby v kryptoměnách, a
- předmětem regulace může být obchodování s deriváty na kryptoměny, správa fondů investujících do kryptoměn a provádění platebních transakcí souvisejících s organizací obchodů s kryptoměnami.
K otázce regulace kryptoměn se podobným způsobem vyjádřily i Evropská centrální banka[8],[9] a Evropský orgán pro bankovnictví[10].
Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou je povinnou osobou podle AML Zákona.
[1] http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryptom%C4%9Bna
[3] European Central Bank - Virtual currency schemes – a further analysis - https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
[4] Bitcoin existuje od ledna 2009. V roce 2010 šlo za 10 000 bitcoinů koupit 2 pizzy. Dnes by šlo za 10 000 bitcoinů koupit 8 milionů pizz.
[5] Seznam kryptoměn (včetně tržní kapitalizace): https://coinmarketcap.com/all/views/all/
[6] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/stanoviska_a_odpovedi/pdf/obchodovani_s_bitcoiny.pdf
[7] Na rozdíl od virtuálních měn představují elektronické peníze digitální reprezentaci běžné měny. European Central Bank - Virtual currency schemes - http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
[8] European Central Bank - Virtual currency schemes - http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
[9] European Central Bank - Virtual currency schemes – a further analysis - https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
[10] European Banking Authority - Opinion on Virtual Currencies - https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
