Novinky v náboru úředníků: jak nová pravidla zjednoduší život obcím i uchazečům
Připravme se na zásadní změny v oblasti náboru úředníků územních samosprávných celků. Novela zákona č. 312/2002 Sb., která vstoupí v platnost 1. ledna 2025, přináší řadu inovativních úprav, jež mají potenciál dramaticky zjednodušit a zefektivnit celý proces výběrových řízení.
Tato změna byla inspirována dlouhodobými zkušenostmi z praxe a potřebou zefektivnit nábor kvalifikovaných pracovníků do veřejné správy. Od roku 2002, kdy byl zákon o úřednících ÚSC přijat, došlo pouze k devíti novelizacím, což naznačuje, že zákon byl relativně stabilní. Nicméně praxe ukázala, že některé aspekty výběrových řízení byly zbytečně komplikované a zdlouhavé.
V náboru úředníků územních samosprávných celků (ÚSC) podle novelizace zákona č. 312/2002 Sb., platné od 1.1.2025:
Zjednodušení procesu výběrového řízení (§ 7)
Novelizace zákona č. 196/2024 Sb. přinesla zjednodušení průběhu veřejné výzvy a výběrového řízení, zejména co se týče předkládaných písemností ze strany zájemce.
- Výpis z evidence Rejstříku trestů může být nyní nahrazen čestným prohlášením o bezúhonnosti. Uchazeč dokládá skutečný výpis z Rejstříku trestů až při podpisu pracovní smlouvy. Jednou z klíčových změn je možnost nahrazení výpisu z evidence Rejstříku trestů čestným prohlášením o bezúhonnosti. Toto opatření výrazně urychluje proces podávání přihlášek, protože uchazeči nemusí čekat na vystavení oficiálního výpisu. Skutečný výpis z Rejstříku trestů je vyžadován až při podpisu pracovní smlouvy, což umožňuje flexibilnější přístup k ověřování bezúhonnosti uchazečů.
- Postačuje předložení prosté kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání (§ 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.). Další významnou změnou je umožnění předkládání prosté kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toto opatření vychází z § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) a má za cíl snížit administrativní zátěž jak pro uchazeče, tak pro úřady. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 196/2024 Sb., byly inspirací pro tyto změny mimo jiné závěry “Analýzy jednotlivých aspektů činnosti, práv a povinností státních zaměstnanců a úředníků územních samosprávných celků ve vztahu k protikorupčnímu působení”, kterou vláda vzala na vědomí usnesením ze dne 7. ledna 2019 č. 11. Tato analýza poukázala na potřebu zefektivnění procesu náboru úředníků a snížení administrativní zátěže.
- Byla zrušena povinnost ÚSC vyžadovat chybějící doklady v přiměřené lhůtě, což urychluje proces výběrového řízení. Novela také reaguje na problémy s průtahy ve výběrových řízeních, které byly často způsobeny povinností územního samosprávného celku vyžadovat chybějící doklady v “přiměřené lhůtě”. Absence jasně stanoveného termínu vedla k nejasnostem a prodlužování celého procesu. Nová úprava tuto povinnost ruší, což umožňuje rychlejší postup při hodnocení uchazečů.
Důležitým aspektem novely je také upřesnění podmínek pro vedoucí úřadu. Nově musí být v oznámení o výběrovém řízení na tuto pozici jasně uvedeny předpoklady podle § 5 zákona, včetně požadavků na praxi. Toto opatření má zajistit větší transparentnost a jasnost požadavků pro uchazeče o vedoucí pozice.
Důvodová zpráva zdůrazňuje, že cílem těchto změn není provádět zásadní a koncepční změny zákona o úřednících, ale spíše provést dílčí úpravy, které povedou ke zrychlení a zefektivnění výkonu agendy v oblasti náboru a vzdělávání úředníků. Očekává se, že tyto změny přinesou úsporu nákladů a snížení personálního zatížení úřadů.
Novela také reaguje na potřebu modernizace veřejné správy, zejména v oblasti digitalizace. Rozšíření znalostí o informační systémy veřejné správy je nyní součástí vstupního vzdělávání úředníků, což reflektuje rostoucí význam digitálních technologií ve veřejné správě.
Celkově lze říci, že novela zákona o úřednících ÚSC v oblasti výběrových řízení byla inspirována praktickými zkušenostmi, analýzami efektivity veřejné správy a snahou o modernizaci a zefektivnění procesů. Cílem je vytvořit pružnější a efektivnější systém náboru kvalifikovaných pracovníků do veřejné správy, který bude lépe odpovídat současným potřebám a výzvám. Bude se bezpochyby jednat o další významný a prospěšný posun v personálním systému náboru, stejně, jako nedávno došlo ke zrychlení náboru podle zákona o státní službě.
V současné době jsou v připomínkovém řízení dva prováděcí právní předpisy: Návrh vyhlášky o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a Návrh vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti, zkoušce vstupního vzdělávání a náležitostech osvědčení o vzdělávání úředníků územních samosprávných celků.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


