Články

Zamyslíme-li se nad rčením: "chybovat je lidské", vzniká nám otázka, zda chybovat je i nutné. Nikdo asi není bezchybný, ale nad řadou chyb se někdy i rozum zastavuje. Těmto chybám s různým stupněm tragických důsledků se může snadno předejít, pokud se v člověku najde potřebná míra zodpovědnosti.

Hledání přiměřenosti právní regulace je jedním z hlavních úkolů moderního demokratického právního státu, byť je tento pojem (a jeho klíčový obsah) v tuzemské legislativě a literatuře zatím nedoceňován a většinou opomíjen. Komentář k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - Usnesení ze dne 2. 9. 2013, čj. Aprk 51/2013-59

Vzhledem k přebytku pracovní síly oproti nabízeným pracovním pozicím se stala trendem takzvaná „práce na zkoušku“, jedná se tedy o dobu, kdy zaměstnanec vykonává závislou činnost ve prospěch zaměstnavatele, avšak bez nároku na odměnu.

Ke zneužívání procesních předpisů dochází masivně a čím dál častěji, což je do značné míry důsledek jejich komplikovanosti i čím dál větší kasuistiky, která právo obecně, nejen to procesní, ovládá.

Tak mě konečně jednou díky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ubyla práce, což se mi jinak vskutku příliš často nestává.

Novinkami v civilním právu se to dnes hemží – aby ne, když nabyl účinnosti nový občanský zákoník.

Pojem "Dobrý hospodář" je zakomponován v obchodním zákoníku a v podstatě znamená, že je to osoba, která má na starosti řádné hospodaření a proto hospodaří správně, ve prospěch subjektu, který řídí a rozhoduje o něm. Ukazuje se, že někteří hospodáři jsou dobří především pro svůj prospěch a tak se nové předpisy k tomu staví poněkud přísněji.

Hmotně právní úprava zániku manželství rozvodem 1) nepatří po právní stránce mezi ty nejzajímavější pasáže nového občanského zákoníku. Přesto je "odsouzena" k zájmu médií a veřejnosti, což plyne jednoduše ze statisticky doloženého faktu, že se každý druhý ženatý občan rozvedl, rozvádí nebo jednou rozvede (když už se tedy vůbec ožení či vdá).

Proč se lidí stále více soudí a proč k soudům tak ochotně chodí?

Zčásti pod vlivem událostí posledních týdnů a měsíců (ano, jak padla vláda) a zčásti inspirován vlastní rozhodovací činností jsem se začal zamýšlet nad tím, jakým způsobem přistupují orgány činné v trestním řízení k jednomu ze základních lidských práv, totiž právu vlastnit majetek.

Z řady detektivních filmů známe tu scénu, kdy se souzený či svědčící lump vrací od soudu ke svým kumpánům a usilovně se je snaží přesvědčit, že nikoho z nich nezradil, neudal.

Rozhodnutí, které nevyvolalo téměř žádný ohlas vně justice, avšak uvnitř ní značný.

Monster procesy, kde se spotřebitelé domáhají svých práv hromadnou žalobou, mají svoji tradici zejména ve Spojených státech. Na úrovni Evropské unii se právní základ hromadných žalob spotřebitelů podaných proti obchodníkům připravuje již dlouhá léta. Tento článek má za cíl nastínit současný právní vývoj a budoucí vyhlídky evropské hromadné žaloby.

Aktuální obraz kriminality se mění. Týká se to i forem trestné činnosti u trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku. Falešné zprávy o tom, že ve škole je umístěna bomba, která vybuchne, zmizely, protože školy jsou zavřené. Zato se ovšem objevují falešné zprávy o šíření koronaviru ve společnosti. Následující článek rozebírá znaky tohoto trestného činu a poukazuje na to, že šíření falešných zpráv vyvolávajících znepokojení obyvatel i trestní postih takových jednání jsou jevy historické. Nikoli každé šíření nepravdivé zprávy je ovšem trestným činem.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl předávat dále svým studentům a později též celému zbytku světa - prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který - vedle článků o právu - umisťuje též editorialy časopisu Pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.