Ostatní

Náhradní mateřství funguje v České republice ve stavu legislativního vakua. Náhradní mateřství není zakázáno, ale ani výslovně povoleno. Právní úprava tohoto stále ještě kontroverzního institutu jednoduše chybí. S náhradním mateřstvím jsou proto spojeny mnohé otázky a nejasnosti. Jednou ze stěžejních otázek je určení rodičovství.

Soudní dvůr Evropské Unie dne 16. července 2020 prohlásil rozsudkem ve věci C-311/18 (Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland a Schrems) rozhodnutí Komise 2016/1250 o odpovídající úrovni ochrany poskytované štítem EU – USA na ochranu soukromí (štít EU – USA na ochranu soukromí dále jen jako „Privacy Shield“) za neplatné, čímž podstatně ztížil možnost předání osobních údajů z EU do USA.

„Nemá smysl digitalizovat prostředí, v němž je chaos a neexistují jednotná základní pravidla, která všichni účastníci přijímají a dodržují. Právě proto bude nejdůležitější, aby se všichni účastníci výstavby – ať už jde o projektanty, zhotovitele, investory nebo konzultanty, shodli na této „malé násobilce“ a přijali ji za svou“, říká Anastázie Jegorová o očekávaných inovacích v oblasti stavebnictví.

Jak fungovala online právní poradna během koronavirové krize? Na jaké dotazy nejčastěji odpovídala a bude fungovat i nadále? A jaké zákony prosazuje projekt Rekonstrukce státu? Nejen na tyto otázky odpovídal Pavel Franc, ředitel kanceláře Frank Bold.

Jedním z dosud nejrevolučnějších objevů 21. století se stal nástroj pro genetické úpravy CRISPR-Cas9. Metoda založená na přírodním imunitním systému bakterií [1] umožňuje, oproti dosavadním způsobům, provádět klasické operace genového inženýrství (odstraňování škodlivých a vkládání prospěšných sekvencí) s větší mírou přesnosti a spolehlivosti, navíc s výrazně nižší finanční a časovou náročností.

Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity pořádá již XII. ročník konference věnované právu informačních a komunikačních technologií a právní informatice. Letošní ročník bude zaměřen i na digitální služby. Základní právní rámec digitálních služeb nám již nyní krátce představí doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., prorektor pro legislativu, informační technologie a korporátní vztahy Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu práva a technologií.

JUDr. Lenka Náhlovská působí již osmým rokem na Rozhodčím soudě při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Od roku 2019 vede tamější oddělení doménových sporů. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejčastější spory o doménová jména, čeho se můžete v rámci sporu o doménové jméno domoci a v neposlední řadě třeba také to, jak nákladný takový spor může být.

Německo představilo svou vizi požadavků na zabezpečení sítí 5G. Ta spočívá ve dvoustupňovém schvalování dodavatelů. V první části mají být potenciální dodavatelé infrastruktury 5G hodnoceni na základě objektivních, technických kritérií, druhou fází poté může být posouzení z hlediska politické důvěryhodnosti.

Každý asi zná propan-butanové lahve, které sloužily už v časech našich prarodičů. Dnes je jejich uplatnění ještě širší. České domácnosti si je oblíbily nejenom při vaření a grilování, ale také při vytápění, svícení nebo kutilství. Jejich spotřeba stoupá i v těchto dnech, kdy většina Čechů tráví kvůli obavám z koronaviru letní dovolenou v tuzemsku. Současně se však objevují stížnosti na některé prodejce plynu, kteří zákazníkům směňují prázdné obaly pouze vlastní značky.

Soud v New Yorku nedávno rozhodl, že užívání vozidel Humvee výrobce AMG ve hrách společnosti Activision není porušením práv duševního vlastnictví a spadá pod první dodatek ústavy USA. Pro přístup herních studií k licencování obsahu to může znamenat podstatnou změnu.

Před dvěma měsíci byl do uvolněného předsednického křesla nejvyšší soudní stolice jmenován JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. Jaké jsou jeho dojmy z prvních měsíců ve funkci? Co ho na práci v justici nejvíce naplňuje? Potřebují soudci „mentální prázdniny“? Co bylo v procesu příprav etického kodexu soudců nejobtížnější? Jakými etickými pravidly se řídí sám nový předseda Nejvyššího soudu? Odpovědi naleznete v následujícím rozhovoru.

Na cestě od konceptu vývoje produktu až po komercializaci vzniká řada výstupů, ohledně kterých se mohou vyskytnout spory týkající se autorství. Tvůrci se setkávají s případy, kdy jim někdo „okopíruje“ jejich nápad, a to i přesto, že si své nápady chránili např. formou NDA (dohody o mlčenlivosti). Výsledkem pak mohou být komplikované soudní spory, předmětem kterých je dokazování autorství děl duševního vlastnictví.

