Nepodmíněný příjem a jeho zakotvení v Ústavě České republiky
Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.
Shora naznačený předpoklad se potvrdil ve světle současné situace, kdy celým světem zmítá obávaná nemoc Covid-19. Konkrétním příkladem jsou kompenzační bonusy pro živnostníky, upravené zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o KB“). Ambicí autorů není dopodrobna analyzovat všechny detaily zákona o KB, ať už pozitiva či negativa, přičemž stěžejním účelem zákona o KB byla pomoc živnostníkům, drobným podnikatelům a osobám uvedeným v zákoně o KB.
Jednalo se tedy o určitý zásah státu do fungování ekonomiky, kterého bohužel začali zneužívat i osoby sice potřebující pomoc, ale z určitých důvodů nemající na kompenzační bonus nárok. Jednalo se například o pracující OSVČ, kteří mají živnostenské oprávnění jako vedlejší činnost. Tyto osoby při podávání žádostí jednaly v právním omylu, že jim také kompenzační bonus náleží. Zákon o KB jest vzorovým příkladem, přičemž stát zasahoval do fungování ekonomiky i jinými podpůrnými programy.
Domníváme se, že by bylo vhodné do Ústavního pořádku České republiky zakotvit institut tzv. garantovaného základního nepodmíněného příjmu, což by zaručovalo zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti účasti na ekonomickém a veřejném životě všech občanů České republiky. Otevřela by se nová možnost na úpravu sociálních a jiných dávek. Jsme si vědomi skutečnosti, že předmětný návrh bude pouze vodítkem k dalšímu rozpracování v zákonné úpravě, neboť samotná ústavní úprava by sama o sobě nepostačovala. Vhodné se jeví také upravit možnost nepodmíněný příjem odmítnout, a to vzhledem ke skutečnosti že by zde stát nerozhodoval o udělení či odejmutí jak je tomu například u invalidního důchodu.
Institut nepodmíněného příjmu by dále mohl výrazným způsobem ulehčit administrativu spojenou se zjišťováním nároku na veškeré bonusy a podpůrčí programy, které stát připravoval a bude připravovat na podporu podnikání, zaměstnanosti a rodin s dětmi.
Byť se institut nepodmíněného příjmu může jevit nelogický a nesystematický, připomínáme, že právo by se mělo pokoušet předcházet negativním situacím, které mohou nastat v budoucnosti. Krom jiných, je důležitá otázka, jakým způsobem zajistit obyvatelům základní životní podmínky a navržený institut nepodmíněného příjmu je jedním z možných řešení.
Zdroje
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



