Články

Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.

Podle úpravy obsažené ve školském zákoně nemůže soukromá škola vzniknout, pokud by to bylo v rozporu s celostátním nebo krajským dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Tato právní úprava již byla předmětem kontroly ústavnosti ze strany Ústavního soudu, kde v testu ústavnos­ti obstála

Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.

Plenární nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ze dne 24. 4. 2024 přinesl převratnou změnu s obrovským dopadem na transgender lidi.

Školy často chybují při zpracování osobních údajů dětí. Článek přehledně popisuje nejčastější pochybení v přijímacím řízení i běžné praxi.

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Evropský trh se čím dál častěji setkává s produkty, jejichž povaha se nachází na hranici mezi léčivy, potravinami, doplňky stravy či potravinami pro zvláštní lékařské účely, což vytváří značnou regulační nejistotu pro podniky i vnitrostátní orgány.

Také už vás jako zaměstnavatele nebaví každý měsíc vyplňovat a odesílat na dvě desítky přehledů, výkazů a hlášení na všechny strany? Od 1. 1. 2026 už nemusíte. Účinnosti nabyl nový zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který by vám měl výrazně ulehčit ve vaší administrativní zátěži. Pojďme se na tuto novinku podívat trochu blíž.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů je ve smyslu GDPR nezávislý odborník, který dohlíží na dodržování pravidel ochrany osobních údajů v dané organizaci. Ochrana osobních údajů je přitom nedílnou součástí širší regulace digitálního prostředí, která v posledních letech zaznamenává výrazný legislativní rozvoj na úrovni Evropské unie. Tento článek se tak zaměřuje na to, jak nová evropská legislativa z oblasti digital/compliance ovlivňuje roli pověřence pro ochranu osobních údajů v současném právním kontextu a zda má tato legislativa potenciál rozšířit či upravit povinnosti osob vykonávajících roli pověřence pro ochranu osobních údajů dle GDPR.

Vnímání parlamentů a ústavních soudů jako vzájemně antagonistickjch institucí má hluboké ko­řeny nejen v československé ústavněprávní historii. K nejvlivnějším teoriím vysvětlujícím, proč mají mít po­ litici přesto zájem na nezávislém ústavním soudnictví, patří pojišťovací teorie, podle které ústavní soudnictví patří ke klíčovým nástrojům ochrany politické opozice, kterou se i aktuální vládnoucí strany v demokraciích mohou jednou stát.

Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.

Článek se na pozadí obsáhlé judikatury zabývá podjatostí soudců, a to zejména soudců nejvyšších soudů (včetně Ústavního soudu). Zdůrazňuje subjektivní a objektivní test nestrannosti a uvádí řadu konkrét­ ních situací, které mohou založit podjatost soudců.

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela rodinného práva, která přináší významné změny v rozhodování o péči o dítě. Pojďme se podívat na hmotněprávní aspekty nové úpravy, zejména na opuštění dosavadních forem péče a novou koncepci rozdělení péče mezi rodiče a shrnout základní principy novely.

Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze P. v. Polsko, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na internetu a sociálních sítích.

Od 1. listopadu 2025 je v České republice účinný zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „NZKB“), který se do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici NIS2 a představuje zásadní milník v oblasti kybernetické regulace na území České republiky za poslední roky.

Od 1. ledna 2026 začala platit řada legislativních změn, které se dotkly firem. Jejich primární motivací má být zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, například část podniků se nově vyhne povinnému auditu či firmy ještě více ušetří na nákladech při inovacích. Dále by se měl snížit počet formulářů, které zaměstnavatelé povinně zasílají na úřady či více zpřístupnit zaměstnanecké opční programy.

Nový rok přináší do českého pracovního práva a mzdové agendy nové změny. Ať už se jedná o nové odvody za rizikovou práci nebo konec daňových optimalizací u benefitů.

Plánované zastarávání - „kazítka" či „kurvítka“ - nejsou jen lidový mýtus, ale téma, které se pevně usazuje v právu EU. Pojďme se podívat, jak evropská legislativa postupně omezuje výrobky s uměle zkrácenou životností, jaké nové povinnosti čekají výrobce a jaké nástroje získávají spotřebitelé i jejich právní zástupci.

Není sporu o tom, že dobré mravy jsou v rámci podnikatelských vztahů aplikovatelné, avšak jejich konkrétní aplikace je oproti běžným občanskoprávním vztahům modifikovaná, resp. zúžená. To je poplatné tomu, že „obecné vnímání hranice mravnosti v podnikatelských vztazích (s přihlédnutím ke specifikům těchto vztahů a jejich subjektů) odlišné od vztahů nepodnikatelských.“[1], což se promítá i do posuzování ujednání o úroku z prodlení a konkrétního nároku na úroky z prodlení.

Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.

V roce 2023 jsme zažili vzestup umělé inteligence (AI) a její rozšíření k masovému používání uživa­teli po celém světě. Umělá inteligence však také přináší významné výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, tak jako všechny předchozí výrazné změny v oblasti moderních technologií.

S koncem roku je tradičně vhodné ohlédnout se trochu zpět a připomenout si, co se během roku událo. Co nás každý rok ovlivňuje, je bezpochyby právní prostředí a také nastavení daní. A právě bilanci daňového práva nabízí komentář ke zřejmě nejvýznamnějšímu daňovému judikátu roku 2025.

Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.

V českém mediálním prostoru před blížícím se Silvestrem často rezonují zprávy o aktuálních změnách právní úpravy týkající se zábavní pyrotechniky tolik populární právě v tomto období. V čem tedy konkrétně spočívají?

V zasněženém městečku, kde lampy na náměstí nosily bílé „čepice“ z cukrové vaty, stála nenápadná budova - Úřad pro vánoční pořádek. Na první pohled obyčejný úřad s formuláři a razítky, ve skutečnosti však místo, kde se dohlíželo na to, aby Vánoce proběhly podle všech pravidel.