Jízda na černo

V prvním judikátu, sp. zn. I. ÚS 1775/14, šlo o jízdu na černo nezletilého dítěte. Dítě sice může být způsobilé uzavřít smlouvu o přepravě, nicméně nemusí zavinit povinnost zaplatit stanovené jízdné a především si nemusí být vědomo důsledků spojených s jeho nezaplacením - tj. povinnost zaplatit přirážku k jízdnému (pokutu) plus náklady řízení a exekuce. Podle tohoto nálezu mají vedle toho soudy zohlednit také zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt.

V druhém judikátu, sp. zn. II. ÚS 2230/16, šlo o jízdu na černo nevidomého, který byl již za nezaplacení jízdného pravomocně (kontumačně) odsouzen. Jelikož držiteli průkazu ZTP/P s nárokem na bezplatnou dopravu nemůže vzniknout povinnost zaplatit jízdné, nelze tuto povinnost exekučně vymáhat a je třeba takovou exekuci zastavit z “jiného důvodu” podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu.

Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů

Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.

Ústavní soud • 27. srpna 2026, 16:32

Jízda na černo

Další články

Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty

Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob

Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů

Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění

Legitimní očekávání