Rozkaz k vyklizení – revoluce v boji proti neplatícím nájemcům?
Nový institut rozkazu k vyklizení schválený vládou by měl významně zrychlit proces vyklízení domů a bytů po skončení nájmu.
Vláda schválila a předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, která zavádí nový institut tzv. rozkazu k vyklizení. Ten by měl v určitých případech výrazně zrychlit proces vystěhování nájemců bytu či domu po skončení nájmu – v případě jeho vydání jím soud nájemci uloží, aby do 15 dnů od doručení rozkazu k vyklizení byt nebo dům vyklidil a zaplatil náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor. V případě, že žalovaný nájemce odpor nepodá, stane se rozkaz vykonatelný a je možné na jeho základě zahájit exekuční řízení.
Aby soud rozkaz k vyklizení vydal, musí pronajímatel jako žalobce prokázat, že nájem skončil, písemně vyzval nájemce k vyklizení domu nebo bytu nejméně 14 dnů před podáním žaloby, a žalovanému uplynula lhůta pro podání návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi nebo soud o tomto ještě pravomocně nerozhodl (nájemce má přitom právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla).
Stejně jako v případě platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu však platí, že podá-li žalovaný ve lhůtě odpor, nařídí soud ve věci jednání, přičemž v takovém případě k žádnému urychlení nedojde.
Pro zajímavost uvádíme, že dle důvodové zprávy činí průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Dá se předpokládat, že rozkaz k vyklizení by ji mohl pomoci, přinejmenším v některých případech, výrazně zkrátit.
Návrh zákona byl po prvním čtení v Poslanecké sněmovně přikázán výborům k projednání, přičemž v případě schválení by měl nabýt účinnosti 1. července 2025.
Zdroj: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, Sněmovní tisk 730/0
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
