Články

V rámci své relativně dlouholeté praxe v rozkladových komisích ústředních správních orgánů jsem se opakovaně setkal s námitkami účastníků řízení k celkové délce správního řízení ve vztahu k ukládané sankci.

Již téměř tři desítky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky uspěly u soudu ve sporu o odměňování pracovní pohotovosti. Ačkoliv ji byli nuceni držet na policejní služebně, vyplácena jim byla pouze třetina mzdy.[1] Problematika místa, kde se pracovní pohotovost drží, je tak navzdory ustálené soudní praxi stále aktuální.

Článek se věnuje otázce interpretace čl. 8 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž ukládá státům povinnost chránit práva k obchodním jménům na svém území bez nutnosti přihlašování nebo zapisování těchto označení, a otázkami souvisejícími s touto problematikou.

S aplikací evropského nařízení o dědictví (EU č. 650/2012) jsou stále nové problémy. Nově na českých katastrálních úřadech vyvstala otázka, zda musejí EDO uplatňovat všichni dědicové ze společenství dědiců, nebo zda tak mohou činit jen někteří.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo mj. ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž byla zavedena možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.

Letošní ročník odborného právního kongresu Právní prostor přinesl široké spektrum témat – od praktických dopadů recentních legislativních změn až po progresivní diskuse o využívání umělé inteligence v právní sféře a nových regulacích kybernetické bezpečnosti. Již XII. ročník oblíbeného kongresu byl opět nabitý zajímavými příspěvky.

V České republice je v současné době dle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 4 165 938 exekucí vedených vůči 683 239 dlužníkům.

Ve veřejném prostoru rezonuje téma psychologie a psychoterapie v mnoha podobách. Nejčastějším a nejpalčivějším tématem je otázka duševního zdraví a nedostatek odborníků v této oblasti. V souvislosti s tím například v poslední době zazněl ve veřejném prostoru návrh na úpravu, resp. snížení kvalifikačních požadavků u školních psychologů, proti kterému se postavilo několik profesních organizací.

V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.

S konkurenční doložkou se můžeme setkat jak v obchodněprávních, tak v pracovněprávních vztazích. Jaké jsou její zákonné mantinely?

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.

V České republice je v současné době dle údajů Exekutorské komory ČR přibližně 4 165 938 exekucí vedených vůči 683 239 dlužníkům.

Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?

Ochrana duševního vlastnictví má umožnit malým a středním podnikům (SME) získávat oprávněný zisk ze svých jedinečných nápadů a chránit je před konkurencí.

Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.

Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.

V tomto příspěvku se budeme zabývat situací, kdy autoservis způsobí na jím opravovaném vozu škodu a vlastník vozu požaduje namísto opravy vozu náhradu způsobené škody v penězích, přičemž autoservis navzdory žádosti vlastníka vůz přesto opraví. Zejména v případě, kdy takovým autoservisem bude neautorizovaný smluvní servis určený pojišťovnou k opravě vozu po dopravní nehodě, může vzniknout otázka, zda vlastník vozu je povinen navzdory své žádosti o peněžní náhradu škody přijmout nevyžádaně opravený vůz, resp. zda má autoservis nárok požadovat po vlastníku vozu náhradu za provedenou (nevyžádanou) opravu.

Povědomí Čechů ohledně kybernetické bezpečnosti a její regulaci stále ještě není dostačující.

Otázky týkající se osobního styku nezletilých s rodiči zaujímají klíčové místo v soudní praxi, neboť tyto otázky mj. přímo ovlivňují duševní, citový a výchovný rozvoj dětí. V tomto kontextu se nám představuje případ, v němž matka nezletilého syna podala návrh na pozastavení rodičovské odpovědnosti otce, jenž byl odsouzen za sexuální trestné činy spáchané na nezletilých příbuzných nezletilého syna.

Náklady exekuce, téma, které se táhne exekuční praxí jako červená nit. Turbulentní legislativa doprovázená pestrou, často rozporuplnou rozhodovací praxí ústí dokonce v řadu kárných žalob a následných rozhodnutí.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

I roztomilé smajlíky běžně používané v komunikaci, mohou mít nejrůznější právní dopady.

Influenceři čelí rostoucímu tlaku na to, aby působili „autentičtěji“.

Mgr. et Mgr. Michal Vávra je partnerem brněnské advokátní kanceláře s pobočkou ve Vídni, kterou vede. Kromě práva se ale věnuje i moderování - již devět let úspěšně moderuje odborný právní kongres Právní prostor. Jak vysvětluje v tomto rozhovoru, jeho schopnost zaujmout publikum a přinášet každý rok nové perspektivy vychází z nepřeberného množství zdrojů inspirace.