Jak a komu připisovat deliktní odpovědnost při porušení právem stanovených norem autonomními systémy? Víme, že je doposavad nemožné, aby tady byl takový autonomní stroj s umělou inteligencí, který by dokázal překonat test A.M.Turinga spočívající v imitaci jednání člověka, jako takového. Smyslem tohoto článku je upozornit, že se zde uplatní odpovědnost bez ohledu na zavinění, a to zcela jen u provozovatele takovéhoto autonomního systému.

Due diligence nebo-li dvě slova, pod kterými si lidé nedovedou vždy představit, co znamenají. Slovní spojení pochází z amerického práva a doslovně znamená „náležitá pozornost“. V praxi představují proces zjišťování a vyhodnocování informací potřebných pro investiční rozhodnutí – např. (nejen) v oblasti akvizice developerského projektu. Provedení due-diligence je nezbytným procesem, který má ochránit vkládané finanční prostředky nebo naopak může akvizice přerušit či dokonce ukončit.

Trendem v oblasti IT je agilita, resp. agilní vývoj, který má vícero podob. Jak ale různé formy agilního vývoje podchytit smluvně? Problém je v tom, že smlouva o agilní spolupráci není smluvním typem upraveným v zákoně, na právnických fakultách její pravidla nikdo neučí (resp. prozatím neučil). Při jejím vytváření se pohybujeme v multioborovém prostředí, kde kromě právních znalostí je třeba i znalost pravidel agilní spolupráce.

Jakub Kól vystudoval aplikovanou informatiku a působí jako expert na strojové učení ve společnosti ATLAS Consulting spol. s r.o. Vedle strojového zpracování přirozeného jazyka (natural language processing) se zabývá také počítačovým zpracováním obrazu (computer vision). Co to je strojové učení, umělá inteligence a jaké je jejich možné využití v právu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto rozhovoru.

Koronavirová krize a s ní spojená omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv. potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento potravin českého původu.

I díky letošní pandemii koronaviru vzrostla u Čechů popularita Slovenska jako dovolenkové destinace. Cestu často absolvují automobilem, a proto se hodí předem vědět, jaká čekají řidiče na silnicích našeho východního souseda rychlostní omezení či pokuty, a jak řešit případnou dopravní nehodu. Pravidly nás provádí Mgr. Marek Beľujský z bratislavské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o.

Text analyzuje problematiku krize legitimity práva na základě tří klíčových otázek: jednak z hlediska problematiky justifikace legitimní autority, dále obligačních následků norem jí vydaných a za třetí se zabývá souvislostmi mezi pojetím legitimity a samotným pojímáním práva.

Rozumné právo je nově vzniklá názorová platforma tvořená nezávislými experty z nejrůznějších oborů práva. Za cíl si klade poskytovat zákonodárným sborům a dalším institucím odbornou oponenturu k návrhům zákonů a přicházet s novými podněty, které by dle jejich odborného názoru bylo vhodné implementovat. JUDr. Marie Brejchová, LL.M., prezidentka Unie podnikových právníků, působí v platformě coby expertka na právo a technologie a energetiku. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., advokát a expert na daňové právo, je jedním ze zakladatelů této platformy.

Legislativních změn posledních měsíců doznala i úprava insolvenčního řízení. Co přinesl tzv. lex covid a jaké dopady budou mít přijaté změny na insolvenční praxi? O ty nejzásadnější změny se s námi podělil JUDr. Petr Chytil, expert na insolvenční právo a spoluautor nového komentáře k insolvenčnímu zákonu, který se vedle insolvenčního práva věnuje také litigacím a oblasti banking & finance.

GDPR v oblasti zapojení podzpracovatelů (řetězení zpracovatelů) přirozeně navazuje na trendy, které jsme mohli v oblasti ochrany osobních údajů sledovat již před jeho účinností. V minulosti právní úprava řetězení zakazovala, následně ho povolila, ale pouze pro specifické případy. GDPR přináší úpravu, která zapojení podzpracovatelů umožňuje za aktivní součinnosti správce. Z přístupu některých evropských dozorových úřadů vyplývá, že by rozvolnění v této oblasti potenciálně mohlo zajít ještě dál…

Autor se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společenstvími ve prospěch ozbrojených sil na území českých zemí od předehry k první světové válce v roce 1913 až do její likvidace komunistickou diktaturou na podzim roku 1950. Věnuje se působení českých a slovenských vojenských kaplanů v rakousko-uherské armádě a duchovních v československých legiích v Rusku a v Itálii.

Vláda se rozhodla znovu nepožádat o prodloužení nouzového stavu. Proto se v případě nutných protiepidemických opatření bude muset ministerstvo zdravotnictví svými opatřeními vejít do zákonného zmocnění zákona o ochraně veřejného zdraví. Je však sporné, zda některá uvedená opatření dostatečný zákonný podklad skutečně mají. Otazníky vyvolávají zejména následující opatření.

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád.