Nepodmíněný příjem a jeho zakotvení v Ústavě České republiky
Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.
Shora naznačený předpoklad se potvrdil ve světle současné situace, kdy celým světem zmítá obávaná nemoc Covid-19. Konkrétním příkladem jsou kompenzační bonusy pro živnostníky, upravené zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o KB“). Ambicí autorů není dopodrobna analyzovat všechny detaily zákona o KB, ať už pozitiva či negativa, přičemž stěžejním účelem zákona o KB byla pomoc živnostníkům, drobným podnikatelům a osobám uvedeným v zákoně o KB.
Jednalo se tedy o určitý zásah státu do fungování ekonomiky, kterého bohužel začali zneužívat i osoby sice potřebující pomoc, ale z určitých důvodů nemající na kompenzační bonus nárok. Jednalo se například o pracující OSVČ, kteří mají živnostenské oprávnění jako vedlejší činnost. Tyto osoby při podávání žádostí jednaly v právním omylu, že jim také kompenzační bonus náleží. Zákon o KB jest vzorovým příkladem, přičemž stát zasahoval do fungování ekonomiky i jinými podpůrnými programy.
Domníváme se, že by bylo vhodné do Ústavního pořádku České republiky zakotvit institut tzv. garantovaného základního nepodmíněného příjmu, což by zaručovalo zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti účasti na ekonomickém a veřejném životě všech občanů České republiky. Otevřela by se nová možnost na úpravu sociálních a jiných dávek. Jsme si vědomi skutečnosti, že předmětný návrh bude pouze vodítkem k dalšímu rozpracování v zákonné úpravě, neboť samotná ústavní úprava by sama o sobě nepostačovala. Vhodné se jeví také upravit možnost nepodmíněný příjem odmítnout, a to vzhledem ke skutečnosti že by zde stát nerozhodoval o udělení či odejmutí jak je tomu například u invalidního důchodu.
Institut nepodmíněného příjmu by dále mohl výrazným způsobem ulehčit administrativu spojenou se zjišťováním nároku na veškeré bonusy a podpůrčí programy, které stát připravoval a bude připravovat na podporu podnikání, zaměstnanosti a rodin s dětmi.
Byť se institut nepodmíněného příjmu může jevit nelogický a nesystematický, připomínáme, že právo by se mělo pokoušet předcházet negativním situacím, které mohou nastat v budoucnosti. Krom jiných, je důležitá otázka, jakým způsobem zajistit obyvatelům základní životní podmínky a navržený institut nepodmíněného příjmu je jedním z možných řešení.
Zdroje
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
