Články

Jednou z největších novinek, kterou přináší rekodifikace českého práva obchodních společností je možnost zvolit si systém vnitřní správy akciové společnosti. Vyjma tradičního dualistického modelu s představenstvem a dozorčí radou mají podnikatelé nově možnost zvolit si pro svou akciovou společnost model monistický se správní radou a statutárním ředitelem.

Neznalost zákona neomlouvá. Platí to stále? Předpisy jsou stále složitější a i právníkům činí problémy se v nich orientovat. I pro notáře či advokáta je od nového roku sepsání smlouvy výzvou a krokem do neznáma. Brání však nepřehledný právní řád občanům, aby se chovali v souladu se zákonem? Aby plnili své závazky? Troufám si tvrdit, že nikoli.

Jedním z největších přínosů integrace v Evropské unii bylo bezpochyby zakotvení tzv. volných pohybů - volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, které jsou mimo jiné posíleny i občanstvím EU.

Řeč je o "zákonu o registru smluv", od kterého si velká část politické reprezentace i veřejnosti slibuje vyřešení problému zvaného korupce.

Ve dnech 17. – 18. 4. 2014 pořádal studentský spolek ELSA Praha ve spolupráci s ELSA Česká republika Národní konferenci na téma „Reklama“.

První část příspěvku JUDr. Jana Mayera z České národní banky, který se 15. dubna 2014 na kongresu Právní prostor zabýval problematikou veřejných zakázek, a to v rámci tématického bloku "Veřejnoprávní aspekty rekodifikace soukromého práva".

Tento článek je reakcí na aktuální rozhodnutí Ústavního soudu – nález ze dne 10. 4. 2014 (vyhlášený 15. 4.), sp. zn. III. ÚS 3725/13 v „kauze bankovních poplatků“.

Sportovní kluby, sdružení i sportovci budou mít velký problém. Pramení především z nových ustanovení občanského zákoníku a úpravy pracovního práva. V amatérském sportu se budou muset sdružení vypořádat s požadavkem občanského zákoníku (NOZ), že se musí stát spolkem – právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.

Letos jsem odjížděl na kongres Právní prostor nazvaný (Ne)známé právo s poněkud jinými pocity než dva předcházející ročníky, kdy jsem byl jedním z mnoha řadových účastníků.

V novém občanském zákoníku je v rámci úpravy osvojení nezletilého dítěte upraveno také rozhodování soudu o určení, že k osvojení není třeba souhlasu rodiče dítěte, a to v ustanoveních § 818-821 nového občanského zákoníku.

Čtvrtá a poslední část přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013 ze dne 13. března 2014 (dále jen „stanovisko“) reaguje na situaci, která nastala po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. července 2013, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 259/2013 Sb.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.

V souvislosti s nástupem roku 2014 opouští trůn země Obchodní právo jeho veličenstvo zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), a jeho žezlo přebírá panovník, který sjednotil soukromé právo v jednu říši, a sice zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Dočtete se, jakým směrem by se podle jeho názoru měla ubírat rekodifikace trestního procesu, jaké jsou statistiky ohledně trestních řízení proti právnickým osobám nebo jak to aktuálně vypadá s reformou státních zastupitelství.

Největší právnický kongres svého druhu v České republice PRÁVNÍ PROSTOR je opět za námi! V pořadí již čtvrtý ročník se uskutečnil opět na Seči ve dnech 15. 4. až 16. 4. 2014, za účasti téměř dvou stovek právníků, kteří se během těchto dvou dnů postupně seznamovali s prvními zkušenostmi s novým občanským zákoníkem, změnami v oblasti občanského práva procesního či s veřejnoprávními aspekty samotné rekodifikace soukromého práva.

Zákonem č. 334/2012 Sb., změna insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „protišikanózní novela“), bylo do zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“ či „insolvenční zákon“), vloženo mimo jiné ustanovení § 128a, díky němuž mohou soudy odmítnout insolvenční návrh podaný věřitelem, jestliže je takový návrh zjevně bezdůvodný.

Jednoho pozdního odpoledne si to pan Úspěšňák ubírá po příjezdové cestě ke své rurálně funkcionalistické vile nedočkav, až bude moci konečně sdělit své ženě tu neslýchanou novinu.

Rekodifikace soukromého práva přinesla početné množství změn a s nimi souvisejících nejasností. Krom již mnohokrát propíraných a veřejnosti tak známých problematik nastala změna také v oblasti, kde to širší veřejnost možná dosud nezaregistrovala. Jedná se o nakládání s mrtvým tělem a pitvání zemřelých.

II. část přednášky JUDr. Tomáše Lichovníka z kongresu Právní prostor 2013, která nás provedla některými změnami v NOZ s přihlédnutím k úpravě postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

V dnešní době se stává stále aktuálnějším téma nutné obrany, zejména legálního použití zbraní v souvislosti s právní odpovědností.

Zákonná koncentrace zavedená zásadně pro všechna sporná řízení s účinností od 1. 7. 2009 novelou č. 7/2009 Sb. (zejm. § 114c odst. 4, 118b odst. 1 o. s. ř.) měla kontradiktorní řízení upravené v současné době výlučně občanským soudním řádem doslova převrátit naruby.

Soudní dvůr se v březnových rozsudcích Siragusa (C-206/13) a Marcos (C‑265/13) znovu zabýval výkladem čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), který upravuje mimo jiné působnost Listiny na akty členských států. Soudní dvůr staronově vymezil soubor podmínek, jejichž splnění představuje dostatečné spojení mezi unijním a vnitrostátním právem, jež je nutné pro aplikaci Listiny.

V trestním řízení vedeném u soudů v ČR proti českému státnímu občanovi, který uprchl a skrývá se v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje jak podle trestního řádu jako obecného předpisu trestního řízení, tak i podle příslušných ustanovení nového zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon o mezinárodní justiční spolupráci“), a to části páté hlavy druhé, o předávání osob z a do jiných členských států Evropské unie, které je realizováno na základě evropského zatýkacího rozkazu.

V každé oblasti lidské činnosti je možné najít výrobky a jiné výsledky vynikající, průměrné i špatné. Stejně je tomu v oblasti soudní moci. Je dobré poukázat za špatné výsledky práce justice, aby určité příklady sloužily jako odstrašující případy.